Part 29
Al-Mulk
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Požehnán buď ten, v
jehož rukou je království a jenž všemocný
je nad každou věcí,
(2) jenž stvořil smrt i
život, aby vyzkoušel, kdo z vás bude v skutcích
nejlepší - a On mocný je i
odpouštějící -
(3) jenž stvořil sedm nebes ve
vrstvách. A nespatříš ve stvoření
Milosrdného nesouměrnost žádnou! Pozvedni jen zrak svůj,
zda uvidíš trhlinu nějakou!
(4) A potom obrať svůj zrak
ještě dvakrát, a pohled tvůj se k tobě
navrátí ponížen a vyčerpán námahou
marnou.
(5) My věru jsme ozdobili
nejbližší nebe svítilnami, jež určili jsme i
pro satanů kamenováni, a připravili jsme pro ně trest
plamenný.
(6) Těm, kdož
neuvěřili v Pána svého, náleží trest
pekelný a jak hnusný je to cíl konečný!
(7) A až tam vrháni budou,
uslyší řev jeho, vřením vydávaný,
(8) a div že nevybuchne
zuřivostí. A pokaždé když doň jedna skupina bude
házena, zeptají se strážci jeho: "Což
nepřišel k vám varovatel žádný?"
(9) A odpovědí: "Ano,
přišel k nám varovatel, ale za lháře jsme jej
prohlásili a řekli: "Bůh vůbec nic neseslal a vy
jste jenom ve velkém bludu!"
(10) A dodají: "Kdybychom byli
naslouchali či pochopili, nebyli bychom dnes věru plamene
obyvateli!"
(11) Svou vinu tedy doznali - pryč s
plamene obyvateli!
(12) Těm, kdo bojí se
Pána svého kvůli nepoznatelnému, těm věru dostane se
odpuštění i převeliké odměny.
(13) Utajujte si řeči své či
dávejte je najevo co skryto je v hrudích, On dobře
ví!
(14) Což nezná On ty, které
stvořil, On, jenž prozíravý je a dobře
zpravený?
(15) On je ten, jenž pro vás
zemi pokornou učinil; choďte po zádech jejích a jezte z
toho, co vám uštědřil a u Něho bude pak
vzkříšeni.
(16) Jste si jisti tím, že ten,
kdo na nebi dlí, vás nedá pohltit zemí? Hle, ona se
již chví!
(17) Jste si jisti tím, že ten,
kdo na nebi dlí, na vás nepošle vichřici plnou
kamení? Pak poznáte, co znamená Mé varování!
(18) Již ti, kdo před nimi byli,
posly za lháře prohlásili. A jaká byla Má
nevole?
(19) Což neviděli ptactvo nad
sebou, jak křídla roztahuje a skládá? Nikdo krom
Milosrdného je nedrží a On jasně všechny věci
zří.
(20) A kdo je ten, jenž pro vás
vojskem je, aby vám pomohl, leda Milosrdný? Však
nevěřící jsou jen v zaslepení.
(21) A kdo je ten, jenž obživu
vaši vám uštědří, jestliže On
štědrost svou zadrží? Však naopak oni
setrvávají ve vzpurnosti a odmítání!
(22) Což ten, jenž
klopýtá padaje na tvář svou, je veden lépe než
ten, kdo vzpřímeně po stezce přímé
kráčí?
(23) Rci: "On je ten, kdo vzniknout
vám dal a daroval vám sluch, zrak i srdce - a jak málo
jste vděčni!"
(24) Rci: "On je ten, kdo
rozšířil vás po zemi - a k Němu budete
shromážděni."
(25) A ptají se: "A kdy se
tento slib splní, jste-li pravdomluvní?"
(26) Odpověz: "Vědomost o
tom je u Boha jedině - já jsem jen varovatel zjevný."
(27) A až zblízka trest
uvidí, naplní se tváře těch, kdož
nevěřili, hrůzou; a bude jim řečeno: "Tohle je
to, co jste požadovali!"
(28) Rci: "Co si myslíte? A ať
již Bůh mě zahubí spolu s těmi, kdož se mnou
jsou, anebo se nad námi slituje, kdo potom ochrání
nevěřící před trestem bolestným?"
(29) Rci: "On je Milosrdný;
uvěřili jsme v Něho a spoléháme na Něho. A
záhy se dozvíte, kdo vlastně v bludu zjevném se nalézá!"
(30) Rci: "Co si myslíte? Kdyby
se jednou zrána vody vaše v hloubce ztratily, kdo tedy, ne-li
Bůh, vodu pramenitou vám dá?"
Al-Qalam
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Nún. Při peru a při
tom, co píší,
(2) díky milosti Pána svého
ty blázen žádný nejsi!
(3) A věru tě
očekává odměna neupomínaná,
(4) vždyť vskutku povaha
tvá je vznešená.
