Part 27

 

(31) A otázal se Abraham: "Jaká věc vás přivádí, vyslanci?"

(32) Odvětili: "Posláni jsme byli mezi lidi hříšné,

(33) abychom na ně seslali kameny z hlíny pálené,

(34) u Pána tvého jmény přestupníků označené."

(35) Ty z nich, kdož věřící byli, jsme odtamtud vyvedli,

(36) však dům jen jediný těch, kdož do vůle Boží se odevzdali, jsme tam nalezli.

(37) A zanechali jsme je jako znamení těm, kdo trestu bolestného se obávají.

(38) . . . A o Mojžíšovi; hle, vyslali jsme jej k Faraónovi se zjevnou pravomocí,

(39) ten však se obrátil i se svou oporou a prohlásil: "Kouzelník je to nebo blázen!"

(40) A uchvátili jsme jej i vojska jeho a do moře jsme je uvrhli, neb pokárání byl hoden.

(41) . . . A o Ádovcích; hle, vyslali jsme proti nim vichřici zničující,

(42) jež nic z toho, nad čím se převalila, nenechala, aby v prach to neproměnila.

(43) . . . A o Thamúdovcích; hle, bylo jim řečeno: Užívejte si ještě nějakou chvíli!

(44) Však rozkazu Pána svého neposlechli a zemětřesení je postihlo, zatímco se dívali,

(45) a nebyli schopni se zpříma postavit a nebylo jim pomoci.

(46) . . . A o lidu Noemově před nimi, a to byli hanebníci!

(47) Nebe jsme důkladně postavili, vždyť My jsme rozšiřovateli,

(48) a zemi jsme rozprostřeli - a jak výteční jsme v tom byli!

(49) A každou věc jsme v párech stvořili - snad si to připomenete!

(50) K Bohu se utíkejte, neb já jsem od Něho pro vás varovatel zjevný,

(51) a nepřidružujte k Bohu žádné jiné božstvo, neb já jsem od Něho pro vás varovatel zjevný!

(52) A stejně tak nepřišel k těm, kdož před těmito byli, žádný posel, aby o něm neprohlásili: "Kouzelník je to nebo blázen!"

(53) Což po sobě to dědí? Nikoliv, však lid je to vzpurný.

(54) Odvrať se proto od nich, a nebudeš za to kárán!

(55) Připomínej, vždyť připomenutí je věřícím prospěšné!

(56) A džiny a lidi jsem jedině proto stvořil, aby Mne uctívali,

(57) a nechci od nich žádný příděl obživy a netoužím po tom, aby Mne živili,

(58) vždyť Bůh sám je živitel, vládce síly a nezviklatelný!

(59) Věru těm, kdož křivdili, se dostane přídělu podobného, přídělu jim rovných před nimi; nechť se tedy o uspíšení nesnaží!

(60) Běda nevěřícím v ten jejich den, jenž byl jim přislíben!

 

At-Tur

Makkan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Při hoře Sinaji,

(2) při Písmu sepsaném

(3) na pergamenu rozprostřeném,

(4) při chrámu navštěvovaném,

(5) při střeše zdvižené,

(6) při moři vzedmutém,

(7) trest Pána tvého nevyhnutelně udeří

(8) a není nikoho, kdo jej zadrží!

(9) V den, kdy kymácení zakymácí nebem

(10) a hory se vydají na cestu pochodem,

(11) běda v ten den těm, kdo za lež to pokládali

(12) a jen v planém tlachání zábavu nalézali!

(13) V ten den budou vrženi do ohně pekelného postrkem!

(14) "Toto je oheň ten, jenž nazvali jste výmyslem.

(15) Kouzlo je to, či snad nevidíte?

(16) Hořte v něm a vytrvejte či nevytrvejte - vše pro vás jedno je, vždyť odměnu jen za to, co konali jste, dostáváte!"

(17) A bohabojní věru budou v zahradách a ve slastech,

(18) radujíce se z toho, co Pán jejich jim uštědřil a že Pán jejich je trestu pekelného ušetřil.

(19) "Jezte a pijte ve zdraví v odměnu za to, co jste konali,

(20) a spočívejte na pohovkách v řadách postavených!" A oženíme je tam s dívkami velkých očí černých.

