Part 28
Al-Mujaadila
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Bůh již slyšel
řeč oné, která se s tebou hádala ohledně
manžela svého a stěžovala si u Boha. Bůh slyšel
váš rozhovor, vždyť Bůh je věru
slyšící, jasnozřivý.
(2) Ti z vás, kteří
nazývají manželky své zádami svých matek,
vědí, že ony nejsou jejich matkami; matkami jejich jsou
jedině ty, které je porodily. A říkají tím
věru slova zavrženíhodná a falešná. A
Bůh zajisté je promíjející,
odpouštějící!
(3) Ti, kdož
říkají ženám svým "Jsi pro mne jak
záda mé matky" a potom chtějí odvolat to, co
řekli, mohou se vykoupit propuštěním otroka,
dříve než se opět vzájemně dotknou. A k tomu
jste napomínáni a Bůh je dobře zpraven o všem, co
děláte.
(4) A nechť se ten, kdo nenalezne k
tomu možnost, postí dva měsíce po sobě
následující, dříve než se opět
vzájemně dotknou. A nechť ten, kdo nebude toho schopen, nakrmí
šedesát chudáků. A toto je stanoveno, abyste
věřili v Boha a posla Jeho, a toto jsou omezení
Boží. Nevěřícím se pak dostane trestu
bolestného!
(5) Ti, kdož se protiví Bohu a
poslu Jeho, budou povaleni, tak jako byli povaleni ti, kdož byli před
nimi. A nyní jsme již seslali znamení jasná. A
nevěřícím se dostane trestu zahanbujícího
(6) v den, kdy Bůh je všechny
vzkřísí a oznámí jim, co vlastně
dělali. Bůh dobře to spočítal, zatímco oni na
to zapomněli - a Bůh svědkem je všech věcí.
(7) Což jsi neviděl, že Bůh
zná vše, co na nebesích je i na zemi? A není rozmluvy
tajné ve třech, aby tam nebyl čtvrtý, a v pěti, aby tam
nebyl šestý, nebo v menším či
větším počtu, aby On nebyl s nimi, ať již jsou
kdekoliv. A Bůh jim pak v den zmrtvýchvstání
oznámí, co vlastně dělali, neboť Bůh o
každé věci je vševědoucí.
(8) Což jsi neviděl ty,
jimž zakázány byly tajné rozmluvy, jak se potom vrací
k tomu, co bylo jim zakázáno, a domlouvají se tajně v
hříchu, nepřátelství a neposlušnosti
vůči poslu? A když k tobě přijdou, zdraví tě
tak, jak tě nezdraví Bůh, a říkají si v
duchu: "Pročpak nás Bůh nepotrestá za to, co
říkáme?" Však stačit jim bude peklo, v
němž hořet budou - a jak hnusný je to cíl
konečný!
(9) Vy, kteří
věříte! Když spolu tajně hovoříte,
nedomlouvejte se o hříchu, nepřátelství a
neposlušnosti vůči poslu, ale domlouvejte se o zbožnosti a
bohabojnosti! Bojte se Boha, k němuž budete
shromážděni!
(10) Tajné rozmluvy pocházejí
jen od satana, aby způsobil zármutek těm, kdož
uvěřili. Avšak on nemůže jim v ničem
uškodit, leda z dovolení Božího. A na Boha nechť
věřící se spoléhají!
(11) Vy, kteří
věříte! Když je vám řečeno
"Uvolněte místo ve shromáždění!",
tedy je uvolněte! A Bůh pro vás také uvolní
místo (v ráji). A když je vám řečeno
"Vzdalte se!", tedy se vzdalte. A Bůh pak povýší
ty z vás, kdož uvěřili, a ty, jimž dostalo se
vědění, na stupně různé. A Bůh dobře je
zpraven o všem, co děláte.
(12) Vy, kteří
věříte! Jestliže chcete mluvit soukromě s poslem,
dejte napřed dobrovolný dar! Toto bude pro vás
lepší a čistší. Však nenajdete-li
prostředky. . . vždyť Bůh je
odpouštějící, slitovný.
(13) Stydíte se snad dát
dobrovolný dar před soukromým rozhovorem? Jestliže tak
neučiníte a Bůh se nad vámi smiluje - pak vykonejte
modlitbu, dejte almužnu a poslouchejte Boha a posla Jeho! A Bůh
dobře je zpraven o všem, co děláte.
