Nooh
Makkan
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.
(1) Zajisté poslali jsme NOEMA k lidu jeho
(řkouce):
„Varuj lid svůj dříve než přijde na ně trest
bolestný.“
(2) Řekl: „Lide můj,
jáť jsem vám varovatelem zjevným;
(3) abyste uctívali Boha a
báli se jej a byli poslušni mne.
(4) Odpustí vám viny
vaše a poshoví vám do lhůty předurčené;
zajisté, když přijde lhůta boží, nebude
odložena: kéž byste si toho byli vědomi!“
(5) Řekl (pak): „Pane můj, zajistéť volal jsem lid
svůj nocí i dnem:
(6) však volání mé
rozmnožilo v nich jen prchání.
(7) A zajisté pokaždé, když
volal jsem je, abys mohl odpustiti jim; zandali prsty uši své a zahalili
se oděvem svým a setrvávali (v
bludu svém) a vzpychnuli pýchou.
(8) Pak volal jsem k nim hlasitě:
(9) na to veřejně jsem k nim
mluvil i tajně s nimi jednal v tajnosti,
(10) a řekl jsem: „Proste za
odpuštění Pána svého, neb on zajisté velkým jest
v odpouštění.
(11) Sešle na vás nebesa v
dešti hojném:
(12) a rozmnoží vám
statky i děti vaše; dá vám zahrady a dá
řeky vám;
(13) proč tedy nechcete doufati v
boží dobrotu?
(14) Vždyť stvořil
vás přec v tvarech postupných.
(15) Což neviděli jste, jak
stvořil Bůh nebes sedmero v poschodích,
(16) a učinil měsíc, v
nich světlem a slunce pochodní?
(17) A Bůh dal vzrůsti vám
ze země vzrůstáním:
(18) pak dá vám
navrátiti se v ni a ven vyvede vás
vzkříšením.
(19) Bůh pak jak koberec vám
zemi rozprostřel,
(20) abyste po ní chodili stezkami
širokými.“
(21) Řekl pak Noe: „Pane můj,
zajisté oni neposlechli mne a následují ty, jichž majetky a
děti jediné zkázou je rozmnožili.“
(22) A lest vylstili velkou,
(23) řkouce: „Neopouštějte
božstev svých: dojista neopouštějte Wadda a
Suwá'a, aniž Jaghútse a Ja'úqa a Nasra.“
(24) Tak v blud zavedli mnohé; v
nepravostných pak rozmnožiti můžeš jen
zbloudění.
(25) Za hříchy své potopeni
byli a uvedeni v oheň pekelný: a nenalezli kromě Boha
pomocníků.
(26) Řekl pak Noe: „Pane můj,
neponech na zemi z nevěřících rodiny jediné,
(27) neb kdybys ponechal je, zavedli by v
blud služebníky tvé a rodili by jen
hříšníky, velké nevěrce.
(28) Pane můj, odpusť mi a
rodičům mým a těm, kdož vstoupí do domu mého,
jsouce věřícími, jakož i
věřícím mužům i ženám; a
záhubou rozmnož nepravostné!“