An-Noor
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Toto je súra, kterou jsme
seslali a učinili závaznou; a seslali jsme v ní
znamení jasná - snad se vzpamatujete.
(2) Cizoložnici a
cizoložníka zbičujte, každého z nich sto ranami! A
nechť vás nepojme vůči nim lítost, s ohledem na
náboženství Boží, věříte-li v
Boha a v den poslední. A nechť skupina věřících
je svědkem trestu jejich.
(3) A cizoložník se smí
oženit jedině s cizoložnicí nebo
modloslužebnicí a cizoložnice se smí vdát
jedině za cizoložníka nebo modloslužebníka - a
takové sňatky jsou věřícím zakázány.
(4) Ty, kdo vrhají
podezření na počestné ženy a pak nepřivedou
čtyři svědky, zbičujte osmdesáti ranami a
nepřijímejte od nich již nikdy žádné
svědectví, neboť to jsou hanebníci
(5) kromě těch, kdož se
potom budou kát a napraví se. Bůh věru je
odpouštějící, slitovný.
(6) U těch, kdož vrhají
podezření na manželky své a nemají proti nim
svědky kromě sebe samých, nechť svědectví
každého z nich sestává ze čtyřnásobného
svědectví při Bohu, že vskutku jsou pravdomluvní,
(7) a pátým
svědectvím dosvědčí, že
svolávají na sebe prokletí Boží,
ukáže-li se, že jsou lháři.
(8) A bude odvrácen od ženy
trest, jestliže ona čtyřikrát při Bohu
dosvědčí, že žalobce patří vskutku mezi
lháře,
(9) a pátým
svědectvím dosvědčí, že svolává
na sebe hněv Boží, ukáže-li se, že
žalobce mluvil pravdu.
(10) A kdyby nebylo dobrodiní
Božího vůči vám a milosrdenství Jeho a
toho, že Bůh je blahovolný vůči
kajícníkům a moudrý . . .
(11) Věru ti, kdož
přišli s pomluvou, jsou jen malou skupinou mezi vámi,
však nepokládejte to za něco zlého pro vás. Nikoliv, je
to pro vás dobré. Každému muži z nich se dostane toho, co
zaslouží si podle hříchu, zatímco ten, kdo z
nich vzal na sebe jeho větší část,
obdrží trest nesmírný.
(12) Proč, když to
věřící muži a věřící
ženy uslyšeli, nemyslili o tom v duších svých
příznivě a proč nezvolali: "Toto je pomluva
zjevná"?
(13) Proč nepřivedli o tom
čtyři svědky? A protože nepřivedli svědky, jsou
před Bohem lháři.
(14) A kdyby nebylo laskavosti
Boží vůči vám a milosrdenství Jeho na tomto
i onom světě, byli byste bývali věru postiženi za
to, čemu jste se tak horlivě věnovali, trestem
nesmírným,
(15) když roznášeli jste
to jazyky svými a když hovořili jste ústy svými
něco, o čem neměli jste žádné
vědění. A považovali jste to za nicotné, zatímco u
Boha je to nesmírné.
(16) Pročpak jste, když jste to
slyšeli, neřekli: "Není pro nás vhodné, abychom o
tom hovořili. Sláva Tobě, vždyť to pomluva je
nesmírná"?
(17) Bůh vás varuje, abyste
něco podobného již nikdy neopakovali, jste-li
věřící.
(18) A Bůh vám objasňuje
znamení Svá a Bůh vševědoucí je i
moudrý.
(19) Těm, kdož si
přejí, aby se rozšířila nestoudnost mezi
věřícími, těm dostane se trestu bolestného na
tomto i na onom světě; a Bůh dobře zná,
zatímco vy neznáte.
(20) A kdyby nebylo laskavosti
Boží vůči vám a milosrdenství Jeho a toho,
že Bůh je shovívavý, slitovný. . .
(21) Vy, kteří
věříte! Nenásledujte kroky satanovy! Tomu, kdo
následuje kroky satanovy, přikazuje on nestoudnost a věci
zavrženíhodné. A kdyby nebylo laskavosti Boží
vůči vám a milosrdenství Jeho, žádný
z vás by se byl nikdy neočistil, avšak Bůh
očišťuje, koho chce, a Bůh slyšící je i
vševědoucí.