(14) Což jsi neviděl ty,
kteří se sdružují s lidmi, na něž se Bůh
rozhněval? Ti nepatří ani k vám, ani k nim a
přísahají křivě, ačkoliv dobře jsou si
toho vědomi.
(15) Bůh pro ně připravil
trest strašný - a věru jak hnusné je to, co
dělají.
(16) Zaštítili se
přísahami svými a odvracejí od cesty Boží
- a pro ně připraven je trest zahanbující.
(17) A nijak jim proti Bohu
neprospějí majetky jejich ani děti jejich; jsou obyvateli
ohně pekelného a budou v něm nesmrtelní.
(18) V onen den je Bůh všechny
vzkřísí a budou Mu přísahat tak, jako
přisahali vám, a budou se domnívat, že jednají
správně. Což však nejsou vskutku lháři?
(19) Satan je ovládl a dal jim
zapomenout na připomenutí Boží; a oni patří
ke straně satanově. Což však strana satanova ztrátu
neutrpí?
(20) Ti, kdož se protiví Bohu a
poslu Jeho, ti budou věru patřit k
nejopovrhovanějším!
(21) A Bůh napsal: "Věru
že zvítězím Já i poslové Moji!",
vždyť Bůh vskutku je silný a mocný.
(22) Nenalezneš žádné lidi,
věřící v Boha a v den poslední,
přátelit se s těmi, kdož se protiví Bohu a poslu
Jeho, byť to byli otcové jejich či synové jejich anebo bratři
jejich či rod jejich. Do srdcí těchto vepsal Bůh
víru a podpořil je duchem od Něho
pocházejícím. A uvede je do zahrad, pod nimiž
řeky tekou a v nichž nesmrtelní budou. Bůh nalezl v nich
zalíbení a oni nalezli zalíbeni v Něm - a tito
tvoří stranu Boží! A což nebudou ti, kdož ke
straně Boží patří, blažení?
Al-Hashr
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Slaví Boha vše, co na
nebesích je i na zemi, a On mocný je i moudrý.
(2) On je ten, jenž vyhnal ty z
vlastníků Písma, kteří neuvěřili, z
příbytků jejich k prvnímu
shromáždění. Nevěřili jste, že odejdou,
zatímco oni si myslili, že pevnosti jejich je proti Bohu
ochrání. Však Bůh k nim přišel z
místa, odkud se nenadáli, a vrhl v srdce jejich děs,
takže zbořili domy své vlastníma rukama i rukama
věřících. A vezměte si z toho poučení,
vy, kdož nadáni jste prozíravostí!
(3) Kdyby byl Bůh pro ně
nepředepsal vyhnanství, byl by je věru potrestal v
životě pozemském jiným způsobem; v životě
budoucím pak je očekává trest ohnivý.
(4) A to proto, že se vzepřeli
Bohu a poslu Jeho. A kdokoliv se vzepře Bohu. . . vždyť Bůh
věru je strašný ve Svém trestáni.
(5) Vše, co jste porazili z palem
datlových či nechali stát na kořenech jejich, to
učinili jste z dovolení Božího, a aby
poníženi byli hanebníci.
(6) To, co Bůh poskytl jako
kořist poslu Svému z majetku jejich, k tomu jste vy nemusili
popohánět ani koně, ani velbloudy. Avšak Bůh
dává Své zplnomocnění poslům Svým, nad
kým chce, a Bůh je nad každou věcí
všemocný.
(7) To, co Bůh poskytl poslu Svému
jako kořist z obyvatelů měst, to patří Bohu a poslu
Jeho, příbuzným, sirotkům, chudákům a tomu,
kdo po cestě Boží kráčí, aby se to
nedostalo do oběhu mezi bohatými z vás. To, co vám
dává posel, to si vezměte! Ale toho, co vám
odepřel, toho se zdržujte! A bojte se Boha, neboť Bůh je
věru strašný v trestání Svém.
(8) A část kořisti
náleží chudým vystěhovalcům,
kteří byli vyhnáni z příbytků svých
a od majetků svých a kteří usilují
dosáhnout přízně Boží a
zalíbení a pomáhají Bohu a poslu Jeho. A toto jsou
vskutku lidé spravedliví.
(9) Ti, kdož pevně
sídlí v tomto obvodu a utvrdili se ve víře
ještě před nimi, ti milují ty, kdož se k nim vystěhovali,
a nenalézají v hrudích svých žádnou
závist kvůli tomu, co dáno bylo vystěhovalcům. A
dávají jim přednost před sebou, i kdyby sami měli
nedostatek. A ti, kdož ochrání duše své před
lakotou, ti budou blažení.
