Part 22
(31) Avšak té, jež z vás
je pokorně oddána Bohu a poslu Jeho a zbožné skutky
koná, té dáme odměnu dvojnásobnou a
připravíme pro ni přiděl štědrý.
(32) Ženy prorokovy! Nebuďte jako
lecjaká jiná žena! Chcete-li být bohabojné, pak
nebuďte příliš poddajné v řeči své, aby po
vás nebažil ten, v jehož srdci je choroba, nýbrž
mluvte slova vhodná!
(33) Zdržujte se důstojně ve
svých domech a nestavte na odiv ozdoby svoje podle způsobu
dřívější doby nevědomosti! Dodržujte
modlitbu, dávejte almužnu a buďte poslušné vůči
Bohu a poslu Jeho! Bůh chce pouze odstranit od vás
špínu, lidé domu, a chce vás očistit
úplným očištěním.
(34) A zapamatujte si to, co bylo
přednášeno v domech vašich ze znamení
Božích a z moudrosti! A Bůh věru je bystrý,
dobře zpravený.
(35) Muslimové a muslimky,
věřící muži a věřící
ženy, poslušní a poslušné, pravdomluvní a
pravdomluvné, trpěliví a trpělivé, pokorní a pokorné, dárci
a dárkyně almužny, postící se muži a
postící se ženy, cudní a cudné, muži a ženy
hojně Boha vzpomínající - těm všem Bůh
věru připravil odpuštění i odměnu
nesmírnou.
(36) A ani
věřícímu, ani věřící
není dána volba v záležitostech jejich, jakmile
Bůh a posel Jeho věc jednou rozhodli; a kdo neposlouchá Boha a
posla Jeho, ten zbloudil zjevným zblouděním.
(37) A hle, pravil jsi tomu, koho Bůh
zahrnul dobrodiním a jemuž jsi i ty prokázal
dobrodiní: "Podrž si manželku svou a boj se Boha!" A
hle, skrýval jsi v duši své to, co Bůh odhalil,a bál
ses lidí, zatímco Bůh měl větší
právo na to, aby ses bál Jeho.A když s ní Zajd
přerušil styky, dali jsme ti ji za manželku, aby nebylo na
věřících hříchu, chtějí-li si
vzít manželky svých adoptivních synů poté, co
tito s nimi přerušili styky. A rozkaz Boži budiž
vykonán!
(38) A není pro proroka
žádný hřích v tom, co mu Bůh uložil
podle zvyklosti Boží u těch, kdož již
předtím odešli a rozkaz Boží je
určením předurčeným
(39) pro ty, kdo hlásají
poselství Boží a nebojí se nikoho kromě Boha! A
Bůh stačí jako účtovatel.
(40) A Muhammad není otcem
žádného muže z vás, ale je poslem Božím a
pečetí proroků. A Bůh je vševědoucí o
věci každé.
(41) Vy, kteří
věříte! Vzývejte hojně Boha
(42) a chvalte Jej za jitra i za
večera!
(43) On je ten, jenž na vás
svolává požehnání stejně jako Jeho
andělé, aby vás vyvedl z temnot k světlu - a On
slitovný je vůči věřícím.
(44) A bude jejich
přivítáním v den, kdy setkají se s Bohem,
"Mír s vámi!" a Bůh pro ně připravil
odměnu štědrou.
(45) Proroku, vyslali jsme tě jako
svědka a hlasatele zvěsti radostné i jako varovatele
(46) vyzývajícího k
Bohu, s dovolením Jeho, a jako svítilnu
zářící.
(47) A oznam
věřícím zvěst radostnou o tom, že mají
u Boha přízeň velikou!
(48) Neposlouchej ani
nevěřící, ani pokrytce a nevšímej si
urážek jejich! Spolehni se na Boha, vždyť Bůh
vskutku postačí jako ochránce!
(49) Vy, kteří
věříte! Když se oženíte s
věřícími ženami a pak se s nimi rozvedete,
dříve než jste se jich dotkli, nemusíte jim
ukládat čekací dobu, již byste jim
počítali. Zaopatřete je dary a propusťte je
pěkným propuštěním.