(21) A těm, kdo uvěřili a jež jejich potomci ve víře následovali, potomky jejich do ráje přivedeme a nic jim z jejich skutků neubereme. A každý člověk je toho, co činy svými si vysloužil, ručitelem.

(22) A ovocem a masem je opatříme podle jejich přání

(23) a tam mezi sebou si poháry podávat budou, z nichž nepojde ani prázdné tlachání, ani k hříchům svádění;

(24) a budou je tam chlapci obcházet, kteří perlám střeženým se budou podobat.

(25) A budou se jeden k druhému obracet a vyptávat

(26) řkouce: "Byli jsme kdysi o rodiny své plni ne klidu úzkostného,

(27) však Bůh nám milost uštědřil a ochránil nás před trestem vichru ohnivého,

(28) zajisté vzývali jsme Ho již předtím, neb On věru dobroditelem je slitovným!"

(29) Připomínej! A díky dobrodiní Božímu nejsi ani věštec, ani džiny posedlý blázen!

(30) Hovoří snad oni: "Básník je to! Vyčkejme si tedy, jak osud jeho bude změněn!"

(31) Rci: "Jen čekejte, já s vámi jsem také čekající!"

(32) Anebo jsou to snad sny, jež jim to vnukují, či lidé to jsou vzpurní?

(33) Nebo říkají: "On si to vymyslil!" Však sami tomu nevěří.

(34) Nechť tedy přijdou s vyprávěním podobným tomuto, jestliže pravdu hovoří!

(35) Cožpak z ničeho byli stvořeni, či sami jsou stvořiteli,

(36) anebo stvořili nebesa i zemi? Ne, oni nejsou přesvědčeni!

(37) Či pokladnice Pána tvého vlastní, anebo jsou těmi, kdo zapisují,

(38) či mají žebřík, na němž naslouchají? Nechť tedy ti, kdo z nich naslouchají, přinesou zjevné oprávnění!

(39) Bůh že měl by míti dcery, zatímco vy máte syny?

(40) Či žádáš snad nějakou odměnu, a oni jsou dluhy zatíženi?

(41) Či znají nepoznatelné, takže zapisovat je mohou,

(42) anebo o úklady usilují? Však nevěřící sami obelstěni budou.

(43) Či mají božstvo jiné, než Bůh je? Oč slavnější Bůh než to, co se k Němu přidružuje!

(44) A i kdyby viděli kusy nebe padat, určitě by říkali: "To jsou jen mraky zhuštěné."

(45) Nech je tedy být až do doby, kdy setkají se svým dnem, v němž budou bleskem sraženi,

(46) se dnem, v němž nic nebude jim platna jejich lest a nedostane se jim pomoci.

(47) Těm, kdo křivdili, se věru trestu dostane a ještě něčeho víc, však většina z nich to neví.

(48) Ty však neochvějně na rozsudek svého Pána čekej, vždyť věru jsi Nám na očích! A oslavuj chválu Pána svého, když vstáváš,

(49) a za noci i při hvězd odchodu Jej oslavuj!

 

An-Najm

Makkan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Při hvězdě padající!

(2) Váš druh nebloudí, ani nebyl sveden,

(3) ani nehovoří z vlastního popudu svého.

(4) Je to vnuknutí pouze, jež bylo mu vnuknuto,

(5) jemuž naučil jej silný mocí,

(6) silou vládnoucí; a vzpřímeně se tyčil,

(7) zatímco na nejvyšším obzoru byl.

(8) Potom se přiblížil a dolů se spustil,

(9) až na vzdálenost dvou luků či ještě blíže byl,

(10) a vnukl svému služebníkovi to, co mu vnukl.

(11) A srdce jeho mu v tom, co viděl, nelhalo.

(12) Chcete snad pochybnost vyslovit o tom, co zřel?

(13) A věru jej viděl již u příležitosti sestoupení jiného

(14) poblíže lotosového stromu u okraje nejzazšího,

(15) u něhož je zahrada příbytku věčného.

(16) A když přikrylo lotosový strom to, co jej krylo,

(17) oko se neodvrátilo ani nebloudilo,

(18) a věru spatřil on největší ze znamení Pána svého!

(19) Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzzá

(20) a Manát, té třetí, jiné?