(10) A ti, kdož přišli po
nich, hovoří: "Pane náš, odpusť nám i
bratřím našim, kteří nás předešli
ve víře; a nevkládej do srdcí našich zlobu proti
těm, kdož před námi uvěřili, Pane
náš, vždyť Tys věru shovívavý,
slitovný!"
(11) Což jsi neviděl pokrytce,
jak říkají bratřím svým
nevěřícím z vlastníků Písma:
"Budete-li vyhnáni, my věru odejdeme s vámi a nikdy
neuposlechneme nikoho proti vám. A bude-li proti vám
bojováno, my vám určitě pomůžeme." A Bůh
je věru svědkem toho, že jsou lháři.
(12) A budou-li tito vskutku
vyhnáni, oni s nimi neodejdou, a bude-li proti nim bojováno, oni
jim nepomohou, anebo poskytnou-li jim pomoc, obrátí se potom
zády a nakonec jim samým nebude pomoci.
(13) Vy naháníte
srdcím jejich větší hrůzu než Bůh, a to
je proto, že to jsou lidé, kteří nic nechápou.
(14) Nebudou bojovat proti vám
společně, nýbrž jednotlivě v
sídlištích opevněných či za hradbami.
Jsou-li mezi sebou, je statečnost jejich velká a ty je
pokládáš za sjednocené, avšak srdce jejich jsou
rozdělena. A to proto, že jsou to lidé, kteří
rozumně neuvažují,
(15) podobní těm, kdož
byli nedlouho před nimi: okusili již špatných
následků svého počínání a
očekává je ještě trest bolestný.
(16) A podobají se satanovi,
jenž říká člověku: "Buď
nevěřící!" A když se stane
nevěřícím, tu mu řekne: "Já nejsem za
tebe zodpovědný, neboť se věru obávám Boha,
Pána lidstva veškerého!"
(17) A konec jich obou bude jedině v
ohni pekelném a budou tam nesmrtelní. A taková je odměna
nespravedlivých.
(18) Vy, kteří
věříte, bojte se Boha! Nechť duše každá
popatří na to, co si již dříve připravila pro
zítřek. Bojte se Boha, vždyť Bůh je dobře
zpraven o všem, co děláte.
(19) Nebuďte jako ti, kdož
zapomněli na Boha a jimž On dal zapomenout na sebe samé - a toto jsou
věru hanebníci.
(20) A nebudou si rovni obyvatelé ohně
a obyvatelé ráje; a obyvatelé ráje jsou ti, kdož velkého
úspěchu dosáhli.
(21) Kdybychom byli seslali tento
Korán na horu, byl bys ji viděl pokornou a pukající
ze strachu před Bohem. A tato podobenství uvádíme
lidem, snad budou o tom přemýšlet.
(22) On je Bůh - a není
božstva kromě Něho - jenž zná nepoznatelné i
všeobecně známé. On milosrdný je i slitovný.
(23) On je Bůh - a není
božstva kromě Něho - vládce, přesvatý,
mír, věrný, ochránce bezpečný,
mocný, samovládný, velmožný; oč slavnější
je Bůh než vše to, co k Němu přidružují.
(24) On je Bůh, stvořitel,
tvůrce i utvářející. Jemu
přísluší jména překrásná a Jeho
slaví vše, co na nebesích je i na zemi - On mocný je
i moudrý!
Al-Mumtahana
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Vy, kteří
věříte! Neberte si nepřátele Mé i svoje za
přátele, obracejíce se k nim s láskou, zatímco
oni nevěří v to, co k vám přišlo z pravdy.
Vždyť vyhnali posla i vás za to, že
věříte v Boha, Pána svého. Jestliže jste se vydali
do boje na Mé cestě a snažíte se získat Mé
zalíbení, jak můžete jim projevovat tajně svou
lásku? Vždyť Já znám, co skrýváte
i co najevo dáváte. A kdo z vás tak učiní, ten
zbloudil z cesty přímé.
(2) Střetnou-li se s vámi,
budou pro vás nepřáteli a vztáhnou po vás ruce
své i jazyky své jen ve zlém a přáli by si, abyste byli nevěřícími.