(50) Proroku! Dovolili jsme ti
manželky tvé, jimž jsi dal obvěnění, a ty,
jichž zmocnila se tvá pravice z těch, které ti Bůh dal
jako kořist, a dále tvé sestřenice z otcovy strany a tvé sestřenice
z matčiny strany, které se s tebou vystěhovaly a každou
ženu věřící, jestliže se sama darovala
prorokovi, chce-li se s ní prorok oženit - a to je
výhradně pro tebe, nikoliv pro ostatní věřící.
A víme dobře, co jsme jim již uložili ohledně jejich
manželek i těch, jichž zmocnily se pravice jejich, aby na
tobě nebylo viny. A Bůh je odpouštějící,
slitovný.
(51) Odkaž na později tu z nich,
kterou chceš, a vezmi k sobě tu, kterou chceš, anebo tu, kterou
vyhledáš mezi těmi, které jsi dříve odmítl;
a není v tom žádný hřích. A toto je
vhodnější pro ochlazení očí
jejich,nechť se tedy nermoutí a nechť se radují z toho,
cos každé z nich dal. A Bůh dobře ví, co v srdcích
je vašich, a Bůh je vševědoucí, blahovolný.
(52) A není ti dovoleno po tomto,
aby sis vzal jiné ženy ani abys je vyměňoval za manželky
jiné, i kdyby se ti líbila krása jejich, kromě těch,
jichž zmocnila se pravice tvá. A Bůh na věci všechny
dozírá.
(53) Vy, kteří
věříte! Nevcházejte do domů prorokových,
pokud vám to nebude dovoleno, kvůli jídlu,
nečekajíce, až bude připravené! Jste-li však
vyzváni, vstupte! A když dojíte, rozejděte se a
nepouštějte se do důvěrných hovorů, neboť
to se dotýká proroka a on se před vámi stydí!
Avšak Bůh se nestydí říci pravdu. Když
žádáte manželky prorokovy o nějaký
předmět, žádejte o to přes závěs, to
bude čistší pro srdce vaše i srdce jejich. A není
vám dovoleno bolestně se dotýkat posla Božího
ani se kdy oženit s manželkami jeho po něm; a to je před
Bohem hřích nesmírný.
(54) A dáváte-li něco
najevo anebo to tajíte, tedy Bůh je věru o každé
věci vševědoucí.
(55) A není pro manželky
prorokovy hříchem, jsou-li viděny otci svými, syny
svými, bratry svými, syny bratří svých a syny
sester svých nebo ženami jejich a otrokyněmi svými.
Nechť jsou bohabojné, vždyť Bůh je věru svědkem
věci každé.
(56) Bůh i andělé Jeho věru
svolávají požehnání na proroka; vy,
kteří věříte, modlete se také za něj a
svolávejte na něj mír!
(57) Věru ty, kdož
urážejí Boha a posla Jeho, Bůh prokleje na tomto i onom
světě a připraví pro ně trest
zahanbující.
(58) A ti, kdož
urážejí věřící muže a
věřící ženy, aniž si to oni zasloužili,
ti se obtížili pomluvou i hříchem zjevným.
(59) Proroku, řekni
manželkám svým, dcerám svým i
věřícím ženám, aby přitahovaly k
sobě své závoje! A toto bude nejvhodnější k tomu,
aby byly poznány a nebyly uráženy. A Bůh je
odpouštějící, slitovný.
(60) Nepřestanou-li pokrytci a ti, v
jejichž srdcích je choroba, a ti, kdož pomluvy
šíří v Medíně, věru
způsobíme, abys proti nim zakročil a pak již budou jen
krátce sousedy tvými.
(61) Prokleti budou, kdekoliv se octnou, a
budou zajati a bezohledně zabiti
(62) podle zvyklosti Boží
vůči těm, kdož již předtím byli. A
nenalezneš ve zvyklosti Boží změnu žádnou.
(63) A lidé se tě dotazují na
Hodinu. Odpověz: "Vědění o ní je jedině
u Boha. A co ty vůbec víš? Možná že Hodina
už je blízká!"
(64) Bůh dozajista proklel
nevěřící a připravil pro ně plamen
šlehající,
(65) v němž nesmrtelní
budou navěky, a nenaleznou ochránce ani pomocníka
žádného
(66) v den, kdy tváře jejich se
budou v ohni otáčet sem a tam a kdy budou volat: "Kéž
bychom byli uposlechli Boha a uposlechli posla!"