(21) Vy syny byste měli mít a On pouze dcery?

(22) To vskutku rozdělení by bylo nerovné!

(23) Ony nejsou nic než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují, ačkoliv se jim již od Pána jejich dostalo správného vedení.

(24) Což člověk má mít vše, po čem touží?

(25) Však Bohu poslední i první život patří.

(26) A vůbec nic nepomůže přímluva andělů , ať sebevíc jich je na nebi, leda tehdy, když k tomu Bůh svolí, a pro toho, koho chtít bude a jehož si oblíbí.

(27) A vskutku ti, kdož nevěří v život budoucí, anděly ženskými jmény nazývají,

(28) byť o tom žádné vědění nemají a jen dohady své následují. Však dohady nic proti skutečnosti nezmohou!

(29) Odvrať se tedy od těch, kdo zády k Našemu připomenutí se obracejí a pouze k tomuto pozemskému životu tíhnou.

(30) Takový je rozsah jejich vědění! A Pán tvůj ví dobře o tom, kdo z cesty Jeho zbloudil, a zná nejlépe i toho, kdo po ní kráčí.

(31) Bohu náleží vše na nebesích a na zemi, aby mohl odměnit ty, kdož špatné páchali, a aby odměnil ty, kdož dobré konali, odměnou nejkrásnější,

(32) ty, kdož těžkých hříchů a nepravostí se varovali a jen drobných prohřešků se dopouštěli. A Pán tvůj věru rozsáhlým odpuštěním vládne a znal vás dobře už tehdy, když vytvořil vás ze země a když jste byli zárodky v lůnech matek svých. Nepovažujte tedy sebe za očištěné! A On nejlépe zná ty, kdo jsou bohabojní.

(33) Co soudíš o tom, jenž zády se obrací

(34) a málo jen rozdává a lakotí?

(35) Má snad vědomost o nepoznatelném, takže je vidí?

(36) Či nebylo mu sděleno, co obsahují svitky Mojžíše

(37) a Abrahama, jenž byl věrný?

(38) Že totiž žádná duše obtížená břímě jiné duše neponese,

(39) že člověku se jen toho, oč usiloval, dostane,

(40) že výsledek jeho úsilí bude viděn

(41) a potom plnou odměnou bude odměněn,

(42) že u Pána tvého je konečný cíl jen,

(43) že On rozesmává i rozplakává,

(44) že On smrt i život dává,

(45) že On stvořil pohlaví mužské a ženské

(46) z kapky semene vystříknuté,

(47) že Jemu přísluší stvoření druhé,

(48) že On obohacuje a uspokojuje,

(49) že On je ten, kdo Siria pánem je,

(50) že On dávným ´Ádovcům zahynout dal

(51) i Thamúdovcům, a žádného nenechal,

(52) a před nimi lidu Noemovu, neb to lid velmi nespravedlivý a vzpurný byl,

(53) a také Vyvrácené město zahubil,

(54) a pokrylo je to, co je pokrylo.

(55) A které z dobrodiní Pána svého chceš popírat?

(56) A toto je varování podobné varováním dřívějších.

(57) Přiblížila se blížící

(58) a není kromě Boha nikoho, kdo by ji vyjevil.

(59) Tento příběh vás snad údivem naplnil,

(60) že místo abyste plakali, se smějete

(61) a jen v zábavách dlíte?

(62) Před Bohem na zem padejte a Jeho uctívejte!

 

Al-Qamar

Makkan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Blíží se hodina a měsíc se rozpoltí.

(2) Když nevěřící znamení vidí, odvracejí se a říkají: "Kouzlo ustavičné!"

(3) A za lež je prohlašují a své vášně následují, však ustanovení každé je neměnné.

(4) A věru dostalo se jim již některých zvěstí, jež výstrahy obsahují

(5) i moudrost dokonalou. Však nic platné není varování!

(6) Odvrať se od nich tedy! V den, kdy svolavatel zavolá k věci strašné,

(7) se sklopeními zraky vystoupí z hrobů svých jak kobylky rozptýlené,

(8) krky ke svolavateli natažené! A řeknou nevěřící: "Toto věru těžký je den!"

(9) A již před nimi lid Noemův znamení za výmysl pokládal a Našeho služebníka za lháře prohlásil; i řekli oni: "Blázen!" a on byl jimi odstrašen.