(3) Nebudou vám k užitku ani
vaši pokrevní příbuzní, ani vaše děti
a v den zmrtvýchvstání Bůh mezi vámi rozhodne;
Bůh přece jasně zří vše, co děláte.
(4) Vždyť máte
nyní příklad překrásný v Abrahamovi a v
těch, kdož byli s ním, když pravili lidu svému: "My
nemáme odpovědnost za vás a za to, co místo Boha
ctíte; my se vás zříkáme a propuklo mezi
námi a vámi nepřátelství a nenávist
až navěky, dokud neuvěříte v Boha jediného!"
Výjimkou jsou slova Abrahamova otci jeho: "Budu zajisté prosit za
tebe o odpuštění, ačkoliv nevládnu pro tebe
žádnou mocí u Boha. Pane náš, na Tebe
spoléháme a k Tobě se kajícně obracíme a u Tebe
je cíl konečný.
(5) Pane náš, neuveď
nás v pokušení před těmi, kdož jsou
nevěřící, ale odpusť nám, Pane
náš, vždyť Tys mocný, moudrý!"
(6) Věru máte v nich
příklad překrásný pro každého, kdo
doufá dosáhnout Boha a dne soudného. Ten však, kdo
obrátí se zády. . . tedy Bůh je soběstačný,
chvályhodný!
(7) Možná že Bůh
způsobí, že mezi vámi a těmi, s nimiž jste v
nepřátelství, zavládne láska, neboť
Bůh je všemohoucí a Bůh je nejvýš
odpouštějící a slitovný.
(8) Bůh vám nezakazuje, abyste
byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož
nebojovali proti vám kvůli náboženství a
nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť
Bůh věru miluje poctivé.
(9) Avšak Bůh vám
zakazuje brát si za přátele ty, kteří proti
vám bojovali kvůli náboženství, a ty,
kteří vás vyhnali z příbytků vašich, a
ty, kteří pomáhali při vašem
vyhánění. A ti, kdož se s nimi budou
přátelit, jsou nespravedliví!
(10) Vy, kteří
věříte! Když k vám přicházejí
věřící ženy, jež se vystěhovaly,
podrobte je zkoušce! Bůh nejlépe pak zná víru jejich; a
když zjistíte, že jsou věřící,
neposílejte je nazpět k nevěřícím,
neboť jim nejsou dovoleny a ani oni nejsou dovoleni jim, ale dejte
nevěřícím to, co vydali jako jejich
obvěnění! A nebude pro vás hříchem,
jestliže se s nimi oženíte poté, co dáte jim
obvěnění jejich, avšak nedržte
nevěřící ženy ve svazku manželském a
žádejte nazpět to, co jste dali jako obvěnění
a nevěřící ať požadují to, co dali
ženám svým. Takové je rozhodnutí Boží,
jímž mezi vámi rozhoduje - a Bůh
vševědoucí je i moudrý.
(11) A jestliže některá z
vašich manželek odejde od vás k
nevěřícím a vy jste dosáhli své pomsty, dejte
těm, jejichž manželky odešly, totéž, co oni vydali
jako obvěnění. A bojte se Boha, v něhož
věříte!
(12) Proroku, přijdou-li k tobě
věřící ženy, přísahajíce ti
věrnost, a že nebudou nic přidružovat k Bohu, že
nebudou krást, nebudou cizoložit, že nebudou zabíjet
své děti, že se nedopustí hanebnosti vymyšlené mezi
svýma rukama a nohama a že nebudou neposlušné tebe v tom, co
bylo uznáno za vhodné - přijmi přísahu jejich a popros
Boha za ně o odpuštění, vždyť Bůh
odpouštějící je, slitovný.
(13) Vy, kteří
věříte! Neberte si za přátele lid, na
nějž se Bůh rozhněval; ti ztratili naději na
život budoucí, tak jako ji ztratili
nevěřící ohledně obyvatel hrobů.
As-Saff
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Chválí Boha vše, co
na nebesích je i na zemi - a On mocný je i moudrý.
(2) Vy, kteří
věříte! Proč říkáte to, co
nečiníte?
(3) Bůh velice
nenávidí, že říkáte něco, co
neděláte,
(4) avšak Bůh věru miluje
ty, kdož bojují na cestě Jeho v sevřeném šiku, jako
by byli stavbou olovem spojenou.
