Ar-Ra'd
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Alif lám mím rá!
Toto jsou znamení Písma; a pravdou je to, co bylo ti Pánem
tvým sesláno, avšak většina lidí tomu
nevěří.
(2) Bůh je ten, jenž
vztyčil nebesa bez pilířů viditelných, potom se
usadil na trůnu Svém a podmanil si slunce a měsíc; obě
tělesa pak spějí k lhůtě stanovené. On rozkaz
usměrňuje a činí srozumitelnými znamení
Svá snad budete přesvědčeni o setkání s Pánem
svým.
(3) On je ten, jenž rozprostřel
zemi a vytvořil na ni hory pevně zakotvené i řeky; a od
každého plodu učinil dvě pohlaví a dává
zahalovat den nocí. A v tom věru jsou znamení pro lid
přemýšlivý.
(4) A na zemi jsou polnosti
vzájemně sousedící i zahrady vinné révy a
obilí i palmy datlové, vyrůstající z jednoho
kořene či hromadně, zavlažovány vodou jednou;
některé z nich jsme učinili lepšími k jídlu
než druhé - a v tom věru jsou znamení pro lid rozumný.
(5) Udivuje-li tě něco, pak
věru jsou udivující jejich slova: "Až staneme se
prachem, budeme skutečně vzkříšeni novým
stvořením?" To jsou ti, kdož v Pána svého
nevěří, a budou mít řetězy na
šíjích svých a stanou se ohně obyvateli a v
něm budou nesmrtelní.
(6) Žádají na
tobě, abys urychlil příchod zlého před dobrým,
zatímco již před nimi se uskutečnily tresty
příkladné. Pán tvůj je věru pln slitování
vůči lidem přes nespravedlnost jejich, avšak Pán
tvůj je rovněž přísný v
trestání Svém.
(7) Ti, kdož nevěří,
říkají: "Pročpak mu nebylo sesláno
znamení nějaké od Pána jeho?" Avšak tys toliko
varovatelem a každý lid má vůdce svého.
(8) Bůh nejlépe zná,
čím těhotná je každá samice a nakolik se
zužují a rozšiřují lůna jejich -
vždyť věc každá má u Něho rozměr
svůj.
(9) On zná nepoznatelné a
všeobecně známé, On veliký je, sám sebou
povznesený!
(10) Je lhostejno, zda někdo z
vás řeč svou tají, či veřejně ji
pronáší a zda někdo se v noci skrývá,
či za dne vychází,
(11) tak jako tak má pozorovatele
před sebou i za sebou, kteří jej střeží z
rozkazu Božího. Bůh nezmění to, co je v lidu
nějakém, pokud se tento sám nezmění; když Bohu se
zlíbí postihnout něčím zlým lid
některý, je nemožné to odvrátit a nebudou mít
kromě Něho ochránce žádného.
(12) On je ten, jenž ukazuje
vám blesk pro strach i naději a dává vzniknout
mračnům vodou obtěžkaným.
(13) A slaví hrom chválu Jeho
a stejně činí i andělé z bázně před
Ním.On blesky vysílá a zasahuje jimi, koho chce,
zatímco lidé se hádají o Bohu, jenž mocný je v
prudkosti Své.
(14) Jen Jemu patří
vzývání pravé; ti, kdož vzývají
něco jiného kromě Něho, nebudou v ničem vyslyšeni,
stejně jako voda nedospěje k ústům toho, jenž po ní
dlaně své vztahuje, ona však není v dosahu jeho,
vždyť vzývání nevěřících
jen bludem je.
(15) A sklání se před
Bohem vše, co na nebesích i na zemi je, dobrovolně či
nuceně, a stejně tak i stíny jejich, za jitra časného i
večera pozdního.
(16) Rci: "Kdo Pánem je nebes a
země?" Odpověz: "Bůh!" Rci: "Chcete si
vzít vedle Něho ochránce, kteří nemohou
prospět ani uškodit ni sobě samým?" Rci:
"Cožpak jsou si rovni slepý a vidoucí či
rovná se temnota světlu?" Což budou přidružovat
k Bohu společníky, kteří snad stvořili něco
podobného Jeho stvoření, takže se obě tvoření
zdají podobná? Rci: "Bůh všech věcí je
stvořitelem a On je jediný, vše
podmaňující."
(17) On z nebe vodu
sesílá,aby tekla v údolích podle rozměrů
jejich; proud pak odnáší pěnu na hladině
plující. A z toho, co lidé taví v ohni hodlajíce
vyrobit ozdoby či nástroje, vychází pěna
jí podobná. A takto Bůh ukazuje rozdíl mezi pravdou a
falší. A co se týče pěny, ta mizí jako bublina,
zatímco to, co lidem prospěšné je, na zemi
zůstává. A takto Bůh činí
podobenství.
(18) Ti, kdož uposlechnou výzvy
Pána svého, obdrží odměnu
nejkrásnější, ti však, kdož Jeho
neuposlechnou i kdyby jim patřilo všechno na zemi a ještě
jednou tolik, se nebudou moci tím vykoupit. Špatné bude pak jejich
zúčtování, neb útulkem jejich bude peklo - jak
hnusné to bude místo odpočinku!
(19) Je ten, jenž ví, že
to, co ti bylo sesláno od Pána tvého, je pravda, podoben slepci?