(22) Nechť ti z vás,
kteří těší se přízni a dostatku,
nepřísahají, že přestanou dávat
příbuzným, chudákům a vystěhovalcům na
cestě Boží; nechť raději odpouštějí
a promíjejí. Což byste nebyli rádi, aby vám
Bůh odpustil - a Bůh je odpouštějící,
slitovný.
(23) Ti, kdož obviňují
lehkovážné, ale věřící počestné
ženy, budou prokleti na tomto i na onom světě a
očekává je trest nesmírný
(24) v den, kdy budou jazyky i ruce i nohy
jejích svědčit proti nim o tom, co dělali.
(25) V ten den jim dá Bůh v
plné míře podle jejich víry skutečné a poznají,
že Bůh je skutečnost zjevná.
(26) Zkažené ženy
patří ke zkaženým mužům a zkažení
mužové ke zkaženým ženám, zatímco zachovalé
ženy jsou pro zachovalé muže a zachovalí mužové jsou pro
zachovalé ženy. A zachovalé ženy budou zproštěny
obvinění z toho, co se o nich hovoří, a dostane se jim
odpuštění a přídělu štědrého.
(27) Vy, kteří
věříte! Nevstupujte do jiných domů kromě
vlastních, pokud se nezeptáte, zda jste vítáni, a
pokud nepozdravíte jejich obyvatele! A toto je pro vás
vhodnější - snad si to připomenete.
(28) A nenaleznete-li v nich nikoho, pak
tam nevstupujte, pokud vám to nebylo dovoleno. A bude-li vám
řečeno "Vraťte se!", pak se vraťte. A to bude pro
vás čistší. A Bůh dobře ví o
všem, co děláte.
(29) A není pro vás
hříchem, vstoupíte-li do domů neobydlených, v
nichž máte nějaké předměty. A Bůh dobře
zná to, co najevo dáváte, i to, co skrýváte.
(30) Řekni
věřícím, aby cudně klopili zrak a
střežili svá pohlaví - a to je pro ně čistší,
vždyť Bůh dobře je zpraven o všem, co konají.
(31) A řekni
věřícím ženám, aby cudně klopily zrak
a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své
ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. A nechť
spustí závoje své na ňadra svá. A nechť
ukazují své ozdoby jedině svým manželům nebo
otcům nebo tchánům nebo synům nebo synům
svých manželů nebo bratřím nebo synům
svých bratří či sester anebo jejich ženám
anebo těm, jimž vládne jejich pravice, nebo
služebníkům, kteří nemají
chtíče, anebo chlapcům, kteří nemají pojem
o nahotě žen. A nechť nedupou nohama, aby lidé postřehli
ozdoby, které skrývají. A konejte všichni
pokání před Bohem, ó věřící,
snad budete blažení!
(32) Umožňujte sňatek
svobodným, žijícím mezi vámi, a
rovněž bezúhonným z vašich otroků a
otrokyň. A jsou-li potřební, Bůh je obohatí z
laskavosti Své a Bůh je velkorysý, vševědoucí.
(33) A nechť ti, kdož
nenalézají možnost sňatku, jsou zdrženliví, pokud
je Bůh neobohatí z laskavosti Své. -S těmi z otroků
vašich, kteří usilují o písemnou dohodu o propuštění,
uzavřete tuto dohodu, jestliže o nich víte, že je v nich
dobré, a podarujte je z majetku Božího, který vám
dal! - A nenuťte své mladé otrokyně, které chtějí žít
jako muhsany, k nemravnosti, toužíce po statcích tohoto
života pozemského. A ten, kdo je k tomu nutí, (bude potrestán);
a Bůh bude potom, co k tomu byly donuceny,
odpouštějící, slitovný.
(34) A seslali jsme vám nyní
znamení zřetelné a příklady těch, kdož
odešli již před vámi, a napomenutí pro bohabojné.