(67) A řeknou; "Pane
náš, poslouchali jsme náčelníky své a
velmože své a oni nám dali zbloudit z cesty!
(68) Pane náš, dej jim trest
dvojnásobný a proklej je prokletím velikým!"
(69) Vy, kteří věříte!
Nebuďte podobni těm, kdož uráželi
Mojžíše! Bůh jej pak zprostil odpovědnosti za to, co
hovořili; a byl u Boha ve vážnosti.
(70) Vy, kteří
věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá!
(71) Bůh pak pro vás
zlepší skutky vaše a odpustí vám
hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten
již dosáhl úspěchu nesmírného.
(72) Nabídli jsme břemeno
víry nebesům, zemi i horám, ale ony odmítly je nésti
a zalekly se ho; a vzal je na sebe člověk, ačkoli je
nespravedlivý a nevědomý.
(73) Bůh potrestá pokrytce, muže
i ženy, a modloslužebníky a modloslužebnice, ale
přijme pokání věřících
mužů a věřících žen, vždyť
Bůh je odpouštějící, slitovný.
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Chvála Bohu, jemuž
náleží vše, co je na nebesích a na zemi, a jemuž
patří chvála i v životě budoucím -On
moudrý je i dobře zpravený.
(2) On zná, co vniká do
země a co z ní vychází a co sestupuje z nebe a co na
ně vystupuje - On slitovný je i
odpouštějící.
(3) Ti, kdož neuvěřili,
říkají: "Nepřijde na nás Hodina!"
Odpověz: "Ale ano, při Pánu mém, přijde na
vás! On zná nepoznatelné a neunikne Mu ani váha zrnka
prachu na nebesích a na zemi; a není nic menšího ani
většího, aby to nebylo v knize zjevné zapsáno."
(4) Hodina přijde, aby mohl
odměnit ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, a
těm dostane se odpuštění a přídělu
štědrého.
(5) Avšak těm, kdož
snažili se znemožnit znamení Naše, těm dostane se
muk trestu bolestného.
(6) A vidí ti, jimž
dáno bylo vědění, že to, co Pánem
tvým bylo sesláno, je pravdou a vede ke stezce mocného,
chvályhodného.
(7) A říkají ti,
kdož neuvěřili: "Máme vám ukázat
muže, jenž vám ohlásí, že až se
rozpadnete na kousky, budete znovu stvořeni?
(8) Vymyslil si o Bohu lež, či
snad je džiny posedlý?" Nikoliv, těm, kdož
nevěří v život budoucí, těm připraven je
trest a jsou v dalekém bloudění.
(9) Což neviděli, co z nebes a
ze země je před nimi a za nimi? Kdybychom chtěli, dali bychom je
pohltit zemí anebo bychom na ně dali spadnout kusu oblohy. A
věru je v tom znamení pro každého služebníka,
jenž pokání činí.
(10) A darovali jsme kdysi Davidovi milost
Svou řkouce: "Hory, pějte s ním slávu
Boží, a taktéž vy, ptáci!" A změkčili
jsme pro něj železo
(11) řkouce: "Vyráběj
dokonalá brnění a rozměřuj dobře
řetízkové pancíře!" - a konejte zbožné
skutky,neboť Já jasně vidím, co činíte.
(12) A Šalomounovi jsme podrobili
vítr; a ranní vítr vane po měsíc celý a
večerní vane rovněž celý měsíc. A dali
jsme pro něj vytrysknout prameni bronzu tekutého. A jsou mezi džiny
někteří, kdož pro něj pracovali z dovolení
Pána jeho; a kdo z nich se odchýlí od rozkazu Našeho,
tomu dáme ochutnat trestu plamene šlehajícího.
(13) A vyráběli pro něj
vše, co si přál: chrámy, sochy, poháry velké
jako nádrže a kotle pevně zapuštěné. Buďte rodu
Davidovu vděční! Jak málo je však
vděčných mezi služebníky Mými!
(14) A když jsme rozhodli o smrti
Šalomounově, upozornilo je na smrt jeho pouze to, že
zvíře pozemské jedno sežralo jeho žezla. A když
spadl, ukázalo se, že kdyby džinové znali nepoznatelné, nebyli
by tak dlouho zůstali v trestu zahanbujícím.