(5) Vzpomeň si, jak pravil
Mojžíš lidu svému: "Lide můj, proč se mnou zle
nakládáte, když víte, že jsem poslem
Božím k vám?" A když se odvrátili, Bůh
odvrátil srdce jejich, neboť Bůh nevede cestou správnou
lid hanebníků.
(6) A vzpomeň si, jak pravil
Ježíš, syn Mariin: "Dítka Izraele, já jsem
vskutku poslem Božím k vám, potvrzujícím
pravdivost toho, co bylo přede mnou sesláno z Tóry, a
oznamujícím vám radostnou zvěst o poslu, jenž
přijde po mně a jehož jméno Ahmad bude." Avšak
když předvedl jim jasné důkazy, řekli: "To je
kouzelnictví zjevné."
(7) Kdo je
nespravedlivější než ten, kdo si proti Bohu lži
vymýšlí, zatímco je vyzýván k
přijetí islámu? Bůh věru nevede cestou
správnou lid nespravedlivý.
(8) Rádi by sfoukli světlo
Boží ústy svými, avšak Bůh
učiní světlo Své dokonalým, i když se to
protiví nevěřícím.
(9) A On je ten, jenž seslal posla
Svého se správným vedením i s
náboženstvím pravdivým, aby zvítězilo nad
všemi náboženstvími, i když se to protiví
modloslužebníkům.
(10) Vy, kteří
věříte! Mám vám ukázat obchod, jenž
ochrání vás před trestem bolestným?
(11) Uvěřte v Boha a posla Jeho a
veďte boj na cestě Boží majetky svými i osobami
svými! A to bude pro vás nejlepší, jestliže jste
vědoucí!
(12) A tehdy vám On odpustí
hříchy vaše a uvede vás do zahrad, pod nimiž
řeky tekou, a do příbytků příjemných v
zahradách Edenu; a to bude úspěch nesmírný
(13) a dá vám i jiné,
jež budete milovat: vítěznou pomoc od Boha a blízké
vítězství. Oznam věřícím zvěst
radostnou!
(14) Vy, kteří
věříte! Buďte pomocníky Božími, tak
jak to řekl Ježíš, syn Mariin, apoštolům:
"Kdož budou pomocníky mými na cestě
Boží?" I odvětili apoštolové: "My budeme
pomocníky Božími." A uvěřila část
dítek Izraele, zatímco druhá část
neuvěřila. A podpořili jsme ty, kdož uvěřili,
proti nepřátelům jejich a stali se
vítěznými.
Al-Jumu'a
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Oslavuje Boha vše, co na
nebesích je i na zemi: vládce přesvatého, mocného i
moudrého!
(2) On je ten, jenž poslal mezi
národy nevědomé posla z řad jejich, aby jim
přednášel znamení Jeho, očistil je a Písmu
a moudrosti je naučil, zatímco dříve žily v bludu
zjevném.
(3) A jsou jiní mezi nimi,
kdož dosud s nimi se nesjednotili. A On mocný je i moudrý.
(4) Toto je dobrodiní
Boží a On dává je tomu, komu chce; a Bůh je pln
dobrodiní nesmírného!
(5) Ti, kterým bylo dáno
nésti Tóru, a oni ji potom nenesli, jsou podobni oslu, jenž
naložen je knihami. Jak hnusná je podoba lidí,
kteří za lež prohlašují znamení
Boží! Ale Bůh nepovede cestou správnou lid
nespravedlivý.
(6) Rci: "Vy, kteří
vyznáváte židovství! Domníváte-li se,
že jste Bohu bližší než ostatní lidé, pak si
přejte smrt, jste-li pravdomluvní!"
(7) Ale oni si ji nikdy nebudou
přát kvůli tomu, co provedly již předtím ruce
jejich. A Bůh dobře zná nespravedlivé.
(8) Rci: "Smrt, před
níž prcháte, se s vámi věru setká! Potom
budete navráceni k Tomu, jenž zná nepoznatelné i
všeobecně známé, a On vás již poučí o
všem, co jste dělali!"
(9) Vy, kteří
věříte! Když voláno je k modlitbě v den
páteční, pospíchejte vzpomínat Boha a zanechte
obchodování! To bude pro vás lepší, jste-li vědoucí.
(10) A když bude modlitba
skončena, rozejděte se po zemi a usilujte o část
přízně Boží! A vzpomínejte často Boha,
snad budete blažení!
(11) Však když spatří
zboží nebo zábavu, pospíchají k nim a
nechávají tě stát. Rci: "To, co je u Boha, je
lepší než zábava a obchodování; Bůh
nejlepší je z těch, kdo obživu
uštědřují!"
