Part 27
(31) A otázal se Abraham:
"Jaká věc vás přivádí,
vyslanci?"
(32) Odvětili: "Posláni
jsme byli mezi lidi hříšné,
(33) abychom na ně seslali kameny z
hlíny pálené,
(34) u Pána tvého jmény
přestupníků označené."
(35) Ty z nich, kdož
věřící byli, jsme odtamtud vyvedli,
(36) však dům jen jediný
těch, kdož do vůle Boží se odevzdali, jsme tam nalezli.
(37) A zanechali jsme je jako
znamení těm, kdo trestu bolestného se obávají.
(38) . . . A o Mojžíšovi;
hle, vyslali jsme jej k Faraónovi se zjevnou pravomocí,
(39) ten však se obrátil i se
svou oporou a prohlásil: "Kouzelník je to nebo
blázen!"
(40) A uchvátili jsme jej i vojska
jeho a do moře jsme je uvrhli, neb pokárání byl
hoden.
(41) . . . A o Ádovcích; hle,
vyslali jsme proti nim vichřici zničující,
(42) jež nic z toho, nad
čím se převalila, nenechala, aby v prach to neproměnila.
(43) . . . A o Thamúdovcích;
hle, bylo jim řečeno: Užívejte si ještě
nějakou chvíli!
(44) Však rozkazu Pána svého
neposlechli a zemětřesení je postihlo, zatímco se
dívali,
(45) a nebyli schopni se zpříma
postavit a nebylo jim pomoci.
(46) . . . A o lidu Noemově před
nimi, a to byli hanebníci!
(47) Nebe jsme důkladně
postavili, vždyť My jsme rozšiřovateli,
(48) a zemi jsme rozprostřeli - a jak
výteční jsme v tom byli!
(49) A každou věc jsme v
párech stvořili - snad si to připomenete!
(50) K Bohu se utíkejte, neb
já jsem od Něho pro vás varovatel zjevný,
(51) a nepřidružujte k Bohu
žádné jiné božstvo, neb já jsem od Něho pro
vás varovatel zjevný!
(52) A stejně tak nepřišel k
těm, kdož před těmito byli, žádný posel,
aby o něm neprohlásili: "Kouzelník je to nebo
blázen!"
(53) Což po sobě to
dědí? Nikoliv, však lid je to vzpurný.
(54) Odvrať se proto od nich, a
nebudeš za to kárán!
(55) Připomínej,
vždyť připomenutí je věřícím
prospěšné!
(56) A džiny a lidi jsem jedině
proto stvořil, aby Mne uctívali,
(57) a nechci od nich žádný
příděl obživy a netoužím po tom, aby Mne
živili,
(58) vždyť Bůh sám je
živitel, vládce síly a nezviklatelný!
(59) Věru těm, kdož
křivdili, se dostane přídělu podobného,
přídělu jim rovných před nimi; nechť se tedy
o uspíšení nesnaží!
(60) Běda
nevěřícím v ten jejich den, jenž byl jim
přislíben!
At-Tur
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při hoře Sinaji,
(2) při Písmu sepsaném
(3) na pergamenu rozprostřeném,
(4) při chrámu
navštěvovaném,
(5) při střeše
zdvižené,
(6) při moři vzedmutém,
(7) trest Pána tvého
nevyhnutelně udeří
(8) a není nikoho, kdo jej
zadrží!
(9) V den, kdy kymácení
zakymácí nebem
(10) a hory se vydají na cestu
pochodem,
(11) běda v ten den těm, kdo za
lež to pokládali
(12) a jen v planém tlachání
zábavu nalézali!
(13) V ten den budou vrženi do
ohně pekelného postrkem!
(14) "Toto je oheň ten, jenž
nazvali jste výmyslem.
(15) Kouzlo je to, či snad
nevidíte?
(16) Hořte v něm a vytrvejte
či nevytrvejte - vše pro vás jedno je, vždyť
odměnu jen za to, co konali jste, dostáváte!"
(17) A bohabojní věru budou v
zahradách a ve slastech,
(18) radujíce se z toho, co
Pán jejich jim uštědřil a že Pán jejich je
trestu pekelného ušetřil.
(19) "Jezte a pijte ve zdraví v
odměnu za to, co jste konali,
(20) a spočívejte na
pohovkách v řadách postavených!" A
oženíme je tam s dívkami velkých očí
černých.