(15) A věru měli obyvatelé
Sabá? v sídlech svých znamení: dvě zahrady
zprava i zleva. Živte se z přídělu obživy
Pána svého a buďte vděční! A je to země výtečná
a Pán váš je odpouštějící.
(16) Avšak odvrátili se od
Nás a poslali jsme na ně záplavu hráze a
vyměnili jsme jejich dvě zahrady za jiné dvě s plody
hořkými, tamaryšky a s několika málo stromy
lotosovými.
(17) Takto jsme je odměnili za to,
že byli nevděční - což takto odměňujeme
někoho jiného než nevděčníky?
(18) A mezi nimi a městy,jimž
jsme požehnali, jsme umístili města pohledná a
rozměřili jsme mezi nimi cesty řkouce: "Cestujte po nich za
nocí i za dnů v bezpečí!"
(19) Ale oni řekli: "Pane
náš, prodluž cesty naše! a tím ukřivdili sami
sobě. A učinili jsme je příběhy poučnými
a roztrhali jsme je na nespočet kousků. A v tom je věru
znamení pro každého trpělivého a vděčného.
(20) A ujistil se Iblís, že
úsudek jeho a nich byl pravdivý, neboť jej
následovali všichni kromě skupiny
věřící.
(21) Neměli však nad nimi
žádné pravomoci a stalo se tak jedině proto, abychom rozeznali
ty, kdo v život budoucí uvěřili, od těch, kdo o
něm na pochybách byli. A Pán tvůj strážcem
je všech věcí.
(22) Rci: "Jen si vzývejte ty,
o nichž soudíte, že jsou vedle Boha! Vždyť
nemají vládu ani nad tím, co má váhu zrnka
prachu na nebesích a na zemi, a nemají nijakého podílu ani
zde, ani tam a Bůh nemá mezi nimi pomocníka
žádného."
(23) A nebude platná u Něho
přímluva žádná, leda pro toho, komu On to
dovolí. A až nakonec strach vyprázdní srdce jejich,
řeknou: "Co pravil Pán váš?" a bude jim
řečeno: "Pravdu, a On vznešený je i
veliký!"
(24) Zeptej se: "Kdo
uštědřuje vám obživu z nebes a ze země?"
Odpověz: "Bůh! A vskutku jsme buďto my, anebo vy na
správné cestě či ve zjevném bloudění."
(25) Rci: "Nebudete dotazováni na
to, jak jsme hřešili my, a my nebudeme dotazováni na to, co
jste vy dělali."
(26) Rci: "Pán náš
všechny nás shromáždí a potom rozhodne mezi
námi podle pravdy - a On rozhodčí je i
vševědoucí!"
(27) Rci: "Ukažte mi ty, které
jste Mu přidali jako společníky! Však nikoliv! On
jediný je Bůh, mocný a moudrý!"
(28) A vyslali jsme tě k lidem
všem jen jako hlasatele zvěsti radostné a jako varovatele, avšak
většina lidí to neví.
(29) A říkají: "Kdy
vyplní se tato hrozba, jste-li pravdomluvní?"
(30) Odpověz: "Je pro vás
stanovena schůzka v den, který ani neuspíšíte,
ani nezadržíte ni o hodinu jedinou."
(31) Ti, kdož neuvěřili,
říkají: "Neuvěříme v Korán
tento ani v to, co před ním bylo zjeveno." Kéž bys jen
mohl vidět, až nespravedliví před Pána svého budou
postaveni a budou se vzájemně napadat slovy. A řeknou ti, kdo
byli utištění, těm, kdo domýšliví
byli: "Kdyby nebylo vás, věru bychom byli
věřícími!"
(32) A řeknou ti, kdo byli
domýšliví, těm utištěným: "My
že jsme vás odvrátili od správného vedení
poté, co bylo vám ukázáno? Nikoliv, vy sami jste
hříšníci!"
(33) Ale ti, kdo utištění
byli, vykřiknou na ty, kdo byli domýšliví:
"Nikoliv, byly to úklady vaše za noci i za dne, když jste
nám nařizovali, abychom v Boha nevěřili a abychom Mu
podobné přidávali!" A skryjí lítost svou,
až spatří trest. A naložíme okovy na
šíje těch, kdož byli nevěřící - a
budou snad odměněni za něco, co nedělali?