Al-Munaafiqoon
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Když k tobě
přicházejí pokrytci, říkají:
"Dosvědčujeme, že jsi vskutku posel Boží!"
A Bůh dobře ví, žes vskutku Jeho posel, a Bůh
dosvědčuje, že pokrytci jsou vskutku lháři.
(2) A zaštíťují se
přísahami svými a přitom svádějí
jiné od cesty Boží. Jak hnusné je to, co dělají!
(3) A to je proto, že zprvu
uvěřili a potom se stali nevěřícími a srdce
jejich byla zapečetěna, takže nic nechápou.
(4) A když je vidíš,
líbí se ti osoby jejích, a když hovoří,
nasloucháš řeči jejich, jako by to byly trámy
podepřené. A domnívají se, že křik každý
je proti nim. Oni jsou nepřáteli, střež se jich!
Nechť Bůh proti nim bojuje! Do čeho se to jen dostali?
(5) A když se jim řekne:
"Pojďte, posel Boží poprosí za vás o
slitování," odvracejí hlavy své a vidíš
je, jak odmítají, jsouce pyšní.
(6) Je pro ně zcela jedno, zda za
ně prosíš o odpuštění, či nikoliv,
Bůh jim beztak neodpustí. Bůh přece nepovede cestou
správnou lid hanebníků.
(7) To jsou ti, kdož
říkají: "Nepřispívejte nic na ty, kdož
jsou s poslem Božím, ale ať utečou!" A Bohu
patří pokladnice nebes i země, ale pokrytci to
nechápou.
(8) A říkají
dále: "Věru, kdybychom se vrátili do Medíny,
vskutku by z ní nejmocnější vyhnal
nejubožejšího." Avšak moc náleží
Bohu a poslu Jeho a věřícím, leč pokrytci to
nevědí.
(9) Vy, kteří
věříte! Nechť vás majetky vaše a děti
vaše neodlákají od vzpomínání Boha. A
ti, kdož tak učiní, ti věru ztrátu utrpí.
(10) Rozdávejte z toho, co jsme
vám uštědřili, dříve než každého z
vás zastihne smrt a než vykřikne: "Pane můj, kdybys
mi mohl dát odklad do lhůty blízké, abych mohl dávat
almužny a stát se jedním z bezúhonných!"
(11) Ale Bůh nedá odklad
duši žádné, když dostaví se lhůta
její, a Bůh dobře je zpraven o všem, co
děláte.
At-Taghaabun
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Oslavuje Boha vše, co na
nebesích je i na zemi; Jemu náleží
království a Jemu náleží chvála a On
mocný je nade věcmi všemi!
(2) On je ten, jenž vás
stvořil; a mezi vámi jsou nevěřící a jsou
mezi vámi věřící a Bůh jasně
vidí vše, co konáte.
(3) Stvořil nebesa a zemi jako
skutečnost vážnou, dal vám podobu a učinil podoby
vaše krásnými; a u Něho je cíl
konečný.
(4) On zná dobře vše, co
na nebesích je i na zemi, On zná, co skrýváte i co
najevo dáváte. A Bůh dobře ví, co v
hrudích vašich se tají.
(5) Což nedostalo se vám
zvěsti o těch, kdož před vámi nevěřili a
okusili zlých následků jednání svého? A je
očekává trest bolestný.
(6) A to proto, že přišli k
nim poslové jejich s jasnými důkazy, ale oni řekli:
"Cožpak nás mají vést smrtelníci?" A
neuvěřili, zády se odvrátili a Bůh se bez nich
obešel, vždyť Bůh je soběstačný a
chvályhodný.
(7) A domnívají se ti,
kdož jsou nevěřící, že nebudou
vzkříšeni: Rci: "Ba naopak, při Pánu mém,
budete vskutku vzkříšeni a potom budete poučeni o tom, co
jste dělali. A to bude Bohu věcí velmi snadnou."
(8) Věřte tedy v Boha, posla
Jeho i světlo, jež jsme vám seslali; Bůh dobře je
zpraven o všem, co děláte.
(9) Den, kdy vás
shromáždi pro den shromáždění, bude dnem
vzájemného klamání. Těm, kdož v Boha
věří a zbožné skutky konají, Bůh vymaže
špatné skutky jejich a uvede je do zahrad, pod nimiž řeky tekou
a kde navěky nesmrtelní zůstanou - a to bude
úspěch nesmírný.