(10) Pána svého vzýval: "Pomoz mi, jsem přemožen!"

(11) A brány nebeské jsme otevřeli pro vodu tekoucí proudem

(12) a ze země vytrysknout jsme dali pramenům, až setkaly se oba proudy dle rozkazu, jenž byl již předurčen.

(13) A naložili jsme Noeho na loď postavenou z prken a palmových vláken,

(14) aby plula pod naším zrakem v odměnu tomu, jenž byl tak odvržen.

(15) A ponechali jsme ji jako znamení. Což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

(16) A jaký byl Můj trest a Mé varování?

(17) A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

(18) A také ´Ádovci prohlásili za lež Naše znamení a jaký byl Můj trest a Mé varování?

(19) A vyslali jsme proti nim vítr svištivý v den neblahý, nekonečný,

(20) jenž lidi vytrhával tak, že byli jak palem vyvrácených kmeny.

(21) A jaký byl Můj trest a Mé varování?

(22) A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

(23) A rovněž Thamúdovci varování za lživé pokládali

(24) a řekli: "Máme snad následovat smrtelníka z nás vzešlého? To bychom zbloudilí a pošetilí byli!

(25) Jak to, že zrovna jemu ze všech nás bylo připomenutí svrženo? Ba nikoliv, on lhář je opovážlivý!"

(26) Však zítra se dozvědí, kdo lhář byl opovážlivý!

(27) My k nim věru pošleme velbloudici jako pokušení jejich, a ty je trpělivě pozoruj

(28) a oznam jim, že voda je mezi ně rozdělena a napití každé má čas svůj.

(29) I zavolali svého druha, ten ruku vztáhl a velbloudici zahubil.

(30) A jaký byl Můj trest a Mé varování?

(31) A poslali jsme na ně jen výkřik jediný a stali se podobnými slámě suché, z níž ohrada se staví.

(32) A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

(33) Za lživé soukmenovci Lotovi varování prohlásili,

(34) a poslali jsme vítr kamení nesoucí proti nim - kromě rodu Lotova, jejž za jitra jsme zachránili

(35) z milosti Své. A takto odměňujeme ty, kdož vděčnost projevili.

(36) Ačkoliv Lot je varoval před Naší přísností, oni pochybovali o varování

(37) a přáli si jeho hosty svést, však oči jejich jsme oslepili: "Okuste trestu Mého a varování!"

(38) A nazítří zrána je zasáhl trest trvalý.

(39) "Okuste trestu Mého a varování!"

(40) A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

(41) A věru dostalo se i rodu Faraónovu varování,

(42) však za lež prohlásili všechna Naše znamení a uchvátili jsme je tak, jak mocný a všemohoucí činí.

(43) Jsou snad vaši nevěřící silnější, než byli tamti či bylo vám v Písmech zaručeno bezpečí?

(44) Anebo řeknou snad: "My jsme shromáždění vítězící."

(45) Však toto shromáždění na útěk bude obráceno a zády se otočí.

(46) Ba ano! Hodina bude časem schůzky jejich, Hodina velmi záludná a hořce chutnající.

(47) A hříšníci věru budou v pošetilosti a v bloudění,

(48) a v den, kdy budou tváří k zemi vlečeni, zvoláno bude: "Ochutnejte Saqaru pohlazení!"

(49) A každou věc jsme vskutku v určených rozměrech stvořili

(50) a rozkaz náš je pouze slovo jediné, rychlé jak oka mžiknutí.

(51) A vskutku jsme již zahubili jiné vám podobné. Což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

(52) A vše, co konali, je v Písmech zapsáno

(53) a vše, ať malé či velké, je v nich zaznamenáno.

(54) A bohabojní věru budou mezi zahradami a řekami,

(55) v příbytku pravdy, u vládce všemohoucího!

 

Ar-Rahmaan

Madinan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Milosrdný!

(2) Koránu naučil,

(3) člověka stvořil,

(4) vysvětlení jej naučil.

(5) Slunce i měsíc své počty obsahují

(6) a traviny a stromy se před ním sklánějí.

(7) Nebe On vyzvedl a váhy stanovil

(8) na váze nepodvádějte,

(9) spravedlivě ji stanovte a na váhách neubírejte!