To připomenou si věru lidé rozmyslem nadaní,
(20) ti, kdož věrně
úmluvu s Bohem dodržují a smlouvy své
neporušují,
(21) i ti, kdož spojují to, co
Bůh přikázal, aby bylo spojeno, a Pána svého a
účtováni hrozného se obávají,
(22) i ti, kdož vytrvalí jsou
ve své touze spatřit tvář Pána svého, modlitbu
dodržují a z toho, co jsme jim uštědřili, tajně
i veřejně rozdávají a zlé dobrým odhánějí
- pro ty uchystán je příbytek konečný
(23) zahrady Edenu. A vejdou do nich oni i
ti z otců, manželek a potomků jejich,kdož zbožni byli.
A andělé budou přicházet jim v ústrety u všech
dveří
(24) zdravíce: "Mír s
vámi za to, že trpěliví jste byli!" A jak
překrásný bude příbytek konečný!
(25) Avšak ti, kdož úmluvu
s Bohem porušují po jejím uzavření, kdož
přetrhávají svazky, jež Bůh nařídil,
aby byly spojeny, a ti, kdož pohoršení na zemi
šíří, ti nechť jsou prokleti a nechť
příbytek mají odporný!
(26) Bůh hojně
uštědřuje či odměřuje obživu, komu chce. Oni
se radují ze života pozemského, ačkoliv život
pozemský je proti životu budoucímu jen dočasným
užíváním.
(27) Ti, kdož nevěří,
říkají: "Pročpak mu nebylo sesláno
znamení nějaké od Pána jeho?" Rci: "Bůh
dává zbloudit, komu chce, a vede k Sobě toho, kdo
obrátil se s pokáním,
(28) a ty, kdož uvěřili a
jichž srdce se uklidňují při vzpomínce na Boha -
jak jinak, než vzpomínkou na Boha se mohou srdce uklidnit? -
(29) a ty, kdož uvěřili a
dobré skutky konali; těm dostane se blaženosti a
překrásného místa pobytu."
(30) Takto jsme tě vyslali k
národu, před nímž již zanikly národy jiné,
abys jim přednesl to, co jsme ti vnukli, zatímco oni
nevěří v Milosrdného. Rci: "On mým Pánem je
a není božstva kromě Něho, na Něj se spoléhám
a k Němu se kajícně obracím."
(31) A kdyby mohly být
Koránem uvedeny na pochod hory či kdyby jím byla země
rozpolcená či mohli by jeho pomocí promluvit mrtví. .
. Ba ano, Bohu patří rozkaz každý! Což pochybují
ti, kdož uvěřili, že Bůh, kdyby chtěl, nevedl by cestou
správnou lidstvo veškeré? A On nepřestane ty, kdož
nevěří, stíhat pohromami za to, co konali, anebo je
způsobí poblíže obydlí jejich, až se
dostaví slib Boží - a Bůh věru nezmění
slibu Svého splnění.
(32) Lidé se posmívali již
poslům, kteří přišli před tebou, a povolil jsem
nevěřícím odklad, potom však jsem je
uchvátil a jaký byl trest Můj?
(33) Což ten, jenž
dozírá nad duší každou a tím, co si
vysloužila. . . ? Však oni učinili Bohu společníky.
Rci: "Pojmenujte je tedy! Chcete Jej snad poučovat o tom, co na zemi
nezná, anebo učinit tak slovem povrchním?" Nikoliv!
Těm, kdož neuvěřili, byly úklady jejich
zkrášleny a oni byli z cesty svedení. Ten pak, komu Bůh
dal zbloudit, nemá vůdce žádného.
(34) Pro ně je určen trest v
životě pozemském; avšak trest v životě budoucím
bude ještě horší a nebudou mít proti Bohu
ochránce žádného.
(35) Toto je obraz ráje, jenž
přislíben byl bohabojným: pod zahradami jeho řeky tekou
a plody trvalé jsou stejně jako stíny jeho.A to bude odměna
konečná pro ty, kdož bohabojní byli, avšak
odměnou těch, kdož nevěřili, bude oheň
pekelný.
(36) Ti, jimž dali jsme
Písmo,se radují z toho, co ti bylo sesláno, zatímco
mezi spojenci jsou někteří, kdož část toho
zavrhují. Rci: "Bylo mi pouze poručeno, abych Boha uctíval
a nikoho k Němu nepřidružoval; vzývám Jej tedy a k
Němu se i navrátím."
(37) A takto jsme seslali Korán jako
moudrost v arabštině; a kdybys následoval scestná
učení jejich poté, co dostalo se ti vědění,
věru nebudeš mít proti Bohu ochránce ani obhájce
žádného.
(38) A již před tebou jsme
vyslali posly a dali jsme jim manželky i potomstvo. A nestalo se, aby
posel některý přinesl znamení bez Božího
dovolení - a každé období má pak Písmo
vlastní.
(39) Bůh vymazává i
potvrzuje to, co chce, a u Něho je Kniha původní.
(40) A buď ti ukážeme
část z toho, čím jim hrozíme, anebo tě k
Sobě povoláme dříve - tobě
přísluší toliko sdělování,
Nám pak zúčtování.
(41) Což nevidí, jak
pronikáme do země a na krajích ji ubíráme?
Bůh rozsuzuje, a není nikoho, kdo by se mohl vzepřít
rozhodnutí Jeho - a On rychlý je v
účtování.
(42) Také ti, kdož před nimi
byli, úklady strojili, avšak Bohu jsou známy veškeré
úklady a On dobře zná, co duše každá si
vysloužila. Pak nevěřící poznají, pro koho
připraven je příbytek konečný.
(43) Ti, kdož nevěří,
říkají: "Ty nejsi žádný vyslanec
Boží!" Rci: "Bůh stačí mi jako
svědek mezi mnou a vámi i těmi, kdož znalost Písma
mají!"