(21) A těm, kdo uvěřili a
jež jejich potomci ve víře následovali, potomky jejich
do ráje přivedeme a nic jim z jejich skutků neubereme. A
každý člověk je toho, co činy svými si
vysloužil, ručitelem.
(22) A ovocem a masem je
opatříme podle jejich přání
(23) a tam mezi sebou si poháry
podávat budou, z nichž nepojde ani prázdné
tlachání, ani k hříchům
svádění;
(24) a budou je tam chlapci
obcházet, kteří perlám střeženým se
budou podobat.
(25) A budou se jeden k druhému obracet a
vyptávat
(26) řkouce: "Byli jsme kdysi o
rodiny své plni ne klidu úzkostného,
(27) však Bůh nám milost
uštědřil a ochránil nás před trestem vichru
ohnivého,
(28) zajisté vzývali jsme Ho
již předtím, neb On věru dobroditelem je
slitovným!"
(29) Připomínej! A díky
dobrodiní Božímu nejsi ani věštec, ani džiny
posedlý blázen!
(30) Hovoří snad oni:
"Básník je to! Vyčkejme si tedy, jak osud jeho bude
změněn!"
(31) Rci: "Jen čekejte, já
s vámi jsem také čekající!"
(32) Anebo jsou to snad sny, jež jim
to vnukují, či lidé to jsou vzpurní?
(33) Nebo říkají:
"On si to vymyslil!" Však sami tomu nevěří.
(34) Nechť tedy přijdou s
vyprávěním podobným tomuto, jestliže pravdu
hovoří!
(35) Cožpak z ničeho byli
stvořeni, či sami jsou stvořiteli,
(36) anebo stvořili nebesa i zemi? Ne,
oni nejsou přesvědčeni!
(37) Či pokladnice Pána tvého
vlastní, anebo jsou těmi, kdo zapisují,
(38) či mají
žebřík, na němž naslouchají? Nechť tedy
ti, kdo z nich naslouchají, přinesou zjevné
oprávnění!
(39) Bůh že měl by
míti dcery, zatímco vy máte syny?
(40) Či žádáš
snad nějakou odměnu, a oni jsou dluhy zatíženi?
(41) Či znají nepoznatelné,
takže zapisovat je mohou,
(42) anebo o úklady usilují?
Však nevěřící sami obelstěni budou.
(43) Či mají božstvo jiné,
než Bůh je? Oč slavnější Bůh než to,
co se k Němu přidružuje!
(44) A i kdyby viděli kusy nebe padat,
určitě by říkali: "To jsou jen mraky
zhuštěné."
(45) Nech je tedy být až do
doby, kdy setkají se svým dnem, v němž budou bleskem
sraženi,
(46) se dnem, v němž nic nebude
jim platna jejich lest a nedostane se jim pomoci.
(47) Těm, kdo křivdili, se
věru trestu dostane a ještě něčeho víc,
však většina z nich to neví.
(48) Ty však neochvějně na
rozsudek svého Pána čekej, vždyť věru jsi Nám
na očích! A oslavuj chválu Pána svého, když
vstáváš,
(49) a za noci i při hvězd
odchodu Jej oslavuj!
An-Najm
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při hvězdě
padající!
(2) Váš druh nebloudí,
ani nebyl sveden,
(3) ani nehovoří z
vlastního popudu svého.
(4) Je to vnuknutí pouze, jež
bylo mu vnuknuto,
(5) jemuž naučil jej
silný mocí,
(6) silou vládnoucí; a
vzpřímeně se tyčil,
(7) zatímco na
nejvyšším obzoru byl.
(8) Potom se přiblížil a
dolů se spustil,
(9) až na vzdálenost dvou
luků či ještě blíže byl,
(10) a vnukl svému služebníkovi
to, co mu vnukl.
(11) A srdce jeho mu v tom, co viděl,
nelhalo.
(12) Chcete snad pochybnost vyslovit o tom,
co zřel?
(13) A věru jej viděl již u
příležitosti sestoupení jiného
(14) poblíže lotosového stromu
u okraje nejzazšího,
(15) u něhož je zahrada
příbytku věčného.
(16) A když přikrylo
lotosový strom to, co jej krylo,
(17) oko se neodvrátilo ani
nebloudilo,
(18) a věru spatřil on
největší ze znamení Pána svého!
(19) Uvažovali jste o al-Lát a
al-´Uzzá
(20) a Manát, té třetí,
jiné?
(21) Vy syny byste měli mít a
On pouze dcery?