(10) A zemi, tu pro lidstvo rozprostřel,

(11) na ní ovoce a palmy s obaly plodů zrají

(12) i obilí na stéblech a rostliny, jež vůni libou mají.

(13) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(14) A člověka z hlíny podobné hrnčířské stvořil

(15) a džiny z plamene bezdýmného vytvořil.

(16) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(17) On Pánem je obou východů, i Pánem obou západů.

(18) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(19) A volně dal téci oběma mořím, jež se setkají,

(20) však mezi nimi překážka stojí, již nezdolají.

(21) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(22) A z obou moří se perly velké i malé loví.

(23) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(24) Jeho jsou i lodě plující, jež na moři ční jak znamení.

(25) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(26) Všichni, kdož na zemi jsou, dočkají se konce svého

(27) a zůstane jen tvář Pána tvého, majestátnosti a velkomyslnosti plného.

(28) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(29) A vzývají Jej ti, kdož na nebesích jsou i na zemi, a každý den On při díle je.

(30) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(31) A záhy i pro vás se uvolníme, ó břemena vy dvě!

(32) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(33) Ó shromáždění lidí a džinů! Jste-li schopni uniknout za nebes a země končiny, pak tam pronikněte! Však podaří se vám to jen s Naší plnou mocí.

(34) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(35) Bude na vás poslán plamen ohnivý a měď roztavená, a nebude vám pomoci!

(36) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(37) A až se nebesa rozpoltí a jak čerstvě stažená kůže zrudnou,

(38) - které z dobrodiní Pána svého můžete popírat? -

(39) v ten den lidé ani džinové na viny své tázáni nebudou.

(40) Které z dobrodiní Pana svého můžete popírat?

(41) Hříšníci podle známek svých budou poznáni a uchopeni za nohy a za kštici.

(42) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(43) Toto je to peklo, jež za lež prohlašovali hříšníci,

(44) a budou se kroutit mezi ním a vodou vroucí a varem kypící!

(45) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(46) A kdo se postavení Pána svého obával, ten dvě zahrady dostane,

(47) - které z dobrodiní Pána svého můžete popírat? -

(48) dvě zahrady plné listnatého větvoví

(49) - které z dobrodiní Pána svého můžete popírat? -

(50) a v obou z nich dva prameny potekou

(51) - které z dobrodiní Pána svého můžete popírat? -

(52) a v nich od každého ovoce dva druhy budou.

(53) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(54) Tam budou na kobercích brokátem podšitých odpočívat a plody obou zahrad na dosah ruky mít.

(55) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(56) Tam dívky sklopených zraků, jichž předtím ani muž, ani džin se nedotkl, budou dlít

(57) - které z dobrodiní Pána svého můžete popírat? -

(58) jež rubínům a perlám se budou podobat.

(59) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(60) Což odměnou za dobré se něco jiného než dobré může stát?

(61) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(62) A kromě těch dvou tam budou dvě zahrady jiné

(63) - které z dobrodiní Pána svého můžete popírat? -

(64) dvě zahrady tmavě zelené

(65) - které z dobrodiní Pána svého můžete popírat? -

(66) v nich obou prameny dva budou tryskat.

(67) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(68) Tam ovoce, palmy a jablka granátová budou zrát.

(69) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(70) Tam dívky budou rozkošné a překrásné

(71) - které z dobrodiní Pána svého můžete popírat? -

(72) velkých černých očí, ve stanech střežené

(73) - které z dobrodiní Pána svého můžete popírat? -

(74) jichž předtím se nedotkla ruka člověka ni džina žádného.

(75) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(76) Tam blažení na poduškách zelených a kobercích překrásných budou spočívat.

(77) Které z dobrodiní Pána svého můžete popírat?

(78) Požehnáno budiž jméno Pána tvého, majestátnosti a velkomyslnosti plného!

 

Al-Waaqia

Makkan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Až dopadne událost nezvratná

(2) #NÁZEV?

(3) poníží, povýší.

(4) Až země zatřese se záchvěvy

(5) a hory na padrť budou rozdrceny

(6) a jako prach rozptýleny,

(7) rozdělíte se na tři skupiny:

(8) na skupinu lidí po pravici - a co bude s lidmi po pravici?