(34) A neposlali jsme do
žádného města varovatele, aniž by nebyli řekli ti,
kdož v přepychu v něm žili: "My
nevěříme v to, s čím jste byli
posláni!"
(35) A dále říkali:
"My hojněji jsme obdařeni bohatstvím i dětmi a
nejsme z těch, kdož budou potrestáni!"
(36) Rci: "Pán můj v
hojnosti obživu uštědřuje, komu chce, a odměňuje
ji také, komu chce, avšak většina lidí to
neví."
(37) Ani vaše bohatství, ani
vaše děti nejsou tím, co přiblíží
vás k Nám nejvíce, kromě těch, kdož
uvěřili a zbožné skutky konali. A takoví budou mít
odměnu dvojnásobnou za to, co činili, a v komnatách
rajských v bezpečí budou dlít.
(38) Ti však, kdož usilovali
znemožnit znamení Naše - ti v trest svůj budou
uvrženi.
(39) Rci: "Pán můj
věru v hojnosti uštědřuje obživu, komu chce ze
služebníků Svých, a odměřuje ji také, komu
chce. A cokoliv rozdáte jako almužnu, On vám to vynahradí
a On nejlepší je ze všech
uštědřujících."
(40) Jednoho dne On všechny
shromáždí a potom řekne andělům:
"Uctívali vás tihleti?"
(41) Odpovědí:
"Sláva Tobě, Tys ochránce náš, a nikoli
oni! Ba naopak, oni džiny uctívali a mnozí z nich v ně
věřili!"
(42) A v ten den nebudete si moci
navzájem prospět ani uškodit. A řekneme těm,
kdož nespravedliví byli: "Ochutnejte trestu ohně,
jejž za lež jste pokládali!"
(43) Když jsou jim
sdělována znamení Naše zřetelná,
říkají: "Tohle je jenom člověk, který
vás chce vzdálit od toho, co otcové vaši
uctívali." A dodávají: "A není to nic
jiného než lež vymyšlená!" A
říkají ti, kdož neuvěřili, o pravdě,
když přišla k nim: "Tohle není nic než
kouzelnictví zjevné."
(44) A nedali jsme jim dříve
Písma žádná, která by studovali, a neposlali
jsme k nim před tebou varovatele žádné.
(45) A také ti, kdož byli před
nimi, to za lež pokládali; a přitom tito nedosáhli ani
desetiny toho, co tamtěm jsme dali. A prohlásili za
lháře posly Mé a jaká byla nevole Má!
(46) Rci: "Napomínám
vás jen k jednomu: modlete se k Bohu ve dvou či jednotlivě a
potom uvažujte, že druh váš není džiny
posedlý, nýbrž že pouze varovatelem vaším
je před trestem přísným."
(47) Rci: "Nežádám
od vás odměnu žádnou - ta je pro vás. A
není pro mne odměny kromě u Boha a On svědkem je
všech věcí."
(48) A rci: "Pán můj věru
sesílá jen pravdu a On dobře zná nepoznatelné."
(49) Rci: "Přišla pravda, a
nicotnost se již neobjeví ani nevrátí."
(50) Rci: "Jestliže jsem
zbloudil, tedy jsem zbloudil jen ke škodě své, jestliže
však jdu správnou cestou, jest to z vnuknutí Pána
mého - a On věru je slyšící i
blízký."
(51) Kéž bys mohl vidět, jak
budou vděční, bez možnosti úniku, až budou
uchváceni z místa blízkého!
(52) A budou volat: "Uvěřili
jsme v něj!" Ale jak by mohli dosáhnout spásy z
místa tak dalekého,
(53) když v něj již
dříve neuvěřili a zabývali se dohady o
nepoznatelném z místa dalekého?
(54) A vstoupí
překážka mezi ně a to, po čem touží, jak
učiněno bylo již dříve s jim podobnými,
kteří zmítáni byli pochybnostmi hlubokými!
Faatir
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Chvála Bohu, stvořiteli
nebes a země, který učinil anděly vyslanci
majícími dva, tři či čtyři páry
křídel - a On přidává tvorstvu svému, cokoliv chce,
a Bůh je všech věcí mocen.