(5) A spatříš ty a také
oni spatří,
(6) kdo z vás je
pokušením svedený.
(7) Pán tvůj nejlépe
zná, kdož z cesty jeho zbloudili, a dobře ví i o
těch, kdož správně jsou vedeni.
(8) Neposlouchej ty, kdo za
lháře tě prohlásili!
(9) Rádi by, abys jim lichotil, a
pak i oni by ti lichotili.
(10) Neposlouchej žádného
křivopřísežníka hnusného,
(11) klevetníka s pomluvami
obcházejícího,
(12) dobrému se na odpor stavějícího,
nepřítele hříšného,
(13) násilníka, a k tomu
původu pochybného
(14) - i když je majetný a syny
obdařen!
(15) Když jsou před ním
přednášeny naše verše, volá:
"Povídačky starých!"
(16) Však bude námi na
rypáku označen!
(17) A podrobujeme je zkoušce podobné
té, jíž podrobili jsme majitele zahrady, kteří
přísahali, že půjdou do ní zrána
úrodu sklidit,
(18) však nepronesli: "Bude-li
Bůh chtít!"
(19) A zatímco spali, jedna z metel
Pána tvého ji navštívila,
(20) takže za jitra zahrada jak
očesána byla.
(21) A zrána na sebe volali:
(22) "Pojďme časně na
svá pole, abychom všechno sklidili!"
(23) A na cestu se vydali a
vzájemně si šeptali:
(24) "Jen aby nám sem dnes
žádný nuzák nepřišel!"
(25) A tak za jitra vyrazili, aby
rozhodnutí své vyplnili,
(26) však vidouce zahradu,
vykřikli: "Věru jsme v bludu byli!
(27) Ba co víc, vždyť
nezbylo nám vůbec nic!"
(28) I pravil
nejobezřetnější z nich: "Což
neříkal jsem vám, že slávu Boží
pronésti jsme měli?"
(29) A zvolali: "Sláva
budiž Pánu našemu, vždyť vskutku jsme nespravedliví
byli."
(30) A vzájemně si
výčitky činili
(31) řkouce: "Běda
nám, vpravdě jsme vzpurní byli;
(32) ale snad Pán náš
výměnou za ni nám lepší dá,
vždyť my věru po Pánu svém touhu máme!"
(33) Takový bývá trest
na tomto světě, však trest na onom světě ještě
větší bude - kéž by si to uvědomili!
(34) Bohabojní pak u Pána
svého v zahradách slastí žíti budou.
(35) Což učiníme ty,
kdož do vůle Boží se odevzdali, stejnými jako
hříšníky?
(36) Co je vám, že tak
soudíte?
(37) Máte snad Písmo, z
něhož studujete,
(38) a je v něm pro vás jen to,
co si vyberete?
(39) Či jste snad s Námi
spojeni přísahami platnými do dne
zmrtvýchvstání, že dostanete to, co sami rozhodnete?
(40) Zeptej se jich, kteří z
nich jsou toho ručiteli,
(41) či zda mají
společníky? Ať tedy přivedou své společníky -
pravdu hovoří-li -
(42) v den, kdy lýtka budou
obnažena a oni výzvu dostanou, aby na zem padli, a schopni toho
nebudou.
(43) A hanba na ně padne a zraky
ponížením sklopí: vždyť k padnutí na
zem vyzváni byli, když ještě v bezpečí na zemi
žili.
(44) Nech mne s těmi, kdož toto
vyprávění za lež prohlásili; postupně
zkázu k nim přivedu, aniž místo, odkud
přišla, tušit budou.
(45) Já značný jim
dávám odklad, však jistý je můj úklad!
(46) Či žádáš
od nich odměnu a zatímco je dluhy tíží
(47) anebo znají nepoznatelné z
něhož si píší?
(48) Trpělivě tedy
vyčkávej rozsudek Pána svého a nebuď jako onen s rybou,
jenž o pomoc volal, když cítil úzkost tísnivou.
(49) A kdyby ho nebylo dostihlo Pána
jeho dobrodiní, na holou zemi býval by byl vyvržen pln zahanbení.
(50) Však Pán jeho si jej
vyvolil a jedním z bezúhonných jej učinil.
(51) A nevěřící,
když připomenutí slyší, div že pohledy
tě neproklínají a hovoří: "On džiny je
posedlý věru!"
(52) Však není to než
připomenutí lidstvu všemu!
Al-Haaqqa
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Nevyhnutelná!
(2) Co je to nevyhnutelná?
(3) Víš ty vůbec, co je
to nevyhnutelná?
(4) Jak Thamúdovci, tak i
´Ádovci roztříšťující za lež
pokládali.
(5) Co Thamúdovců se
týče, ti byli ranou hromovou zahubeni,
(6) zatímco ´Ádovci byli
vichřicí svištivou, nezkrotnou skoseni.