(9) a na skupinu lidí po levici - a co bude s lidmi po levici?

(10) a na předáky. Předáci,

(11) to jsou ti, kdož (k Bohu) jsou přiblíženi,

(12) v zahradách slastí usídleni

(13) #NÁZEV?

(14) a jen málo z posledních.

(15) Na lehátkách, jež zlatem vypleteny jsou,

(16) jeden proti druhému odpočívat budou:

(17) obcházet mezi nimi budou chlapci mládí věčného

(18) s číšemi, konvicemi a poháry nápoje čirého,

(19) z něhož je hlava nerozbolí ani jím vyčerpáni nebudou,

(20) a s ovocem, které si volně vyberou,

(21) a s masem ptačím podle přání svých.

(22) Tam budou i dívky velkých očí černých,

(23) jež srovnat lze s perlami střeženými,

(24) odměnou za to, co vykonali na zemi.

(25) A neuslyší tam plané tlachání ani k hříchu svádění,

(26) nýbrž jen slova: "Mír, mír s vámi!"

(27) A lidé po pravici - co bude s lidmi po pravici?

(28) Ti budou mezi lotosovými stromy bezostnými

(29) a mimózami plody ověšenými,

(30) pod stínem protaženým

(31) u vody tekoucí,

(32) s ovocem v hojnosti

(33) nevyčerpatelným, nezakázaným,

(34) na kobercích zdvižených.

(35) Dívky ty jsme zvláštním stvořením stvořili

(36) a pannami jsme je učinili

(37) láskyplnými, věku stejného

(38) s lidmi po pravici -

(39) a to zástup je z prvních

(40) i zástup z posledních.

(41) Však lidé po levici - a co bude s lidmi po levici?

(42) Ti budou ve větru žhavém a ve vodě vroucí,

(43) ve stínu dýmu černého,

(44) ani ochlazení, ani osvěžení nepřinášejícího.

(45) A oni si předtím žili v přepychu,

(46) setrvávajíce úporně ve velkém hříchu,

(47) a hovořili: "Zdaž až zemřeme a prachem a kostmi se staneme, budeme opravdu vzkříšeni,

(48) my sami a předkové naši dávní?"

(49) Odpověz: "Věru, první i poslední

(50) budou ke schůzce dne známého shromážděni!"

(51) A potom vskutku, vy zbloudilí, za lež prohlašující,

(52) ze stromu Zaqqúmu se najíte

(53) a břicha svá si naplníte

(54) a zapíjet to budete vodou vroucí

(55) a pít budete tak, jak chlemtají žízniví velbloudi.

(56) Toto v den soudný budou jejich hody!

(57) Jsme to My, kdo vás stvořili, proč tedy pravdu nepřiznáte?

(58) Což jste neuvažovali o tom, co vyměšujete?

(59) Stvořili jste to snad vy, anebo jsme My toho stvořiteli?

(60) Jsme to My, kdo smrt mezi vámi ustanovili; a nikdo nás nemůže předejít,

(61) abychom vás nevystřídali vám podobnými a nestvořili vás něčím, o čem potuchy nemůžete mít.

(62) Vždyť přece první stvoření znáte, proč si tedy nevzpomenete?

(63) Uvažovali jste někdy o tom, co obděláváte?

(64) Zaséváte to snad vy, anebo jsme My toho zasévateli?

(65) Kdybychom chtěli, v suchou trávu bychom to změnili, a vy byste se neustále divili:

(66) "Jsme dluhy obtíženi,

(67) ba víc, teď všeho jsme zbaveni!"

(68) Uvažovali jste někdy o vodě, kterou pijete?

(69) Sesíláte ji snad vy z mraků, anebo jsme My těmi, kdož ji sesílají?

(70) Kdybychom chtěli, učinili bychom ji hořkou a slanou - což tedy vděčni nebudete?

(71) Uvažovali jste někdy o ohni, který vykřesáváte?

(72) Dali jste snad vy vyrůst stromu, který dřevo k tomu skýtá, anebo jsme mu My dali vyrůst?

(73) A učinili jsme jej připomenutím a užitkem pro ty, kteří v poušti jsou.

(74) Oslavuj tedy jméno Pána svého mocného!

