Al-Ankaboot
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Alif lám mím!
(2) Což si lidé myslí, že
budou ponecháni na pokoji, když řeknou:
"Uvěřili jsme," a že zkoušeni nebudou?
(3) Vždyť jsme již
zkoušeli ty, kdož před nimi byli, a Bůh věru
pozná ty, kdo pravdu mluví, i ty, kdo lháři jsou.
(4) Myslí si snad ti,
kteří špatných činů se
dopouštějí, že Nás předstihnou? Jak
špatně však usuzují!
(5) Kdo doufá, že s Bohem se
setká, dočká se, neboť lhůta Boží se
vskutku dostaví - a On slyšící je i
vševědoucí.
(6) Ten, kdo ve víře se
usilovně snaží, ten věru sám pro sebe tak
činí, vždyť Bůh je soběstačný
vůči lidstvu veškerému.
(7) Těm, kdož uvěřili
a dobré skutky konali, těm vymažeme špatné činy jejich a
odměníme je podle toho nejlepšího, co vykonali.
(8) Uložili jsme člověku
být dobrý vůči rodičům; jestliže
však usilují přimět tě, abys ke Mě
přidružoval to, o čem nemáš žádného
vědění, pak je neposlouchej! A ke Mně budete
navráceni a Já vás poučím o tom, co jste
dělali.
(9) Ty, kdož uvěřili a
zbožné skutky konali, ty věru uvedeme mezi svaté.
(10) Mezi lidmi jsou pak ti, kdož
říkají: "Uvěřili jsme v Boha," ale
když kvůli Bohu jsou pronásledováni,
srovnávají zkoušku lidmi působenou s trestem
Božím. Když však přijde pomoc od Pána tvého,
tu věru volají: "My byli jsme s vámi!" Cožpak
Bůh nezná nejlépe, co v hrudích je lidstva veškerého?
(11) A Bůh vskutku zná ty,
kdož věří, a stejně dobře zná i
váhavce.
(12) Ti, kdož neuvěřili,
říkají těm, kdož uvěřili:
"Pojďte po cestě naší a my poneseme pak vaše
hříchy!" Však nepřevezmou nic z hříchů
jejich, neboť jsou to lháři.
(13) Ale ponesou věru břemena
svá vlastní a další břemena se svými
břemeny a budou otázáni v den
zmrtvýchvstání na to, co lživě si
vymýšleli.
(14) A vyslali jsme již kdysi Noema k
lidu jeho a zůstal mezi nimi tisíc let bez padesáti. A
zachvátila je potopa, neboť byli nespravedliví.
(15) A zachránili jsme jej a jeho
druhy na
(16) (A
vyslali jsme) Abrahama, a hle, pravil k lidu
svému: "Uctívejte Boha a buďte bohabojní, to pro
vás bude lepší, jste-li vědoucími.
(17) Vy místo Boha pouze modly
uctíváte a lež tím vytváříte. Ti,
které vedle Boha uctíváte, nemohou vám dát
obživu žádnou, usilujte proto nalézt svůj příděl
obživy u Boha, uctívejte Jej a buďte Mu
vděční, neb k Němu pak budete navráceni."
(18) Jestliže to za lež
pokládáte, tedy již národy jiné před vámi
to za lež prohlašovaly. A poslovi pak
přísluší jen sdělení jasné.
(19) Což neviděli, jak Bůh
tvoří prvním tvořením a pak to opakuje? A to je
pro Boha velmi snadné.
(20) Rci: "Cestujte po zemi a popatřte,
jak On zahájil stvoření! Potom Bůh
uskuteční druhé stvoření, vždyť Bůh je
všemocný nad každou věcí,
(21) trestá, koho chce, a slituje
se, nad kým chce, a k Němu budete přivedeni.
(22) A nemůžete uniknout
zásahu Jeho ani na zemi, ani na nebi a nemáte kromě Boha
ochránce ani pomocníka žádného."
(23) Ti, kdož nevěří
ve znamení Boží a v setkání s Ním,
nemají naději na milosrdenství Mé a jim se dostane trestu
bolestného.
(24) A nebylo odpovědí lidu
jeho nic jiného, než že řekli: "Zabte ho anebo jej upalte!"
A zachránil jej Bůh před ohněm, a v tom věru jsou
znamení pro lid věřící.