(7) Bůh dal jí,
zničující, nad nimi vládu po osm dní a sedm
nocí; a byl bys tam viděl lidi k zemi vržené, jako by to byly
kmeny palem vykotlané.
(8) A vidíš snad, že by
po nich bylo něco zůstalo?
(9) Též Faraón a ti, kdož
před ním byli, i města vyvrácená se
hříchy provinili
(10) a posla Pána svého
neposlouchali, takže Bůh trestem nadměrným je
uchvátil.
(11) A když se vodstva rozlila, na
plující archu jsme vás přenesli,
(12) abychom ji pro vás připomenutím
učinili a aby uši pozorné to podržely.
(13) Až bude zatroubeno na pozoun
jedním zatroubením
(14) a země a hory budou zvednuty a
rozdrceny úderem jedním,
(15) v ten den nezvratná dopadne
(16) a nebe se rozpoltí a bude
zející toho dne
(17) a stát budou andělé na
krajích jeho; v ten den osm jich nad sebou ponese trůn Pána
tvého.
(18) V ten den předvedeni budete a
nezůstane u vás skryto nic tajného.
(19) A komu bude dána kniha jeho do
pravice, ten řekne: "Zde přečtěte si knihu mou!
(20) Já soudil jsem vždy,
že s účtem svým se setkám jednou."
(21) A takový bude mít
žití příjemné
(22) v zahradě vznešené,
(23) jejíž plody na dosah
budou.
(24) "Jezte a pijte v
bezpečí za to, co jste již vykonali v době minulé!"
(25) A komu bude dána kniha jeho do
levice, ten řekne: "Ach, kéž by mi nebyla dána kniha
má
(26) a já se nikdy
nedozvěděl účtu svého výsledek!
(27) Ach, kéž by tato smrt byla
konečná!
(28) K ničemu dnes mi není
můj majetek
(29) a zanikla, daleko ode mne, pravomoc
má!"
(30) "Chopte se ho a v
řetězy jej zakovejte,
(31) pak v ohni pekelném jej palte
(32) a potom řetězem
sedmdesát loktů dlouhým jej svažte!"
(33) On věru nevěřil v Boha
mocného
(34) a nevybízel k nakrmení
nuzného,
(35) takže zde nemá dnes druha
vřelého
(36) ani krom splašek pokrmu jiného,
(37) jež jísti budou jen
těžcí hříšníci.
(38) Hle, já
přísahám při tom, co vidíte,
(39) i při tom, co
nezříte,
(40) že toto zajisté je řeč
posla vznešeného!
(41) Nejsou to slova
básníkova - jak málo vy věříte -
(42) ani řeč věštcova -
jak krátkou paměť máte -
(43) leč je to od Pána lidstva
seslání!
(44) A kdyby si on proti vůli
Naší vymýšlel nějaká rčení,
(45) věru bychom jej vzali za jeho
pravici
(46) a pak mu prořízli jeho
srdečnici
(47) a žádný z
vás by tomu nemohl zabránit.
(48) Korán vskutku je připomenutí
bohabojným
(49) a dobře víme, že mezi
vámi jsou ti, kdo nazývají jej vylhaným.
(50) A věru on zármutku
nevěřících je příčinou
(51) a vskutku je pravdou jistotnou!
(52) Chval tedy jméno Pána svého
mocného!
Al-Ma'aarij
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Ptal se tázající
na trest, jenž dopadne
(2) na nevěřící:
není nikoho, kdo jej odrazí,
(3) vždyť od Boha, Pána
stupňů, přichází!
(4) Stoupají k němu po nich
andělé i duch v den, jehož délka let padesát tisíc
měří.
(5) Neochvějný buď a
pěkně jen vytrvej!
(6) Nevěřící
daleko vidí ten den,
(7) zatímco my nablízku jej
vidíme.
(8) V ten den nebe bude roztavené mosazi
podobné
(9) a hory budou jak vločky vlny
barevné
(10) a nebude se ptát
přítel vřelý na přítele,
(11) ačkoliv budou na dohled.
Hříšník zatouží se vykoupit z trestu dne
onoho syny vlastními,
(12) i bratrem svým a družkou
svou
(13) a klanem vlastním, jenž mu
je ochranou,
(14) ba všemi, kdož na zemi jsou,
aby se to stalo jeho záchranou.
(15) Však pozor! Toto věru je
oheň šlehající,
(16) kůži na lebce
spalující,
(17) jenž svolává toho,
kdo zády se otočil a odvrátil
(18) a majetek shromažďoval a
nakupil.
(19) Člověk byl věru
stvořen vrtkavý:
(20) když dotkne se ho
neštěstí, je ustrašený,
(21) když dotkne se jej dobré, je
odmítavý.