(22) To vskutku rozdělení by
bylo nerovné!
(23) Ony nejsou nic než jména,
kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal
Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a
to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují,
ačkoliv se jim již od Pána jejich dostalo správného
vedení.
(24) Což člověk má
mít vše, po čem touží?
(25) Však Bohu poslední i
první život patří.
(26) A vůbec nic nepomůže
přímluva andělů , ať sebevíc jich je na nebi,
leda tehdy, když k tomu Bůh svolí, a pro toho, koho
chtít bude a jehož si oblíbí.
(27) A vskutku ti, kdož
nevěří v život budoucí, anděly
ženskými jmény nazývají,
(28) byť o tom žádné
vědění nemají a jen dohady své následují.
Však dohady nic proti skutečnosti nezmohou!
(29) Odvrať se tedy od těch, kdo
zády k Našemu připomenutí se obracejí a pouze k
tomuto pozemskému životu tíhnou.
(30) Takový je rozsah jejich
vědění! A Pán tvůj ví dobře o tom, kdo
z cesty Jeho zbloudil, a zná nejlépe i toho, kdo po ní
kráčí.
(31) Bohu náleží
vše na nebesích a na zemi, aby mohl odměnit ty, kdož
špatné páchali, a aby odměnil ty, kdož dobré konali,
odměnou nejkrásnější,
(32) ty, kdož těžkých
hříchů a nepravostí se varovali a jen drobných
prohřešků se dopouštěli. A Pán tvůj
věru rozsáhlým odpuštěním vládne a
znal vás dobře už tehdy, když vytvořil vás ze
země a když jste byli zárodky v lůnech matek
svých. Nepovažujte tedy sebe za očištěné! A On
nejlépe zná ty, kdo jsou bohabojní.
(33) Co soudíš o tom, jenž
zády se obrací
(34) a málo jen
rozdává a lakotí?
(35) Má snad vědomost o
nepoznatelném, takže je vidí?
(36) Či nebylo mu sděleno, co
obsahují svitky Mojžíše
(37) a Abrahama, jenž byl
věrný?
(38) Že totiž
žádná duše obtížená
břímě jiné duše neponese,
(39) že člověku se jen toho,
oč usiloval, dostane,
(40) že výsledek jeho
úsilí bude viděn
(41) a potom plnou odměnou bude
odměněn,
(42) že u Pána tvého je
konečný cíl jen,
(43) že On rozesmává i
rozplakává,
(44) že On smrt i život
dává,
(45) že On stvořil pohlaví
mužské a ženské
(46) z kapky semene
vystříknuté,
(47) že Jemu
přísluší stvoření druhé,
(48) že On obohacuje a uspokojuje,
(49) že On je ten, kdo Siria
pánem je,
(50) že On dávným
´Ádovcům zahynout dal
(51) i Thamúdovcům, a
žádného nenechal,
(52) a před nimi lidu Noemovu, neb to
lid velmi nespravedlivý a vzpurný byl,
(53) a také Vyvrácené město
zahubil,
(54) a pokrylo je to, co je pokrylo.
(55) A které z dobrodiní Pána
svého chceš popírat?
(56) A toto je varování
podobné varováním dřívějších.
(57) Přiblížila se
blížící
(58) a není kromě Boha nikoho, kdo
by ji vyjevil.
(59) Tento příběh
vás snad údivem naplnil,
(60) že místo abyste plakali,
se smějete
(61) a jen v zábavách
dlíte?
(62) Před Bohem na zem padejte a Jeho
uctívejte!
Al-Qamar
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Blíží se hodina a
měsíc se rozpoltí.
(2) Když
nevěřící znamení vidí, odvracejí
se a říkají: "Kouzlo ustavičné!"
(3) A za lež je
prohlašují a své vášně následují,
však ustanovení každé je neměnné.
(4) A věru dostalo se jim již
některých zvěstí, jež výstrahy
obsahují
(5) i moudrost dokonalou. Však nic
platné není varování!
(6) Odvrať se od nich tedy! V den,
kdy svolavatel zavolá k věci strašné,
(7) se sklopeními zraky
vystoupí z hrobů svých jak kobylky rozptýlené,
(8) krky ke svolavateli natažené! A
řeknou nevěřící: "Toto věru
těžký je den!"
(9) A již před nimi lid
Noemův znamení za výmysl pokládal a Našeho
služebníka za lháře prohlásil; i řekli oni:
"Blázen!" a on byl jimi odstrašen.