(25) I zvolal Abraham: "Vy vzali jste
si věru místo Boha modly jen z lásky své společné k
životu pozemskému, však později, v den
zmrtvýchvstání, vy jeden druhého zapřete a
vzájemně se proklínat budete, leč
útočištěm vaším bude oheň pekelný
a nebudete mít pomocníka žádného."
(26) A uvěřil mu Lot a pravil:
"Vystěhuji se k Pánu svému, neb On věru mocný je i
moudrý."
(27) A darovali jsme Abrahamovi
Izáka a Jakuba a určili jsme pro potomstvo jeho prorocké
poslání a Písmo. A dali jsme mu již odměnu na
tomto světě, zatímco na onom světě budou věru
mezi bezúhonnými.
(28) A vyslali jsme Lota, aby pravil k lidu
svému: "Vy dozajista pášete takové nemravnosti, jaké nikdo z
lidstva veškerého před vámi nedělal.
(29) Což budete vskutku vcházet
k mužům, přepadávat na cestách a páchat
skutky zavrženíhodné ve shromážděních
svých?" A bylo odpovědí lidu jeho jedině to,
že řekli: "Předveď nám tedy trest
Boží, jsi-li pravdomluvný!"
(30) I řekl: "Pane můj,
pomoz mi proti lidem pohoršení
šířícím!"
(31) A když vyslanci Naši
přišli k Abrahamovi se zvěstí radostnou,
prohlásili: "Zahubíme obyvatele města tohoto,
neboť nespravedliví byli!"
(32) Abraham namítl:
"Avšak bydlí v něm Lot." Odpověděli:
"Víme velmi dobře, kdo v něm žije. Zajisté
zachráníme jej i rodinu jeho kromě ženy jeho, jež
bude mezi těmi, kdož se opozdí."
(33) Když pak vyslanci Naši
přišli k Lotovi, udělalo se mu nevolno a nevěděl si s
nimi rady. I pravili: "Neboj se a nermuť se, vždyť my
zachráníme tebe i rodinu tvou kromě ženy tvé, jež
bude mezi těmi, kdož pozadu zůstanou.
(34) My sešleme na obyvatele
města tohoto pohromu z nebes za to, že byli
neřestní."
(35) A ponechali jsme je jako
znamení zjevné pro lid rozumný.
(36) A vyslali jsme k Madjanovcům
bratra jejich Šu´ajba a on pravil: "Lide můj, uctívejte
Boha a doufejte v den poslední! A nešiřte po zemi
pohoršení!"
(37) A prohlásili jej za
lháře, ale postihlo je zemětřesení a
nazítří zrána leželi v domech svých
tvářemi k zemi.
(38) A vyslali jsme k ´Ádovcům
a Thamúdovcům . . . a je vám osud jejich jasný podle
příbytků jejich. Satan jim okrášlil jejich
počínání a svedl je z cesty, ačkoliv byli
jasně vidoucí.
(39) A podobně bylo s
Qárúnem, Faraónem a Hámánem; a
přišel k nim Mojžíš se zřetelnými
důkazy, a ačkoliv byli na zemi domýšliví,
přece nás nepředstihli.
(40) A uchvátili jsme všechny z
nich za hříchy jejich; proti jedněm z nich jsme vyslali
vichřici, jiní byli uchváceni křikem, další
jsme dali pohltit zemí a jiné jsme pak utopili. A nebyl to Bůh,
který jim ukřivdil, leč oni sami sobě ukřivdili.
(41) Ti, kdož si místo Boha
vzali jiné ochránce, podobají se pavouku, který si pro
sebe staví obydlí z pavučin. A ze všech obydlí
zajisté obydlí pavoukovo je nejchatrnější - kéž by
to jen věděli!
(42) Bůh nejlépe zná, jaké
věci oni vzývají vedle Něho - a On mocný je i
moudrý.
(43) My pak uvádíme
podobenství tato lidem, ale pochopí je pouze rozumní.
(44) Bůh stvořil nebesa i zemi
jako skutečnost vážnou a věru je v tom znamení pro
věřící.
(45) Sděluj jim to, co bylo ti z
Písma vnuknuto! Dodržuj modlitbu, vždyť modlitba
odvrací od nemravnosti a věcí
zavrženíhodných! Vzpomínání pak Boha je
povinností největší a Bůh dobře ví, co
děláte.