(22) Ne tak ti, kdo se modlí,
(23) kdo v modlitbách jsou
vytrvalí,
(24) kdo stanovili podíl z
jmění svého
(25) pro žebráka i
nešťastníka nemajetného
(26) a kdo den soudný za
pravdivý uznávají
(27) a trestu Pána svého se
obávají
(28) - vždyť před trestem
Pána tvého nikdo jist si není -
(29) a kdo svá pohlaví
chrání
(30) jen pro manželky své či
otrokyně; a nebudou za to pokáráni -
(31) kdož však více
než po tomto touží, to věru jsou přestupníci;
(32) a kdo svěřené
opatrují a úmluvy své pevně dodržují
(33) a kdo při svědectvích
svých v pravdě stojí
(34) a o modlitby své pilně
dbají -
(35) takoví v zahradách
rajských se s poctami setkají!
(36) Co děje se s
nevěřícími, že k tobě krky natahují
(37) a zprava i zleva se shlukují?
(38) Žádá snad
každý z nich, aby uveden byl do zahrad slastí?
(39) Však pozor! Stvořili jsme je
věru z toho, co sami dobře znají.
(40) Však pozor!
Přísahám při Pánu východů i
západů, že vskutku schopni jsme
(41) lepšími, než oni
jsou, je vystřídat, a předejít se v tom nedáme.
(42) Nech je být, ať si
tlachají a hrají, až se setkají se svým dnem,
jenž byl jim přislíben,
(43) se dnem, kdy z hrobů jako by k
obětištím chvátali vystoupí se spěchem,
(44) se zrakem zahanbeným, pokryti
ponížením. Takový bude den, jenž byl jim
přislíben!
Nooh
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Věru jsme poslali Noema k lidu
jeho s rozkazem: "Varuj lid svůj, dříve než postihne
jej trest bolestný!"
(2) I pravil Noe: "Lide můj,jsem
vyslán k vám jako varovatel zjevný,
(3) abyste Boha uctívali,
bohabojní byli a mne poslouchali!
(4) On odpustí vám vaše
viny a dá vám odklad až do lhůty určené. Však
až lhůta Boží přijde, odložena nebude kéž
byste to znali!"
(5) A zvolal: "Pane můj,
vyzýval jsem lid svůj nocí i dnem,
(6) mé kázání
však rozmnožilo jejich odpor jen.
(7) A kdykoliv jsem je vyzýval -
abys jim mohl odpustit - tu prsty si do uší strkali, do
šatů svých se halili, zatvrdili se a chovali se
hrdopyšně.
(8) Potom jsem jim kázal zcela
veřejně,
(9) pak jsem vystoupil otevřeně
a jednal s nimi skrytě i tajně
(10) a pravil jsem jim: ,Proste Pána
svého za odpuštění, vždyť On věru je
odpouštějící!
(11) On sešle na vás nebe
deštěm hojným
(12) a rozmnoží vám
majetky i syny a připraví pro vás zahrady a řeky.
(13) Co je vám, že
nedoufáte ve velkomyslnost Boží?
(14) On přece stvořil vás
v postupných formách;
(15) což nevidíte, jak Bůh
stvořil sedm nebes ve vrstvách
(16) a umístil mezi nimi
měsíc jako světlo a slunce učinil pochodní?
(17) Bůh dal vám vyrůst ze
země jako rostlinám,
(18) potom vás do ní vrátí
a posléze vás z ní vyvede znenadání.
(19) A Bůh zemi jako koberce
rozprostřel vám,
(20) abyste cestami širokými
chodili po ní.? "
(21) I pravil Noe dále: Pane
můj, oni mne neuposlechli a následovali toho, jehož majetek a
děti jen zkázu jeho zvětšily,
(22) a nesmírný úklad
proti mně připravili
(23) a zvolali: ,Neopouštějte
božstva svá! Neopouštějte Wadda ani Suwá´, ani
Jaghútha a Ja´úqa a Nasra!?
(24) A věru oni mnohým zbloudit
dali; a nerozmnožuj nespravedlivým ničeho, leda jejich
bloudění!"
(25) Pro hříchy své pak byli
utopeni a do ohně pekelného vrženi a nenalezli pro sebe mimo Boha
žádné pomocníky.
(26) A pravil Noe: "Pane můj,
neponechávej na zemi žádného obyvatele z
nevěřících,
(27) vždyť
ponecháš-li je, oni dají zbloudit
služebníkům Tvým a nezrodí nic, než zase
zarputilé nevěřící a hříšníky.
(28) Pane můj, odpusť mi a
rodičům mým i těm, kdož jako
věřící do mého domu vstoupili, a také
věřícím mužům a ženám! A
nerozmnožuj nespravedlivým nic, leda záhubu jejich!"
Al-Jinn
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Rci: "Bylo mi vnuknuto, že
skupina džinů naslouchala a řekla: ,Naslouchali jsme
Koránu podivuhodnému,
(2) k přímé cestě
vedoucímu, takže jsme v něj uvěřili a již
nikoho nebudeme přidružovat k Pánu, svému.