(10) Pána svého vzýval:
"Pomoz mi, jsem přemožen!"
(11) A brány nebeské jsme
otevřeli pro vodu tekoucí proudem
(12) a ze země vytrysknout jsme dali
pramenům, až setkaly se oba proudy dle rozkazu, jenž byl
již předurčen.
(13) A naložili jsme Noeho na loď
postavenou z prken a palmových vláken,
(14) aby plula pod naším zrakem
v odměnu tomu, jenž byl tak odvržen.
(15) A ponechali jsme ji jako
znamení. Což není nikoho, kdo připomněl by si to
nyní?
(16) A jaký byl Můj trest a Mé
varování?
(17) A učinili jsme Korán
snadným pro připomínání; což není
nikoho, kdo připomněl by si to nyní?
(18) A také ´Ádovci
prohlásili za lež Naše znamení a jaký byl
Můj trest a Mé varování?
(19) A vyslali jsme proti nim vítr
svištivý v den neblahý, nekonečný,
(20) jenž lidi vytrhával tak,
že byli jak palem vyvrácených kmeny.
(21) A jaký byl Můj trest a Mé
varování?
(22) A učinili jsme Korán
snadným pro připomínání; což není
nikoho, kdo připomněl by si to nyní?
(23) A rovněž Thamúdovci
varování za lživé pokládali
(24) a řekli: "Máme snad
následovat smrtelníka z nás vzešlého? To bychom
zbloudilí a pošetilí byli!
(25) Jak to, že zrovna jemu ze
všech nás bylo připomenutí svrženo? Ba nikoliv, on
lhář je opovážlivý!"
(26) Však zítra se
dozvědí, kdo lhář byl opovážlivý!
(27) My k nim věru pošleme
velbloudici jako pokušení jejich, a ty je trpělivě
pozoruj
(28) a oznam jim, že voda je mezi
ně rozdělena a napití každé má čas svůj.
(29) I zavolali svého druha, ten ruku
vztáhl a velbloudici zahubil.
(30) A jaký byl Můj trest a Mé
varování?
(31) A poslali jsme na ně jen
výkřik jediný a stali se podobnými slámě
suché, z níž ohrada se staví.
(32) A učinili jsme Korán
snadným pro připomínání; což není
nikoho, kdo připomněl by si to nyní?
(33) Za lživé soukmenovci Lotovi
varování prohlásili,
(34) a poslali jsme vítr
kamení nesoucí proti nim - kromě rodu Lotova, jejž za
jitra jsme zachránili
(35) z milosti Své. A takto
odměňujeme ty, kdož vděčnost projevili.
(36) Ačkoliv Lot je varoval před
Naší přísností, oni pochybovali o
varování
(37) a přáli si jeho hosty
svést, však oči jejich jsme oslepili: "Okuste trestu Mého a
varování!"
(38) A nazítří
zrána je zasáhl trest trvalý.
(39) "Okuste trestu Mého a
varování!"
(40) A učinili jsme Korán
snadným pro připomínání; což není
nikoho, kdo připomněl by si to nyní?
(41) A věru dostalo se i rodu
Faraónovu varování,
(42) však za lež
prohlásili všechna Naše znamení a uchvátili jsme
je tak, jak mocný a všemohoucí činí.
(43) Jsou snad vaši
nevěřící silnější, než byli tamti
či bylo vám v Písmech zaručeno bezpečí?
(44) Anebo řeknou snad: "My jsme
shromáždění vítězící."
(45) Však toto
shromáždění na útěk bude obráceno a
zády se otočí.
(46) Ba ano! Hodina bude časem
schůzky jejich, Hodina velmi záludná a hořce
chutnající.
(47) A hříšníci
věru budou v pošetilosti a v bloudění,
(48) a v den, kdy budou
tváří k zemi vlečeni, zvoláno bude:
"Ochutnejte Saqaru pohlazení!"
(49) A každou věc jsme vskutku v
určených rozměrech stvořili
(50) a rozkaz náš je pouze
slovo jediné, rychlé jak oka mžiknutí.
(51) A vskutku jsme již zahubili jiné
vám podobné. Což není nikoho, kdo připomněl by si
to nyní?
(52) A vše, co konali, je v
Písmech zapsáno
(53) a vše, ať malé či
velké, je v nich zaznamenáno.
(54) A bohabojní věru budou
mezi zahradami a řekami,
(55) v příbytku pravdy, u
vládce všemohoucího!