(2) Cokoliv Bůh otevře lidem z
milosti Své, to nikdo jim nemůže zadržet, však cokoliv On
zadrží, to nikdo nemůže poslat kromě Něho. A On
mocný je i moudrý.
(3) Lidé, pomněte dobrodiní
Božího vůči vám! Je snad nějaký
stvořitel kromě Boha, který uštědřuje
vám obživu z nebes i ze země? A není božstva
kromě Něho - jak mohli jste se tak odvrátit?
(4) Jestliže tě
prohlašují za lháře, tedy již poslové před
tebou byli za ně prohlašováni; a k Bohu budou věci
všechny navráceny.
(5) Lidé, slib Boží je
věru pravdivý, nechť vás tedy neoklame život
pozemský a nechť vás neoklame o Bohu podvodník
žádný.
(6) Satan je věru vaším
nepřítelem, proto jej pokládejte i vy za
nepřítele svého! On volá k sobě
přívržence své jen proto, aby stali se obyvateli plamene
šlehajícího.
(7) Pro ty, kdož neuvěřili,
určen je trest přísný, zatímco ty, kdož
uvěřili a zbožné skutky konali, čeká
odpuštění odměna veliká.
(8) Zdaž ten, jemuž byly
špatné skutky jeho okrášleny, takže je vidí jako
dobré . . . ? Bůh dává zbloudit, komu chce, a vede
správnou cestou také, koho chce. Nechť duše tvá se
nepoddává zármutku nad nimi, vždyť Bůh
dobře ví, co dělají.
(9) Bůh je ten, jenž
vysílá vítr, aby zdvihal mraky;a My je ženeme nad
mrtvou oblast a oživujeme jimi zemi po smrti její. A podobně
tomu bude se vzkříšením.
(10) Kdo si přeje moci . . . vždyť
jedině Bohu náleží moc veškerá; k Němu
stoupají slova dobrá a On skutek zbožný k sobě
pozvedá. Pro ty, kdož úklady zlé chystají,
připraven je trest přísný a úklady jich se
vniveč obrátí.
(11) Bůh vás stvořil z
prachu, potom z kapky semene a posléze z vás učinil pohlaví
dvojí. A nechodí samice žádná s
útěžkem ani neslehne, aniž by o tom On věděl; a
neprodlouží se život dlouhověkému a není zkrácen
život žádnému, aniž by to bylo v Knize
zaznamenáno; a to vše je Bohu velmi snadné:
(12) A nejsou si obě velké vody rovné:
jedna je sladká, čerstvá a příjemná k
pití, zatímco druhá je slaná a hořká; z
obou pak pojídáte čerstvé maso a lovíte z nich
ozdoby,jež nosíte. A vidíš na nich lodě
brázdící vlny, abyste na nich mohli hledat
část z přízně Boží - a snad budete
vděčni.
(13) On dává vniknout noci do
dne a dni do noci a podmanil si slunce a měsíc a obě
tělesa se pohybují k lhůtě stanovené. Takový je
Bůh, Pán váš, jemuž patří moc
královská, zatímco ti, které vzýváte vedle
Něho, nemají moc ani nad slupkou pecky datlové.
(14) Jestliže se k nim modlíte,
oni neslyší vzývání vaše, a i kdyby je
slyšeli, nemohli by vás vyslyšet. A v den
zmrtvýchvstání zapřou vaše přidružování
jich k Bohu. A nikdo tě o tom nemůže poučit tak jako ten,
jenž o všem je zpraven.
(15) Lidé, vy chudáci jste na Boha
odkázaní, zatímco On soběstačný je a
chvályhodný.
(16) Kdyby chtěl, dal by vám
zaniknout a nahradil by vás tvorstvem novým,
(17) a není to pro Boha
ničím obtížným.
(18) Žádná duše
hříchy obtížená neponese břemeno duše
jiné; a bude-li pak obtížená duše prosit, aby jí
bylo neseno břímě její, nebude jí z něho
nic ubráno, i kdyby to byl příbuzný. Ty
můžeš varovat pouze ty, kdož Pána svého se
obávají kvůli nepoznatelnému a dodržují
modlitbu; kdokoliv se almužnou očišťuje, ten
očišťuje se ve prospěch duše vlastní, a u Boha
je cíl konečný.