(3) A věru On - povznesena nechť
je důstojnost Pána našeho - si nevzal družku ani syna
žádného.
(4) Avšak hlupák jeden z
nás o Bohu vedl řeči míru
přesahující,
(5) ačkoliv jsme se dosud
domnívali, že ani lidé, ani džinové o Bohu nebudou vést
řeči lživé!
(6) Mužové někteří
pak z lidí u mužů z džinů
útočiště vyhledali, ti však jen pošetilost
jejich rozmnožili
(7) a lidé se - podobně jako vy -
že Bůh nikoho nevzkřísí, domnívali.
(8) A prohledali jsme nebe, avšak
nalezli jsme je plné stráží silných a plamenů
šlehajících.
(9) A sedávali jsme
dříve u něho na místech vhodných k
naslouchání, však kdokoliv z nás chce naslouchat
nyní, ten shledá, že naň číhá plamen
šlehající.
(10) A my věru nevíme, zda zlo
je zamýšleno pro ty, kdož na zemi dlí, či zda
Pán jejich si pro ně přeje správného vedení.
(11) Mezi námi jsou věru
bezúhonní a jsou mezi námi zajisté i jiní než
takoví, my na sekty jsme rozděleni.
(12) Domníváme se, že
nikdy se nám nepodaří uniknout zásahu
Božímu na zemi, ba ani pomocí útěku.
(13) A když slyšeli jsme o správném
vedení, uvěřili jsme v ně; a ten, kdo v Pána svého
věří, ať nebojí se ani poškození, ani
útlaku.
(14) A jsou mezi námi ti, kdož
do vůle Boží se odevzdali, a jiní, kteří
nespravedliví jsou. A ten, kdo do vůle Boží se
odevzdal, ten ubírá se cestou správnou.
(15) Co nespravedlivých se
týká, ti peklu palivem budou.? "
(16) A půjdou-li touto cestou, My
věru je napojíme vodou hojnou,
(17) abychom je zkoušeli. Kdokoliv
však se odvrátí od připomenutí Pána
svého, toho On uvede do trestu těžkého.
(18) A modlitebny patří Bohu;
nevzývejte v nich tedy spolu s Bohem nikoho!
(19) A když povstal
služebník Boží, vzývaje Jej, tu div se proti
němu nezvedli v hustém zástupu.
(20) Rci: "Já modlím se
pouze k Pánu svému a nikoho nepřidružuji k Němu."
(21) Rci: "Nevládnu mocí
způsobit vám škodu, či abyste správně byli
vedeni.
(22) Rci: "Neochrání
mě před Bohem nikdo a nenaleznu útočiště
žádné kromě Něho,
(23) kromě sdělení od Boha
a Jeho poselství. Těm, kdo neposlouchají Boha a Jeho posla,
těm určen je oheň pekelný a budou v něm navěky
nesmrtelní.
(24) A až spatří to, co
jim bylo slíbeno, poznají, kdo pomocníky má
nejslabší a kdo počtem je nejmenší."
(25) Rci: "Nevím, zda je
blízko to, co vám bylo slíbeno, či zda Pán
můj dá odklad tomu další;
(26) On jediný zná
nepoznatelné a nikoho do svých tajemství nezasvěcuje
(27) kromě těch, jež
oblíbil si ze Svých poslů; a před ním i za
ním dozorce kráčí,
(28) aby zjistil, zda poselství
Pána svého hlásá. A On Svým
věděním vše, co konají, objímá a On
každou věc přesným počtem počítá.
Al-Muzzammil
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Ty zahalený!
(2) Modli se v noci, kromě
chvíle malé,
(3) polovinu z ní, či uber z
toho nemnoho,
(4) či přidej k tomu něco a
prozpěvuj Korán slavnostně!
(5) Obtížíme tě
záhy slovem nadmíru vážným:
(6) na počátku noci jsou dojmy
věru hlubší a přímější
výrazem svým,
(7) vždyť během dne
starosti máš rozsáhlé.
(8) Vzpomínej tedy jména
Pána svého a oddej se Mu oddaně!
(9) On Pánem je východu i
západu a není božstva kromě Něho; učiň
jej svým ochráncem
(10) a trpělivě
snášej to, co oni hovoří, a vzdal se od nich
vhodným odchodem.
(11) Ponech Mně na starost ty,
kdož za lháře tě mají a ve slastech si
žijí, a popřej jim lhůtu krátkou!
(12) My pouta máme pro ně a
výheň ohnivou,
(13) pokrm, jenž v hrdle
dáví, a trest bolestný
(14) v den, kdy země a hory se budou
třást a hory jak přesypy písečné se budou
sesouvat.