Ar-Rahmaan
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Milosrdný!
(2) Koránu naučil,
(3) člověka stvořil,
(4) vysvětlení jej
naučil.
(5) Slunce i měsíc své
počty obsahují
(6) a traviny a stromy se před
ním sklánějí.
(7) Nebe On vyzvedl a váhy stanovil
(8) na váze
nepodvádějte,
(9) spravedlivě ji stanovte a na
váhách neubírejte!
(10) A zemi, tu pro lidstvo
rozprostřel,
(11) na ní ovoce a palmy s obaly
plodů zrají
(12) i obilí na stéblech a rostliny,
jež vůni libou mají.
(13) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(14) A člověka z hlíny
podobné hrnčířské stvořil
(15) a džiny z plamene
bezdýmného vytvořil.
(16) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(17) On Pánem je obou
východů, i Pánem obou západů.
(18) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(19) A volně dal téci oběma
mořím, jež se setkají,
(20) však mezi nimi
překážka stojí, již nezdolají.
(21) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(22) A z obou moří se perly
velké i malé loví.
(23) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(24) Jeho jsou i lodě
plující, jež na moři ční jak
znamení.
(25) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(26) Všichni, kdož na zemi jsou,
dočkají se konce svého
(27) a zůstane jen tvář
Pána tvého, majestátnosti a velkomyslnosti plného.
(28) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(29) A vzývají Jej ti,
kdož na nebesích jsou i na zemi, a každý den On
při díle je.
(30) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(31) A záhy i pro vás se
uvolníme, ó břemena vy dvě!
(32) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(33) Ó
shromáždění lidí a džinů! Jste-li
schopni uniknout za nebes a země končiny, pak tam pronikněte!
Však podaří se vám to jen s Naší plnou
mocí.
(34) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(35) Bude na vás poslán
plamen ohnivý a měď roztavená, a nebude vám
pomoci!
(36) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(37) A až se nebesa rozpoltí a
jak čerstvě stažená kůže zrudnou,
(38) - které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat? -
(39) v ten den lidé ani džinové na
viny své tázáni nebudou.
(40) Které z dobrodiní Pana svého
můžete popírat?
(41) Hříšníci podle
známek svých budou poznáni a uchopeni za nohy a za
kštici.
(42) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(43) Toto je to peklo, jež za lež
prohlašovali hříšníci,
(44) a budou se kroutit mezi ním a
vodou vroucí a varem kypící!
(45) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(46) A kdo se postavení Pána
svého obával, ten dvě zahrady dostane,
(47) - které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat? -
(48) dvě zahrady plné listnatého
větvoví
(49) - které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat? -
(50) a v obou z nich dva prameny potekou
(51) - které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat? -
(52) a v nich od každého ovoce dva
druhy budou.
(53) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(54) Tam budou na kobercích
brokátem podšitých odpočívat a plody obou zahrad
na dosah ruky mít.
(55) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(56) Tam dívky sklopených
zraků, jichž předtím ani muž, ani džin se
nedotkl, budou dlít
(57) - které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat? -
(58) jež rubínům a
perlám se budou podobat.
(59) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(60) Což odměnou za dobré se
něco jiného než dobré může stát?
(61) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(62) A kromě těch dvou tam budou
dvě zahrady jiné
(63) - které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat? -
(64) dvě zahrady tmavě zelené
(65) - které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat? -
(66) v nich obou prameny dva budou tryskat.
(67) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(68) Tam ovoce, palmy a jablka
granátová budou zrát.
(69) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(70) Tam dívky budou rozkošné a
překrásné
(71) - které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat? -
(72) velkých černých
očí, ve stanech střežené
(73) - které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat? -
(74) jichž předtím se
nedotkla ruka člověka ni džina žádného.
(75) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(76) Tam blažení na
poduškách zelených a kobercích
překrásných budou spočívat.
(77) Které z dobrodiní Pána
svého můžete popírat?
(78) Požehnáno budiž jméno
Pána tvého, majestátnosti a velkomyslnosti plného!
Al-Waaqia
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Až dopadne událost
nezvratná
(2) #NÁZEV?
(3) poníží,
povýší.
(4) Až země zatřese se
záchvěvy
(5) a hory na padrť budou rozdrceny
(6) a jako prach rozptýleny,
(7) rozdělíte se na tři
skupiny:
(8) na skupinu lidí po pravici - a
co bude s lidmi po pravici?