(46) Nepři se s vlastníky
Písma, leda způsobem nejvhodnějším a pouze s
těmi z nich, kdož nespravedliví jsou. A rcete:
"Uvěřili jsme v to, co bylo sesláno nám, i v to,
co bylo sesláno vám, a náš Bůh a váš
Bůh jedno jsou; a my do vůle Jeho jsme odevzdáni."
(47) A takto jsme seslali Písmo i
tobě; a ti, kterým jsme dali Písmo, věří v
ně. A také mezi těmito zde jsou mnozí, kdož v ně
věří; znamení Naše pak odmítají
jedině nevěřící.
(48) Tys nepředčítal
předtím z Písma žádného ani jsi
žádné neopisoval pravicí svou, jinak by byli na
pochybách ti, kdož za nicotné to pokládají.
(49) Nikoliv! Toto jsou znamení
jasná v hrudích těch, kterým se
vědění dostalo, a jen nespravedliví znamení
Naše odmítají.
(50) Říkají:
"Pročpak mu nebylo sesláno znamení nějaké od
Pána jeho?" Odpověz: "Znamení jsou pouze u Boha a
já jsem jen varovatelem zjevným."
(51) Cožpak jim nestačí,
že jsme ti seslali Písmo, jež je jim sdělováno? A
v tom věru je milosrdenství i připomenutí lidem
věřícím.
(52) Rci: "Bůh mi zcela
stačí jako svědek mezi mnou a vámi! On zná, co
na nebesích je i na zemi. Ti však, kdož ve falešné
uvěřili a v Boha nevěří, ti věru ztrátu
utrpí."
(53) Žádají tě o
uspíšení příchodu trestu; kdyby nebylo již
lhůty určené, věru by je byl trest již postihl, však
přijde k nim znenadání, aniž to tušit budou.
(54) Žádají tě o
uspíšení příchodu trestu, zatímco peklo
zajisté obklopí nevěřící.
(55) V ten den je zahalí trest shora
i zdola a tehdy jim On řekne: "Okuste trest za to, co jste
prováděli!"
(56) Služebníci Moji,
kteří věříte! Země Má je věru
rozlehlá, uctívejte Mne tedy!
(57) Duše každá smrti
okusí, a potom budete k Nám navráceni.
(58) Ty, kdož věřili a
zbožné skutky konali, ty ubytujeme v ráji v komnatách, pod
nimiž řeky tekou, a budou tam nesmrtelní. Jak
krásná bude odměna těch, kdož dobro konali,
(59) neochvějní byli a na
Pána svého spoléhali!
(60) Kolik je zvířat, jež
neopatřují si obživu svou, ale Bůh jim ji
uštědřuje stejně jako vám - a On
slyšící je i vševědoucí.
(61) Když se jich zeptáš:
"Kdo stvořil nebesa a zemi a podmanil si slunce a
měsíc?", odpovídají: "Bůh!" Jak
se tedy mohou tak odvracet?
(62) Bůh štědře
dává obživu, komu chce ze služebníků
Svých, a odměřuje ji také, komu chce a Bůh věru je
vševědoucí o každé věci.
(63) A když se zeptáš:
"Kdo sesílá z nebe vodu, jež oživuje zemi po smrti
její?", tehdy odpovídají: "Bůh." Rci: "Chvála
Bohu!" Ale většina z nich nemá rozum.
(64) Tento život pozemský
není leč zábava a hra, zatímco pobyt v
životě budoucím je tím životem pravým -
kéž by to jen věděli!
(65) A když plují na lodi,
vzývají Boha a upřímně mu zasvěcují
svou víru, když však je potom na souši
zachrání, hle, modloslužebníky se
stávají,
(66) aby ukázali svůj
nevděk za to, co jsme jim dali, a aby si jen užívali -
však záhy se dozví!
(67) Což nevidí, že jsme
učinili z města tohoto posvátný okrsek
bezpečný, zatímco lidé okolo jsou olupováni?
Chtějí snad věřit ve falešné a nevěřit v
dobrodiní Boží?
(68) Kdo je
nespravedlivější než ten, kdo si proti Bohu lži
vymýšlí anebo prohlašuje pravdu, když k němu
přišla, za lež? Což nebude peklo útulkem pro
nevěřící?
(69) Ty, kdož k vůli Nám
se usilovně snaží, ty věru povedeme po cestách
Svých. A Bůh zajisté je s těmi, kdož dobro konají.