(35) A Bůh je světlem nebes i
země. Světlo Jeho podobá se výklenku, v němž
hoří lampa, a lampa je v nádobě skleněné. A
nádoba skleněná se podobá hvězdě
zářící; a je zapalována ze stromu
požehnaného, stromu olivového, jenž není ani
východní, ani západní, a olej jeho lehko vzplane, i
když se ho nedotkne oheň žádný. A je to
světlo na světle! A Bůh vede k světlu Svému, koho chce, a
Bůh uvádí lidem podobenství různá.
Bůh vševědoucí je o věci každé.
(36) V domech, jež Bůh dovolil
postavit a v nichž se vzpomíná jména Jeho, slaví Ho
ráno i večer
(37) muži, které ani obchod, ani
prodej nezláká od vzýváni Boha, od
dodržováni modlitby a od dávání almužen,
a ti obávají se dne, kdy srdce i zraky se budou obracet,
(38) aby je Bůh odměnil za to, co
vykonali dobrého, a aby to rozmnožil z laskavosti Své. A Bůh uštědřuje,
komu chce, aniž počítá.
(39) Skutky těch, kdož
neuvěřili, jsou jako přelud na poušti:
žíznivý jej pokládá za vodu, avšak
když k němu přijde, shledá, že je to nicota; a najde
tam Boha, který splatí mu plně účet jeho. A
Bůh rychlý je v účtování.
(40) . . . Anebo jsou jako temnota nad
hlubinou moře: pokrývá je vlna, za níž jde vlna
jiná, a nad nimi jest mračno - temnota, nad níž je
další temnota. Když člověk vztáhne ruku svou,
málem ji nevidí. A komu Bůh neučinil světlo, ten
nemá ani část světla.
(41) Což jsi neviděl, že
Boha slaví všichni, kdož na nebesích jsou i na zemi, a
rovněž ptáci, v řadách letící? A
vše zná modlitbu i volání slávy Jeho. A
Bůh dobře ví o všem, co dělají.
(42) Bohu náleží
království na nebesích i na zemi a u Boha je cíl
konečný.
(43) Což jsi neviděl, jak
Bůh žene oblaka, potom je spojuje a posléze z nich učiní
shluk? A pak vidíš z jeho středu vycházet
déšť. A On sesílá z nebe jakoby hory, v nichž jsou
kroupy, a zasahuje jimi, koho chce, a odvrací je, od koho chce. A
zablesknutí málem zbaví lidi zraku.
(44) A Bůh působí
střídání noci a dne - a věru je v tom
poučení pro lid prozíravý.
(45) Bůh stvořil každého
živočicha z vody; a jsou mezi nimi ti, kteří plazí
se po břiše, jiní, kteří chodí po dvou
nohou, a další, kteří chodí po čtyřech.
Bůh tvoří, co chce, a Bůh věru všemocný
je nad věcí každou.
(46) A seslali jsme nyní
znamení zřetelná; a Bůh vede, koho chce, ke stezce
přímé.
(47) A říkají:
"Uvěřili jsme v Boha a posla Jeho a jsme
poslušní!" Potom se však skupina z nich
obrátí zády a takoví nejsou
věřící!
(48) A když jsou povoláni
před Boha a posla Jeho, aby mezi nimi rozsoudil, hle, skupina z nich se
zády obrací.
(49) Kdyby však byli v právu,
pak by k němu věru přišli poslušně.
(50) Je v srdcích jejich choroba,
či pochybují, anebo snad se bojí, že Bůh a posel
Jeho jim ukřivdí? Nikoliv, oni sami sobě křivdu
činí.
(51) Vždyť řečí
věřících, když zavoláni jsou před Boha
a posla Jeho, aby mezi nimi rozsoudil, budiž: "Slyšeli jsme a
uposlechli jsme." Takoví budou pak blaženi.
(52) A ti, kdož poslouchají
Boha a posla Jeho a obávají se Boha a jsou bohabojní, ti
zajisté budou úspěšní.
(53) A přisahali při Bohu
přísahou nejsilnější, že
nařídíš-li jim, jistě do boje vytáhnou.
Rci: "Nepřísahejte! Poslušnost budiž
zvyklostí uznanou, vždyť Bůh dobře zpraven je o
všem, co děláte!"