(9) a na skupinu lidí po levici - a
co bude s lidmi po levici?
(10) a na předáky.
Předáci,
(11) to jsou ti, kdož (k Bohu) jsou
přiblíženi,
(12) v zahradách slastí
usídleni
(13) #NÁZEV?
(14) a jen málo z posledních.
(15) Na lehátkách, jež
zlatem vypleteny jsou,
(16) jeden proti druhému
odpočívat budou:
(17) obcházet mezi nimi budou
chlapci mládí věčného
(18) s číšemi, konvicemi a
poháry nápoje čirého,
(19) z něhož je hlava
nerozbolí ani jím vyčerpáni nebudou,
(20) a s ovocem, které si volně
vyberou,
(21) a s masem ptačím podle
přání svých.
(22) Tam budou i dívky
velkých očí černých,
(23) jež srovnat lze s perlami
střeženými,
(24) odměnou za to, co vykonali na
zemi.
(25) A neuslyší tam plané
tlachání ani k hříchu svádění,
(26) nýbrž jen slova:
"Mír, mír s vámi!"
(27) A lidé po pravici - co bude s lidmi po
pravici?
(28) Ti budou mezi lotosovými stromy
bezostnými
(29) a mimózami plody ověšenými,
(30) pod stínem
protaženým
(31) u vody tekoucí,
(32) s ovocem v hojnosti
(33) nevyčerpatelným,
nezakázaným,
(34) na kobercích
zdvižených.
(35) Dívky ty jsme
zvláštním stvořením stvořili
(36) a pannami jsme je učinili
(37) láskyplnými, věku
stejného
(38) s lidmi po pravici -
(39) a to zástup je z prvních
(40) i zástup z posledních.
(41) Však lidé po levici - a co bude s
lidmi po levici?
(42) Ti budou ve větru žhavém a
ve vodě vroucí,
(43) ve stínu dýmu
černého,
(44) ani ochlazení, ani
osvěžení nepřinášejícího.
(45) A oni si předtím žili
v přepychu,
(46) setrvávajíce
úporně ve velkém hříchu,
(47) a hovořili: "Zdaž
až zemřeme a prachem a kostmi se staneme, budeme opravdu
vzkříšeni,
(48) my sami a předkové naši
dávní?"
(49) Odpověz: "Věru,
první i poslední
(50) budou ke schůzce dne
známého shromážděni!"
(51) A potom vskutku, vy zbloudilí,
za lež prohlašující,
(52) ze stromu Zaqqúmu se
najíte
(53) a břicha svá si
naplníte
(54) a zapíjet to budete vodou
vroucí
(55) a pít budete tak, jak
chlemtají žízniví velbloudi.
(56) Toto v den soudný budou jejich
hody!
(57) Jsme to My, kdo vás
stvořili, proč tedy pravdu nepřiznáte?
(58) Což jste neuvažovali o tom,
co vyměšujete?
(59) Stvořili jste to snad vy, anebo
jsme My toho stvořiteli?
(60) Jsme to My, kdo smrt mezi vámi
ustanovili; a nikdo nás nemůže předejít,
(61) abychom vás
nevystřídali vám podobnými a nestvořili
vás něčím, o čem potuchy nemůžete
mít.
(62) Vždyť přece
první stvoření znáte, proč si tedy nevzpomenete?
(63) Uvažovali jste někdy o tom,
co obděláváte?
(64) Zaséváte to snad vy, anebo jsme
My toho zasévateli?
(65) Kdybychom chtěli, v suchou
trávu bychom to změnili, a vy byste se neustále divili:
(66) "Jsme dluhy obtíženi,
(67) ba víc, teď všeho
jsme zbaveni!"
(68) Uvažovali jste někdy o
vodě, kterou pijete?
(69) Sesíláte ji snad vy z
mraků, anebo jsme My těmi, kdož ji sesílají?
(70) Kdybychom chtěli, učinili
bychom ji hořkou a slanou - což tedy vděčni nebudete?
(71) Uvažovali jste někdy o ohni,
který vykřesáváte?
(72) Dali jste snad vy vyrůst stromu,
který dřevo k tomu skýtá, anebo jsme mu My dali
vyrůst?
(73) A učinili jsme jej
připomenutím a užitkem pro ty, kteří v poušti
jsou.
(74) Oslavuj tedy jméno Pána svého
mocného!