(19) Nelze srovnávat slepého a
vidoucího,
(20) ani temnotu a světlo,
(21) ani stín a horko!
(22) A nelze srovnávat živé a
mrtvé.Bůh dává slyšet, komu chce, ale ty
nedokážeš, aby slyšeli ti, kdo jsou v hrobech,
(23) vždyť tys jen varovatelem.
(24) A poslali jsme tě s pravdou a
jako hlasatele zvěsti radostné i jako varovatele; a není
národa jediného, k němuž by nebyl přišel varovatel.
(25) Jestliže tě
prohlašují za lháře, tedy již ti, co byli
před nimi, prohlašovali posly své za lháře, i když
přišli k nim s důkazy jasnými a Písmy i Knihou
osvícenou.
(26) A potom jsem uchvátil ty,
kdož nevěřili a jaká byla nevole Má?
(27) Což nevidíš, jak
Bůh z nebe vodu sesílá, jejíž pomocí
dáváme vyrůst plodům rozličných druhů?
A na horách jsou pruhy bílé a červené a různobarevné i
temně černé.
(28) A také mezi lidmi, zvířaty
a dobytkem jsou druhy rozličné. Tak tomu je! A obávají se
Boha ze služebníků Jeho ti nejmoudřejší a
Bůh věru je mocný a odpouštějící.
(29) Ti, kdož
přednášejí Písmo Boží,
dodržují modlitbu a dávají almužnu skrytě i
veřejně z toho, co jsme jim uštědřili, ti mají
naději na obchod, jenž nebude nevýnosný,
(30) aby On jim mohl dát v plnosti
odměnu jejich a přidat jim k tomu z dobrodiní Svého. A On
odpouštějící je i uznalý za vděčnost.
(31) To, co jsme ti vnukli z Písma,
je pravda potvrzující to, co již předtím bylo
sesláno. A Bůh je dobře zpraven o
služebnících svých a jasně je vidí.
(32) Potom jsme učinili dědici
Písma ty, jež jsme si vyvolili mezi služebníky
Svými. A jsou mezi nimi ti, kdož sami sobě ukřivdili,
jiní, kteří jsou uprostřed, a další,
kteří se předstihují v dobrých skutcích z
dovolení Božího. A to je přízeň
veliká:
(33) v zahradách Edenu, do
nichž vstoupí, budou ozdobeni náramky zlatými a
perlami a jejich oděvy tam budou hedvábné.
(34) A budou říkat:
"Chvála Boha, jenž od nás zármutek
vzdálil! Pán náš věru je
odpouštějící a za vděčnost uznalý,
(35) On je ten, který nás z
milosti své ubytoval v příbytku trvalém, v němž nedotkne
se nás námaha žádná a nedotkne se nás v
něm ani únava."
(36) Pro ty, kdož neuvěřili,
připraven je oheň pekelný a nebude jim souzeno, aby
zemřeli, a nebude jim v něm trest jejich ulehčen a takto
odměňujeme každého nevěřícího.
(37) A budou tam křičet:
"Pane náš, vyveď nás odtud a my budeme dobré
skutky konat, nikoliv to, co dříve jsme dělali!"
"Což nedarovali jsme vám věk dlouhý, aby ten, kdo
uvažuje, si to mohl uvážit? A nepřišel k vám
varovatel? Okuste tedy trestu! A nespravedliví nebudou mít
pomocníka žádného!
(38) Bůh dobře zná nepoznatelné
na nebi i na zemi a On dobře ví, co hrudi skrývají.
(39) A jest to On, jenž učinil
vás nástupci na zemi. A kdo neuvěřil, toho
nevíra se obrátí proti němu. A nevíra
nevěřících jen rozmnožuje pro ně nenávist
u Pána jejich a nevíra jejich zvětší pro
nevěřící jen jejich zatracení.
(40) Rci: "Viděli jste
společníky své, jež vedle Boha vzýváte?
Ukažte mi tedy, co stvořili na zemi či jaký mají
podíl na nebi anebo zda dali jsme jim Písmo nějaké, aby opřít
se mohli o jasný důkaz z něho?" Nikoliv, nespravedliví
si vzájemně slibují jen klam!
(41) Bůh věru pevně
třímá nebesa a zemi, aby se nesesuly; kdyby se sesuly, pak
by je po Něm nikdo jiný nemohl udržet, a On soucitný je
a odpouštějící.