(15) A věru jsme k vám vyslali
posla svědčícího proti vám, podobně jako
jsme vyslali posla k Faraónovi předtím,
(16) však Faraón neuposlechl
posla tohoto; i uchvátili jsme jej uchvácením
prudkým.
(17) Jak chcete se chránit jste-li
nevěřící přede dnem, jenž děti
šedovlasými učiní,
(18) v němž nebe se
rozpoltí a slib o něm daný se vyplní?
(19) Toto je vskutku
připomenutí, a kdo chce, ať k Pánu svému cestu
nastoupí.
(20) Věru Pán tvůj
dobře ví, že ty a skupina těch, kdož s tebou jsou,
modlitbu konáte skoro dvě třetiny, polovinu či
třetinu noci. A Bůh den i noc vyměřuje a On ví, že
přesně to nepočítáte, a již vám
prominul. Přednášejte tedy z Koránu to, co je pro
vás snadné! A On ví, že mezi vámi budou
nemocní a jiní, již po zemi cestovat budou část
přízně Boží hledajíce, i ti,
kteří budou bojovat na Boží
stezce.Přednášejte tedy z Koránu to, co je pro
vás snadné, modlitbu dodržujte, almužnu dávejte a Bohu
dobrou půjčku poskytněte! A co jste z dobrých skutků
sami pro sebe si předem připravili, to naleznete u Boha
lepší a větší v podobě odměny. A Boha
proste za odpuštění, vždyť Bůh je
odpouštějící, slitovný!
Al-Muddaththir
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Ty rouchem přikrytý!
(2) Vstaň a varuj,
(3) Pána svého oslavuj,
(4) svůj oděv
očišťuj,
(5) hněvu Božího se
varuj,
(6) kvůli
rozmnožování zisku neuštědřuj
(7) a při Pánu svém
trpělivě stůj!
(8) Až zatroubeno bude pozounem,
(9) ten den bude věru
těžkým dnem,
(10) pro nevěřící
nelehkým břemenem.
(11) Nech Mne s tím, jehož jsem
Já jediný stvořil,
(12) jemuž jsem majetek
rozsáhlý daroval
(13) a syny zde přítomné
uštědřil
(14) a jemuž jsem vše hladce
uhladil,
(15) a on pak ještě
dychtí, abych více mu dal!
(16) Však pozor! Vždyť proti
Našim znamením on brojí,
(17) však vyženu ho na vrch
příkrý!
(18) On věru vymýšlel a
rozhodoval,
(19) ať tedy zhyne tak, jak
rozhodoval!
(20) A znovu: ať tedy zhyne tak, jak
rozhodoval!
(21) Potom kol sebe se
rozhlížel,
(22) pak zamračil se a nasupil,
(23) nakonec zády se obrátil
a pyšně odcházel
(24) a pravil: "To není
leč kouzlo osvojené
(25) a slova jen bytosti smrtelné!"
(26) Sežehnu však já jej v
ohni Saqaru!
(27) Víš ty vůbec, co je to
Saqar?
(28) Nic nenechá a nic
nepustí
(29) a kůži
smrtelníkům spálí
(30) a devatenáct andělů
nad ním bdí.
(31) A za strážce pekla jsme
pouze anděly určili a jejich počet jen pro pokušení
nevěřících stanovili, aby ti, jímž dostalo
se Písma, se utvrdili a rozmnožila se víra těch,
kdož uvěřili, a aby věřící a ti,
jimž Písmo bylo dáno, nepochybovali a aby ti, v jejichž
srdcích nemoc je, a také nevěřící pravili:
"Co chtěl Bůh tímto příkladem
říci?" Takto Bůh zbloudit nechává, koho
chce, a vede cestou přímou, koho chce. A nikdo kromě Něho
nezná vojska Pána tvého. A není toto leč
připomenutí smrtelníkům!
(32) Však pozor! Při
měsíci,
(33) při noci, když ustupuje,
(34) při úsvitu, když se
rozjasňuje!
(35) Saqar je věru jeden z trestů
největších,
(36) jako varování
smrtelníkům daný,
(37) těm z vás, kdož
chtějí k víře vpředu jít anebo se
chtějí opozdit.
(38) Každá duše je
ručitelkou toho, co si sama vysloužila,
(39) kromě lidi po pravici,
(40) kteří v zahradách
vzájemně se budou ptát
(41) na hříšníky:
(42) "Co přivedlo vás do
Saqaru?"
(43) odvětí: "Nebyli jsme
mezi modlitbu konajícími
(44) ani mezi nuzné krmícími,
(45) ale tlachali jsme mezi
tlachajícími
(46) a den soudný jsme za lež
prohlásili,
(47) až přišla na nás
tato jistota!"
(48) A nebude jim nic platná
přímluva přímluvců!
(49) Co s nimi je, že se
odvracejí od připomenutí,
(50) jako by byli osly
splašenými,
(51) před lvem
prchajícími?