(75) Hle, přísahám při hvězd západech,

(76) a to vskutku je přísaha - kdybyste věděli - nesmírná,

(77) že toto je věru Korán vznešený,

(78) v písmu střeženém zapsaný,

(79) ať dotýkají se ho jen očištění,

(80) od Pána lidstva je to seslání!

(81) Tímto vyprávěním vy opovrhujete

(82) a vděčnost svou tím projevujete, že za lež je prohlašujete?

(83) Proč tedy, až duše dostoupí do hrdla, nezasáhnete,

(84) zatímco k tomu přihlížíte

(85) - a My k tomu jsme blíže než vy, vy však Nás nevidíte.

(86) A nejste-li tedy dlužníky Našimi,

(87) navraťte ji zpět do těla, jste-li pravdomluvnými!

(88) Jestliže byl z přiblížených k Bohu,

(89) tedy mu odpočinek, vůně libá i zahrada slastí náleží,

(90) a jestliže z lidí po pravici byl, pak uslyší

(91) "Mír s tebou" od lidí po pravici.

(92) Jestliže však byl mezi popírajícími, zbloudilými,

(93) ve vodě vroucí nalezne pohoštění

(94) a v ohni pekelném hoření.

(95) A věru je toto skutečnost nepochybná.

(96) Oslavuj tedy jméno Pána svého mocného!

 

Al-Hadid

Madinan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Chválí Boha vše, co na nebesích je i na zemi - a On mocný je i moudrý.

(2) Jemu náleží království nebes i země a On život i smrt dává a On všech věcí je mocný.

(3) On počátkem je i koncem, zjevný i skrytý; On o každé věci je vševědoucí.

(4) On je ten, jenž stvořil nebesa i zemi v šesti dnech a potom se na trůnu Svém usadil. On zná, co vniká do země a co z ní vychází, co sestupuje z nebe a co na ně vystupuje, a ať jste kdekoliv, On s vámi je a vše, co děláte, zří.

(5) Jemu náleží království nebes i země a k Bohu se rozkazy všechny navracejí.

(6) On dává přejít noci v den a dni v noc a On dobře zná vše, co v hrudích se skrývá.

(7) Věřte v Boha a posla Jeho a rozdávejte z toho, v čem učinil vás posledními vlastníky! Těm z vás, kdož uvěřili a almužnu rozdávali, je určena odměna veliká.

(8) Co je s vámi, že nechcete v Boha uvěřit, když posel Jeho vás vyzývá, abyste uvěřili v Pána svého, a když již On s vámi uzavřel smlouvu - jste-li vskutku věřící?

(9) On je ten, jenž seslal služebníku Svému znamení jasná, aby vás vyvedl z temnot ke světlu. A Bůh je vůči vám shovívavý, slitovný.

(10) Co je s vámi, že nechcete rozdávat na cestě Boží, když Bohu přece připadne dědictví nebes a země? Ti z vás, kdož rozdávali a bojovali ještě před vítězstvím, nejsou stejní jako ti, kdož vyčkávali; ti první jsou mnohem výše na stupních než ti, kdo rozdávali a bojovali až po něm. Však obojím Bůh přislíbil odměnu překrásnou a Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.

(11) Kdo tedy bude tím, jenž poskytne Bohu krásnou půjčku, aby mu ji Bůh dvojnásobně splatil a dostalo se mu odměny veliké?

(12) V den, kdy spatříš, jak před věřícími muži a ženami a po pravici jejich poběží světlo jejich, bude jim řečeno: "Radostná zpráva pro vás: dnes vstoupíte do zahrad, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní budete!" A to věru bude úspěch nesmírný.

(13) V ten den řeknou pokrytci, muži i ženy, těm, kdož uvěřili: ,,Počkejte na nás, abychom si mohli vzít něco ze světla vašeho!" A bude jim řečeno: "Vraťte se nazpět a hledejte světlo jinde!" A bude mezi nimi postavena zeď, v níž bude brána: uvnitř bude milosrdenství a zvnějška, naproti nim, bude trest.

(14) A zavolají na ně pokrytci: "Cožpak jsme nebyli s vámi?" Odpovědí: "Ano, avšak vy sami sebe jste v pokušení uvedli, číhali jste, pochybovali jste a zmámily vás vaše tužby pozemské, až přišel rozkaz Boží a byli jste oklamáni ohledně Boha tím, kdo mámí.