(54) Rci: "Poslouchejte Boha a
poslouchejte posla! Odvrátíte-li se, pak on ponese jedině
to, co na něj bylo vloženo, a vy ponesete to, co bylo na vás
vloženo. Však uposlechnete-li jej, budete na cestě správné."
A poslu přísluší jen hlásání
zřetelné.
(55) Bůh přislíbil
těm z vás, kdož uvěřili a zbožné skutky konali,
že z nich učiní nástupce na zemi, tak jako již
učinil nástupci ty, kdož byli před nimi. A přislíbil
jim, že upevní pro ně náboženství jejich,
které se mu zlíbilo jim dát, a že nahradí posléze
obavy jejich jistotou. "Uctívejte Mne a nepřidružujte ke
Mně nic! "A ti, kdo ještě po tomto budou
nevěřící, jsou věru hanebníci!
(56) Dodržujte modlitbu,
dávejte almužnu a poslouchejte posla - snad se vám dostane
slitování!
(57) A nedomnívejte se, že
nevěřícím se podaří uniknout zásahu
Božímu na zemi! Jich příbytkem bude oheň
pekelný, a jak hnusný je to cíl konečný!
(58) Vy, kteří
věříte! Nechť žádají vás o
dovolení vstoupit otroci vaši a ti, kdož nedosáhli
ještě mužnosti, třikrát: před ranní
modlitbou, a když odkládáte oděvy své okolo poledne, a
po modlitbě večerní - a to jsou tři chvíle, kdy
jste nazí. A není hříchem ani pro vás, ani pro
ně mimo tyto doby, jestliže se vzájemně
navštěvujete. A takto vám Bůh objasňuje
znamení a Bůh vševědoucí je i moudrý.
(59) A když děti vaše
dosáhnou mužnosti, nechť žádají o
dovolení vstoupit, tak jako to žádali ti, kdož byli
před nimi. A takto vám Bůh objasňuje znamení Svá
a Bůh je vševědoucí, moudrý.
(60) A není hříchem pro
starší ženy, které již nemají naději na
sňatek, jestliže odloží své oděvy, aniž
ovšem staví na odiv ozdoby své. Však zdrží-li se
toho, bude to pro ně vhodnější. A Bůh je
slyšící, vševědoucí.
(61) A není hříchem pro
slepého ani pro chromého ani pro nemocného - pro vás samy, abyste se
vzájemně hostili v domech svých, v domech otců
svých, v domech matek svých, v domech bratrů svých, v
domech sester svých, v domech strýců svých z otcovy
strany, v domech tet svých z otcovy strany, v domech strýců
svých z matčiny strany, v domech tet svých z matčiny
strany nebo v domech, od nichž máte klíče, anebo v
domě svého přítele. A není pro vás
hříchem, jíte-li společně nebo odděleně.
Vstupujete-li do domu, dejte si vzájemně požehnané a dobré
pozdravení přicházející od Boha. A takto vám
Bůh objasňuje znamení - snad to pochopíte.
(62) Věřícími jsou
pouze ti, kdož uvěřili v Boha a v posla Jeho a
kteří, když jsou s ním pospolu v nějaké
záležitosti, neodcházejí, pokud jej
nepožádali o dovolení. A ti, kdož tě
žádají o dovolení odejít či vejít,
jsou věru ti, kdož skutečně věří v Boha a
posla Jeho. A když tě požádají o dovolení
vstoupit k tobě kvůli nějaké své záležitosti, dovol
to, komu chceš, a popros Boha o odpuštění pro ně,
neboť Bůh je odpouštějící, slitovný.
(63) Neberte výzvu posla k vám
tak, jako by to byla výzva jednoho z vás k druhému! Bůh
zná dobře ty z vás, kteří se potajmu
okrádají. Nechť se mají na pozoru ti, kdož se
vzpouzejí Jeho rozkazu, aby je nepostihla zkouška či trest
bolestný.
(64) Což nepatří Bohu
vše, co na nebesích je i na zemi? On již dobře ví,
jak je to s vámi; v den, kdy lidé budou k Němu navráceni, On
jim oznámí, co vlastně dělali. A Bůh
vševědoucí je o každé věci.