(75) Hle, přísahám
při hvězd západech,
(76) a to vskutku je přísaha -
kdybyste věděli - nesmírná,
(77) že toto je věru Korán
vznešený,
(78) v písmu střeženém
zapsaný,
(79) ať dotýkají se ho
jen očištění,
(80) od Pána lidstva je to
seslání!
(81) Tímto
vyprávěním vy opovrhujete
(82) a vděčnost svou tím
projevujete, že za lež je prohlašujete?
(83) Proč tedy, až duše
dostoupí do hrdla, nezasáhnete,
(84) zatímco k tomu
přihlížíte
(85) - a My k tomu jsme blíže
než vy, vy však Nás nevidíte.
(86) A nejste-li tedy dlužníky
Našimi,
(87) navraťte ji zpět do
těla, jste-li pravdomluvnými!
(88) Jestliže byl z
přiblížených k Bohu,
(89) tedy mu odpočinek, vůně
libá i zahrada slastí náleží,
(90) a jestliže z lidí po
pravici byl, pak uslyší
(91) "Mír s tebou" od
lidí po pravici.
(92) Jestliže však byl mezi
popírajícími, zbloudilými,
(93) ve vodě vroucí nalezne
pohoštění
(94) a v ohni pekelném hoření.
(95) A věru je toto skutečnost
nepochybná.
(96) Oslavuj tedy jméno Pána svého
mocného!
Al-Hadid
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Chválí Boha vše, co
na nebesích je i na zemi - a On mocný je i moudrý.
(2) Jemu náleží
království nebes i země a On život i smrt
dává a On všech věcí je mocný.
(3) On počátkem je i koncem,
zjevný i skrytý; On o každé věci je
vševědoucí.
(4) On je ten, jenž stvořil
nebesa i zemi v šesti dnech a potom se na trůnu Svém usadil. On
zná, co vniká do země a co z ní
vychází, co sestupuje z nebe a co na ně vystupuje, a ať
jste kdekoliv, On s vámi je a vše, co děláte,
zří.
(5) Jemu náleží
království nebes i země a k Bohu se rozkazy všechny
navracejí.
(6) On dává
přejít noci v den a dni v noc a On dobře zná vše,
co v hrudích se skrývá.
(7) Věřte v Boha a posla Jeho a
rozdávejte z toho, v čem učinil vás posledními
vlastníky! Těm z vás, kdož uvěřili a
almužnu rozdávali, je určena odměna veliká.
(8) Co je s vámi, že nechcete
v Boha uvěřit, když posel Jeho vás vyzývá,
abyste uvěřili v Pána svého, a když již On s
vámi uzavřel smlouvu - jste-li vskutku věřící?
(9) On je ten, jenž seslal
služebníku Svému znamení jasná, aby vás vyvedl
z temnot ke světlu. A Bůh je vůči vám
shovívavý, slitovný.
(10) Co je s vámi, že nechcete
rozdávat na cestě Boží, když Bohu přece
připadne dědictví nebes a země? Ti z vás,
kdož rozdávali a bojovali ještě před vítězstvím,
nejsou stejní jako ti, kdož vyčkávali; ti první
jsou mnohem výše na stupních než ti, kdo
rozdávali a bojovali až po něm. Však obojím
Bůh přislíbil odměnu překrásnou a Bůh je
dobře zpraven o všem, co děláte.
(11) Kdo tedy bude tím, jenž
poskytne Bohu krásnou půjčku, aby mu ji Bůh
dvojnásobně splatil a dostalo se mu odměny veliké?
(12) V den, kdy spatříš,
jak před věřícími muži a ženami a po
pravici jejich poběží světlo jejich, bude jim
řečeno: "Radostná zpráva pro vás: dnes
vstoupíte do zahrad, pod nimiž řeky tekou a v nichž
nesmrtelní budete!" A to věru bude úspěch
nesmírný.
(13) V ten den řeknou pokrytci,
muži i ženy, těm, kdož uvěřili: ,,Počkejte
na nás, abychom si mohli vzít něco ze světla
vašeho!" A bude jim řečeno: "Vraťte se nazpět
a hledejte světlo jinde!" A bude mezi nimi postavena zeď, v
níž bude brána: uvnitř bude milosrdenství a
zvnějška, naproti nim, bude trest.
(14) A zavolají na ně pokrytci:
"Cožpak jsme nebyli s vámi?" Odpovědí:
"Ano, avšak vy sami sebe jste v pokušení uvedli,
číhali jste, pochybovali jste a zmámily vás vaše
tužby pozemské, až přišel rozkaz Boží a byli
jste oklamáni ohledně Boha tím, kdo mámí.