(15) A nebude proto dnes přijato výkupné ani od vás, ani od těch, kdož nevěřili; útulkem vaším bude oheň pekelný a bude i vaším pánem. Jak hnusný je to cíl konečný!"

(16) Což nepřišel čas pro ty, kdož uvěřili, aby srdce jejich se pokořila před připomenutím Božím a před tím, co seslal z pravdy? Nechť nejsou jako ti, jimž zdál se - když dostalo se jim předtím Písma - čas příliš dlouhý; i zatvrdila se srdce jejich a většina z nich byli hanebníci.

(17) Vězte, že Bůh oživuje zemi po smrti její; a již jsme vám vysvětlili znamení - snad budete rozumní!

(18) Těm, kdož rozdávají almužnu, mužům i ženám, a těm, kdož poskytují Bohu krásnou půjčku, těm bude splacena dvojnásobně a dostane se jim odměny štědré.

(19) Věru ti, kdož uvěřili v Boha a posly Jeho, jsou spravedliví a svědky před Pánem svým; jim dostane se jejich odměny a jejich světla. Ti však, kdož znamení Naše za lež prohlašovali, ti budou plamene pekelného obyvateli.

(20) Vězte, že život pozemský je pouze hra a zábava, marná okrasa, vzájemné vychloubání mezi vámi a soupeření v rozmnožování majetku a dětí. A podobá se dešti: nevěřícím se líbí rostlinstvo, jež z něho vyrůstá, avšak potom vadne a vidíš je zežloutlé, až nakonec se stane slámou suchou. A v životě budoucím je jednak trest přísný, avšak i odpuštění a zalíbení se Bohu. A život pozemský není leč užívání klamavé.

(21) Předstihujte se tedy, abyste dosáhli odpuštění Pána svého a zahrady, jejíž šíře se rovná nebi i zemi, připravené pro ty, kdož v Boha a posly Jeho uvěřili. A toto je přízeň Boží, kterou On uštědřuje, komu chce, vždyť Bůh vládcem je přízně nesmírné.

(22) A nepostihne žádné neštěstí zemi ani osoby vaše, aby nebylo zaneseno v Knize dříve, než jsme je stvořili - a to věru je pro Boha nadmíru snadné.

(23) A jedná tak, abyste si nezoufali nad tím, co vám uniklo, a abyste se neradovali příliš z toho, čeho se vám dostalo. Bůh nemiluje žádného domýšlivce vychloubačného

(24) ani ty, kdož lakotí a lidem lakotu doporučují. A ten, kdo zády se obrátí . . . vždyť Bůh věru je soběstačný, chvályhodný.

(25) A vyslali jsme již posly s důkazy jasnými a seslali jsme s nimi Písmo a váhu, aby lidé jednali poctivě a seslali jsme také železo, v němž nebezpečí je strašné i užitek pro lidi - aby Bůh poznal ty, kdož pomáhají Jemu i poslům Jeho v tajnosti. A Bůh silný je i mocný.

(26) A vyslali jsme již Noema a Abrahama a vložili jsme do potomstva jejich prorocké poslání i Písmo; a někteří z nich byli na cestě správné, avšak mnozí z nich byli hanebníci.

(27) A potom jsme vypravili v jejich stopách jiné posly své a vypravili jsme Ježíše, syna Mariina, a dali jsme mu Evangelium a vložili do srdcí těch, kdož jej následovali, mírnost a slitování; a mnišství si oni zavedli jako novotu - a nepředepsali jsme jim je - usilujíce zalíbit se Bohu. Avšak oni to nedodrželi vhodným dodržováním. A dali jsme těm z nich, kdož uvěřili, odměnu jejich, avšak mnozí z nich byli hanebníci.

(28) Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a věřte v posla Jeho! On dá vám dva podíly z milosrdenství Svého a uštědří vám světlo, s nímž půjdete, a odpustí vám - vždyť Bůh je odpouštějící, slitovný,

(29) aby poznali vlastníci Písma, že nemají moci nad ničím z přízně Boží a že přízeň je jedině v rukou Božích; z ní dává, komu chce. A Bůh vládcem je přízně nesmírné.