(10) Ti však, kdož
nevěřili a znamení Naše za lež prohlašovali, ti
budou ohně obyvateli a budou v něm nesmrtelní. Jak
hnusný je to cíl konečný!
(11) Pohroma žádná
nepropukne jinak než s dovolením Božím. A kdo
věří v Boha, toho srdce On na správnou cestu uvede a
Bůh je v každé věci vševědoucí.
(12) Poslouchejte Boha a poslouchejte
posla; však obrátíte-li se zády. . . tedy poslu
Našemu přísluší jedině
hlásání zjevné!
(13) Bůh - není božstva
kromě Něho - a na Boha nechť se spoléhají
věřící!
(14) Vy, kteří
věříte! Některé z manželek vašich i
dětí vašich jsou vám nepřáteli,
střezte se jich! Vymažete-li však chyby druhému, prominete a
odpustíte, pak i Bůh je odpouštějící,
slitovný!
(15) Majetky vaše a děti
vaše jsou pro vás jen pokušením, zatímco
Bůh má u sebe věru odměnu nesmírnou.
(16) Bojte se tedy Boha, jak jen
můžete! Slyšte a poslouchejte a dávejte almužny pro
dobro duší svých! A ti, kdož u sebe se varují
skrblictví, ti věru budou blažení!
(17) Dáte-li Bohu výhodnou
půjčku, On vám ji navrátí dvojnásobně
a odpustí vám; vždyť Bůh je za vděčnost
uznalý a laskavý,
(18) zná nepoznatelné i
všeobecně známé, je mocný, moudrý!
At-Talaaq
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Proroku! Rozvádíte-li se
svými ženami, tedy se s nimi rozveďte v ustanovené pro ně
lhůtě a počítejte přesně dny čekací
lhůty a bojte se Boha, Pána svého! Nevyhánějte je z
jejich domů a nechť z nich neodcházejí, leda kdyby se
dopustily hanebnosti zjevné. A toto jsou omezení Boží a kdo
přestupuje omezení Boží, ten sám sobě
křivdí. Ty nevíš, ale možná že
Bůh později způsobí nějakou věc jinou.
(2) A když ženy dosáhnou
lhůty své, pak je buď podržte podle zvyklosti vhodné, anebo se
od nich odlučte také podle zvyklosti vhodné. A vyžádejte si
svědectví dvou osob spravedlivých mezi vámi a
přistupte k svědectví při Bohu. A toto je
napomenutí tomu, kdo věří v Boha a v den soudný.
A kdo je bohabojný, tomu On připraví východisko
(3) a uštědří mu
obživu z místa, odkud s tím ani nepočítal. A
tomu, kdo spoléhá se na Boha, tomu On postačí,
vždyť Bůh uskutečňuje rozkaz Svůj a Bůh
ustanovil pro věc každou rozměr její.
(4) Pro ty z vašich žen,
jež již nemají naději na menstruaci, ale jste-li
přesto na pochybách, nechť jsou čekací lhůtou
tři měsíce; a stejně platí i pro ty, které
ještě menstruaci neměly. Pro ty, jež jsou těhotné,
skončí čekací lhůta tehdy, když
porodí. A kdo je bohabojný, tomu Bůh věc jeho
ulehčí.
(5) Toto je nařízení
Boží, které vám sesílá. A kdo je
bohabojný, tomu Bůh vymaže špatné skutky jeho a
rozmnoží mu odměnu.
(6) Ubytujte ženy své po rozvodu tam,
kde sami bydlíte, podle možností svých.
Nečiňte jim žádnou újmu s úmyslem je
utiskovat. Jsou-li těhotné, přispívejte jim, pokud
neporodí! A jestliže kojí pro vás dítě
vaše, dávejte jim jejich odměnu a dohodněte se
vzájemně podle zvyklosti uznané, však narazíte-li na
obtíže, dejte je kojit ženě jiné!
(7) Nechť ten, kdo je
blahobytný, dává úměrně k blahobytu svému
a nechť ten, jehož obživa je odměřena,
dává z toho, co Bůh mu uštědřil. A Bůh
neukládá duši žádné více než to, co
sám jí dal. A Bůh po těžkostech přinese
ulehčení.
(8) Ať se již kolik chtělo
z měst vzepřelo rozkazu Pána svého a posla Jeho,
zúčtovali jsme s nimi účtem přísným
a potrestali jsme je trestem odporným!