(42) A přísahali při Bohu
přísahami nejslavnostnějšími, že
přijde-li k nim varovatel, věru se dají cestou
správnější než kterýkoliv národ
jiný. Když však k nim přišel varovatel, tu
zvětšil se jen odpor jejich
(43) následkem pýchy jejich
na zemi a úkladů zlovolných. Však úklady
zlovolné obklíčí jedině ty, kdož je
chystají. Což mohou očekávat něco jiného než
obvyklý osud národů dávných? A nenalezneš
ve zvyklosti Boží změnu žádnou! A nenalezneš
ve zvyklosti Boží odchylku žádnou!
(44) Což necestovali po zemi a
neviděli, jaký byl konec těch, kdo před nimi žili a
kdo mocnější než oni silou byli? Není na
nebesích ani na zemi ničeho, co oslabit by mohlo Boha, a On
věru je vševědoucí a všemocný.
(45) Kdyby Bůh chtěl ztrestat
lidi za to, co si vysloužili, nezůstala by na povrchu zemském
žádná bytost živá, avšak On
dává jim odklad do lhůty stanovené. A až se
dostaví lhůta jejich . . . vždyť Bůh vidí
jasně služebníky Své.
Yaseen
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Já sín.
(2) Při Koránu moudrém,
(3) tys vskutku z vyslanců
jedním,
(4) po stezce přímé
jdoucím,
(5) mocným a slitovným
seslaném,
(6) abys varoval lid, jehož otcové
varováni nebyli, takže jsou lhostejní.
(7) A uskutečnilo se již slovo
Naše nad většinou z nich - však nevěří
oni.
(8) A vložili jsme na
šíje jejich řetězy až k bradám
sahající, takže hlavy zvednuty mají,
(9) a před ně i za ně jsme
přehradu umístili a přikryli jsme je, takže
nevidí.
(10) A je pro ně jedno, zda
varuješ je či nikoliv - beztak neuvěří.
(11) Varovat můžeš jenom ty,
kdož připomenutí následují a Milosrdného se
kvůli nepoznatelnému bojí; těm oznam zvěst radostnou o
odpuštění a odměně hojné!
(12) A jsme to My, kdo mrtvé oživujeme
a to, co dříve učinili, i to, co po nich zbude, zapisujeme. A
každou věc jsme spočítali v hlavní Knize zjevné.
(13) A uveď jim podobenství o
obyvatelích města, k nimž přišli vyslanci
Boží:
(14) Hle, vyslali jsme k nim dva posly,
však za lháře je prohlásili, a tehdy jsme je
třetím posílili a oni pravili: "Jsme k vám
vysláni."
(15) I řekli: "Vy jen
smrtelníci jste nám podobní a Milosrdný nic
neseslal. Vy nejste leč lháři pouzí."
(16) Odpověděli: "Pán
náš ví, že jsme k vám vysláni,
(17) a uloženo nám je toliko
zřetelné oznámení."
(18) Řekli: "Viděli jsme o
vás špatnou ptáků věštbu. Jestliže
nepřestanete, věru vás ukamenujeme a stihne vás od
nás trest bolestný."
(19) Zvolali: "Vaše
věštba nechť na vás padne! Kéž byste se
vzpamatovali! Však nikoliv, vždyť vy lid jste
prostopášný."
(20) I přiběhl z druhého konce
města muž nějaký a zvolal: "Lide můj,
následujte vyslance Boží,
(21) následujte ty, kdož od
vás odměnu žádnou nežádají a
správné cesty se přidržují!
(22) Proč neměl bych
uctívat toho, jenž stvořil mne a k němuž i vy budete
navráceni?
(23) Vezmu si snad kromě Něho
nějaká božstva jiná? Jestliže Milosrdný mi
bude chtít uškodit, přímluva jejich mi nebude nic
platná a oni mne nezachrání.
(24) A byl bych tedy věru v zjevném
bloudění.
(25) Poslové, já uvěřil
jsem v Pána vašeho! A slyšte mne, vy pohani!"
(26) A bylo mu řečeno:
"Vejdi do ráje!" I zvolal: "Kéž by lid můj
věděl
(27) o tom, že Pán můj mi
odpustil a jedním z poctěných mě učinil."