(15) A nebude proto dnes přijato
výkupné ani od vás, ani od těch, kdož
nevěřili; útulkem vaším bude oheň
pekelný a bude i vaším pánem. Jak hnusný je to
cíl konečný!"
(16) Což nepřišel čas
pro ty, kdož uvěřili, aby srdce jejich se pokořila
před připomenutím Božím a před tím, co
seslal z pravdy? Nechť nejsou jako ti, jimž zdál se -
když dostalo se jim předtím Písma - čas
příliš dlouhý; i zatvrdila se srdce jejich a
většina z nich byli hanebníci.
(17) Vězte, že Bůh
oživuje zemi po smrti její; a již jsme vám
vysvětlili znamení - snad budete rozumní!
(18) Těm, kdož
rozdávají almužnu, mužům i ženám, a
těm, kdož poskytují Bohu krásnou půjčku,
těm bude splacena dvojnásobně a dostane se jim odměny štědré.
(19) Věru ti, kdož
uvěřili v Boha a posly Jeho, jsou spravedliví a svědky
před Pánem svým; jim dostane se jejich odměny a jejich
světla. Ti však, kdož znamení Naše za lež
prohlašovali, ti budou plamene pekelného obyvateli.
(20) Vězte, že život
pozemský je pouze hra a zábava, marná okrasa,
vzájemné vychloubání mezi vámi a
soupeření v rozmnožování majetku a
dětí. A podobá se dešti: nevěřícím
se líbí rostlinstvo, jež z něho vyrůstá,
avšak potom vadne a vidíš je zežloutlé, až nakonec
se stane slámou suchou. A v životě budoucím je jednak
trest přísný, avšak i odpuštění a
zalíbení se Bohu. A život pozemský není
leč užívání klamavé.
(21) Předstihujte se tedy, abyste
dosáhli odpuštění Pána svého a zahrady,
jejíž šíře se rovná nebi i zemi,
připravené pro ty, kdož v Boha a posly Jeho uvěřili. A toto
je přízeň Boží, kterou On
uštědřuje, komu chce, vždyť Bůh vládcem je
přízně nesmírné.
(22) A nepostihne žádné
neštěstí zemi ani osoby vaše, aby nebylo zaneseno v Knize
dříve, než jsme je stvořili - a to věru je pro Boha
nadmíru snadné.
(23) A jedná tak, abyste si
nezoufali nad tím, co vám uniklo, a abyste se neradovali
příliš z toho, čeho se vám dostalo. Bůh
nemiluje žádného domýšlivce vychloubačného
(24) ani ty, kdož lakotí a
lidem lakotu doporučují. A ten, kdo zády se obrátí
. . . vždyť Bůh věru je soběstačný,
chvályhodný.
(25) A vyslali jsme již posly s
důkazy jasnými a seslali jsme s nimi Písmo a váhu,
aby lidé jednali poctivě a seslali jsme také železo, v němž
nebezpečí je strašné i užitek pro lidi - aby Bůh poznal
ty, kdož pomáhají Jemu i poslům Jeho v tajnosti. A
Bůh silný je i mocný.
(26) A vyslali jsme již Noema a
Abrahama a vložili jsme do potomstva jejich prorocké poslání
i Písmo; a někteří z nich byli na cestě
správné, avšak mnozí z nich byli hanebníci.
(27) A potom jsme vypravili v jejich
stopách jiné posly své a vypravili jsme Ježíše, syna
Mariina, a dali jsme mu Evangelium a vložili do srdcí těch,
kdož jej následovali, mírnost a slitování; a
mnišství si oni zavedli jako novotu - a nepředepsali jsme jim
je - usilujíce zalíbit se Bohu. Avšak oni to nedodrželi
vhodným dodržováním. A dali jsme těm z nich,
kdož uvěřili, odměnu jejich, avšak mnozí z nich
byli hanebníci.
(28) Vy, kteří
věříte! Bojte se Boha a věřte v posla Jeho! On
dá vám dva podíly z milosrdenství Svého a
uštědří vám světlo, s nímž
půjdete, a odpustí vám - vždyť Bůh je
odpouštějící, slitovný,
(29) aby poznali vlastníci
Písma, že nemají moci nad ničím z
přízně Boží a že přízeň je
jedině v rukou Božích; z ní dává, komu
chce. A Bůh vládcem je přízně nesmírné.