(9) A okusila následky
počínání svého a konec
počínání jejich byla ztráta jejich.
(10) A Bůh připravil pro
obyvatele jejich trest strašný, bojte se tedy Boha vy, kdož
nadáni jste rozmyslem a kteří jste uvěřili!
Bůh seslal vám již připomenutí
(11) posla, který vám
přednáší zřetelná znamení
Boží, aby vyvedl ty, kdož uvěřili a zbožné
skutky konali, z temnot k světlu. Kdo v Boha věří a
zbožné skutky koná, toho Bůh uvede do zahrad, pod nimiž
tekou řeky, a tam bude nesmrtelný navěky. A pro takového
Bůh připravil obživu překrásnou.
(12) Bůh je ten, jenž
stvořil sedm nebes a podobný počet zemí. A
zjevení Jeho sestupuje mezi nimi, abyste zvěděli, že
Bůh je nad každou věcí všemocný a že
Bůh objímá věděním Svým věci
všechny.
At-Tahrim
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Proroku, proč ve snaze uspokojit
své ženy zakazuješ to, co Bůh ti dovolil? Vždyť
Bůh je odpouštějící, slitovný.
(2) Bůh vám uložil,
abyste se vyvázali z přísah svých; Bůh
ochráncem je vaším a On vševědoucí je i
moudrý.
(3) Hle, prorok svěřil v
tajnosti jedné ze svých žen novinku; když však to
oznámila jiné a Bůh mu to odkryl, část z toho
sdělil a část si ponechal pro sebe. A když jí to
oznámil, zeptala se: "Kdo ti to sdělil?" I
odpověděl: "Sdělil mi to vševědoucí,
dobře zpravený."
(4) Jestliže se obě
kajícně obrátíte k Bohu . . . a srdce vaše se
již odchýlila, avšak budete-li se mu společně
protivit, tedy Bůh věru je ochráncem jeho, i Gabriel a
každý spravedlivý z věřících a
andělé jsou nadto pomocníky jeho.
(5) Jestliže se s vámi
rozvede, možná že mu Bůh pak dá v náhradu
manželky lepší, než jste vy, odevzdané do vůle Jeho,
věřící, pokorně oddané, kajícné, Boha
uctívající a slavící, ať již
předtím vdané či panny.
(6) Vy, kteří
věříte! Střezte sebe i rodiny své před ohněm,
jehož palivem budou lidé a kamení. Na něj
dohlížejí andělé přísní a
silní, kteří se neodváží neuposlechnout
Boha v ničem, co jim přikázal, a vykonají vše, co
jim bylo poručeno.
(7) "Vy, kteří jste
neuvěřili, nevymlouvejte se dnes! Dostává se vám
jen odměny za to, co jste dělali."
(8) Vy, kteří
věříte! Obraťte se k Bohu s upřímným
pokáním! Snad Pán váš vám vymaže
špatné skutky vaše a uvede vás do zahrad, pod nimiž
řeky tekou, v den, kdy nezahanbí Bůh ani proroka, ani ty,
kdož s ním věřili. A světlo jejich
poběží před nimi a po pravici jejich a budou volat:
"Pane náš, učiň dokonalým světlo
naše a odpusť nám, vždyť Tys všech
věcí mocen!"
(9) Proroku, bojuj usilovně proti
nevěřícím a pokrytcům a buď k nim
přísný! Jejich útočištěm bude peklo -
jak hnusný je to cíl konečný!
(10) Bůh uvádí těm,
kdož neuvěřili, podobenství o ženě Noema a o
ženě Lota: obě byly pod mocí Našich dvou
služebníků bezúhonných a obě je zradily.
Avšak nic jim nepomohli manželé jejich proti Bohu a bylo jim
řečeno: "Vstupte do ohně s těmi, kdož tam
vstupují!"
(11) A Bůh uvádí
těm, kdož uvěřili, příklad ženy
Faraónovy, když zvolala: "Pane můj, postav pro mne u Sebe
v ráji příbytek a zachraň mne před Faraónem
a jeho skutky a zachraň mne před lidem nespravedlivým!"
(12) A uvádí i Marii, dceru
´Imránovu, jež panenství své střežila a do
níž jsme vdechli ducha Svého. A za pravdivá prohlásila
slova Pána svého i Písma Jeho a patřila mezi Bohu
pokorně oddané.