(52) Věru, chce každý z
nich, aby svitky rozevřené mu byly přineseny?
(53) Však pozor! Oni se naopak
neobávají života budoucího.
(54) Však pozor! Toto jest
připomenutí,
(55) a kdo chce, ať na ně si
vzpomene!
(56) Však vzpomenou si jen tehdy,
když Bůh si to bude přát a Jemu
náleží, aby se Ho báli, a Jemu patří
odpuštění dát!
Al-Qiyaama
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Hle, přísahám
při dni zmrtvýchvstání
(2) a při duši, jež
stálé výčitky si činí!
(3) Myslí si člověk snad,
že neshromáždíme jeho kosti?
(4) Však ano, a dokonce schopni jsme
sestavit jeho prsty!
(5) A naopak, člověk si
spíše přeje jednat i dál hříšně
(6) a ptá se: "Kdy vůbec
ten den zmrtvýchvstání nastane?"
(7) Až zrak se oslepí,
(8) až měsíc se
zatmí,
(9) až slunce s měsícem
se spojí,
(10) tehdy člověk vykřikne:
"Kam prchnout mám?"
(11) Však pozor! Nebude
žádný úkryt znám,
(12) u Pána tvého v ten den bude
shromaždiště jen!
(13) V ten den bude člověku
sděleno, co zavčas učinil a co zameškal.
(14) Ba co víc, člověk
sám sebe bude jasně zřít,
(15) a kdyby své omluvy mohl
předložit. . .
(16) Nehýbej příliš
jazykem svým, když je přednášíš, ve
snaze je uspíšit,
(17) vždyť Nám
přísluší je shromáždit i číst.
(18) A když ti je
předčítáme, sleduj jeho
přednášení,
(19) a potom na Nás je podat jeho
objasnění.
(20) Však pozor! Vy naopak milujete
rychle plynoucí
(21) a zanedbáváte život
budoucí.
(22) V ten den budou jedny
tváře zářící
(23) a ke svému Pánu
hledící
(24) a jiné tváře v ten den
budou sinalé, tušící,
(25) že dovrší se na nich
trest páteř lámající.
(26) Však pozor! Až duše
vystoupí ke klíční kosti
(27) a bude řečeno: "Kdo je
zaklínatel?"
(28) a ona si pomyslí, že toto
je se světem rozluka,
(29) a proplete se s nohou noha,
(30) v ten den k tvému Pánu
všichni hnáni budou.
(31) "On almužnu nedával
ani modlitbu nekonal,
(32) však odvracel se a za lež
prohlašoval,
(33) a pak ke své rodině
pyšně kráčeje se odebral!"
(34) Ach běda ti, běda!
(35) A znovu běda ti, běda!
(36) Myslí si člověk snad,
že sám sobě bude zůstaven?
(37) Což nebyl kapkou semene
vystříknutého jen?
(38) Potom se kapkou přilnavou stal a
Bůh jej stvořil a vyrovnal
(39) a dvě pohlaví, mužské
a ženské, z něho udělal.
(40) Což není v moci jeho, aby
mrtvým opět život dal?
Al-Insaan
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Zdaž uběhla nad
člověkem chvíle času, kdy nebyl věcí
pojmenovanou?
(2) Věru jsme člověka
stvořili z kapky semene, ze směsí, zkoušejíce jej.
A slyšícím a vidoucím jsme jej učinili
(3) a na správnou cestu - ať
vděčný je, či nevděčný - jsme jej
uvedli.
(4) Pro nevěřící
jsme pak řetězy, okovy a plamen šlehající
připravili,
(5) zatímco zbožní
popíjet z poháru budou, v němž kafr je
přimísen,
(6) z pramene, z něhož
služebníci Boží pijí jen, a v hojnosti
tryskajícím ven.
(7) A oni důsledně své
přísliby plnili a obávali se dne, jehož zlo se
rozletí široce,
(8) a krmili jídlem přes
lásku svou k němu chuďasa, sirotka i zajatce.
(9) "My krmíme vás z
lásky k Bohu a nechceme od vás ani odměny, ani díku
velkého,
(10) my obáváme se od
Pána svého dne mračného, pohrom plného."
(11) Avšak Bůh je ochránil
přede zlem dne toho a zahrnul je jasem a radostí
(12) a odměnil je za to, co
vytrpěli, zahradou rajskou a oděvy z hedvábí;
(13) tam na poduškách
odpočívat budou a nespatří tam ani slunce
žár, ani mráz spalující
(14) a blízko nad nimi budou
stromů stíny a nízko budou se sklánět plody
visící
(15) a mezi nimi kolovat budou
nádoby stříbrné a poháry
křišťálové
(16) z křišťálu
stříbrného, mírou vhodnou naplněné.
(17) Napájeni budou z
číší, v nichž zázvor je
přimíchán,
(18) z pramene rajského, jenž
Salsabíl je nazýván.
(19) Mezi nimi obcházet budou
chlapci mládí věčného; při pohledu na ně bys
myslil, že jsou to perly rozsypané.
(20) A když tam pohlédneš,
uzříš slasti rozličné a panství rozlehlé.
(21) Oděni budou do šatů z
atlasu zeleného a z brokátu a ozdobeni budou náramky
stříbrnými a Pán jejich napájet je bude
nápojem čirým.
(22) "Toto vše věru je
vám dáno za odměnu a z vděčnosti za vaše
úsilí."
(23) Zajisté jsme ti seslali Korán
sesláním;
(24) vytrvej tedy do rozsudku Pána
svého a neposlouchej mezi nimi toho, kdo hříšníkem je
či nevěřícím!
(25) Jména Pána svého za jitra a za večera
vzpomínej,
(26) i v části noci! A
před Ním na zem padej a za noci dlouho Jeho slávu pěj!
(27) Ti, kdož milují tento
svět pomíjivý, nedbají na den
obtížný, jejž mají před sebou.
(28) My jsme je stvořili a jejich
údy posílili; a kdybychom chtěli, vystřídali
bychom vás vám podobnými snadnou výměnou.
(29) Toto je věru
připomenutí; a kdo si přeje, ať k Pánu svému cestu
nastoupí,
(30) však přát si toho
nebudete, pokud Bůh tak nebude chtíti. A Bůh věru je
vševědoucí, moudrý,
(31) koho chce, do milosti Své uvádí,
zatímco pro nespravedlivé trest připravil bolestný!
Al-Mursalaat
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při postupně
vysílaných,
(2) prudce
spěchajících,
(3) široce
rozevírajících,
(4) ostře
rozlišujících
(5) a připomenutí
vrhajících,
(6) ať pro omluvu či
varování -
(7) to, co vám je slíbeno
nezvratně se přihodí!
(8) Až hvězdy pohasnou,
(9) až nebesa se roztrhnou,
(10) až hory rozprášeny
budou,
(11) až čas poslům bude
stanoven -
(12) ke kterému dni odklad bude
udělen?
(13) Ke dni rozhodnutí!
(14) Víš ty vůbec, co je
to den rozhodnutí?
(15) Běda v ten den těm,
kdož za lež jej prohlásili!
(16) Což jsme již
předchozí nezahubili
(17) a nedali je následovat
jinými?
(18) Takto my budeme jednat s
hříšnými!
(19) Běda v ten den těm,
kdož za lež jej prohlásili!
(20) Což jsme vás
nestvořili z tekutiny nicotné,
(21) již vložili jsme na
místo bezpečné
(22) až do doby předem
určené?
(23) Tak určili jsme, a jak
výtečnými jsme určovateli!
(24) Běda v ten den těm,
kdož za lež jej prohlásili!
(25) Což jsme neučinili zem
shromaždištěm
(26) živých i mrtvých?
(27) A na ni jsme pevně
zapuštěné a vysoko se pnoucí vztyčili a vodou
čerstvou jsme vás napojili.
(28) Běda v ten den těm,
kdož za lež jej prohlásili!
(29) Jděte si k tomu, co
lživým jste nazvali,
(30) jděte si ke stínu se
třemi větvemi,
(31) nepříliš stinnému,
jenž nechrání proti plameni,
(32) který jiskry jak polena
veliká vrhá,
(33) žlutým velbloudům
podobná!
(34) Běda v ten den těm,
kdož za lež jej prohlásili!
(35) To bude den, v němž
zavržení ani nepromluví,
(36) ani dovoleno jim nebude, aby vznesli
své omluvy.
(37) Běda v ten den těm,
kdož za lež jej prohlásili!
(38) To bude den rozhodnutí, a
shromáždíme vás i předchozí;
(39) a vládnete-li lstí
nějakou, pak pokuste se Mne přelstít!
(40) Běda v ten den těm,
kdož za lež jej prohlásili!
(41) Bohabojní ve stínu a u
pramenů budou dlít
(42) a ovoce, po němž
touží, na dosah ruky mít.
(43) "Jezte a pijte v
bezpečí v odměnu za to, co jste konali!"
(44) Takto my věru
odměňujeme ty, kdož dobré činili.
(45) Běda v ten den těm,
kdož za lež jej prohlásili!
(46) A vy,
nevěřící, jezte a užívejte si
ještě krátce, vždyť vy věru jste
hříšníci!
(47) Běda v ten den těm,
kdož za lež jej prohlásili!
(48) A když je jim řečeno
"Na zem padejte!", nepadají.
(49) Běda v ten den těm,
kdož za lež jej prohlásili!
(50) V jaké zvěstování
by po tomto ještě mohli uvěřit?