Ar-Room

Makkan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Alif lám mím!

(2) Poražení byli Byzantinci

(3) v nejbližší zemi, však po porážce své zase zvítězí

(4) v několika letech. Bohu přísluší rozhodnutí jak dřívější, tak i pozdější. V ten den pak se zaradují věřící

(5) z vítězné pomoci Boží. A pomáhá On, komu chce, a On mocný je a slitovný.

(6) Slib Boží - a Bůh slib Svůj neruší, však většina lidí to neví.

(7) Znají jen vnější stránky života pozemského, zatímco k životu budoucímu jsou lhostejní.

(8) Což neuvažovali ve svých duších, že Bůh stvořil nebesa a zemi i vše, co je mezi nimi, nejinak než jako skutečnost a na lhůtu stanovenou? Však většina lidí v setkání s Pánem svým nevěří.

(9) Což necestovali po zemi a neviděli, jaký byl konec těch, kdož před nimi byli? A přece byli mocnější silou a orali zemi a obdělávali ji více, než oni ji obdělávají. A přišli k nim poslové jejich s jasnými znameními. A nebyl Bůh takový, aby jim ukřivdil, leč oni sami na sobě křivdu spáchali.

(10) A konec těch, kdož zlo činili, bude pak ještě horší, neboť za lživá znamení Boží prohlašovali a posměšky si z nich tropili.

(11) Bůh zahajuje život prvním stvořením, pak opakovat to bude a posléze k Němu budete navráceni.

(12) V den, kdy Hodina udeří, budou hříšníci v zoufalství přivedeni

(13) a nebudou mít ve společnících svých přímluvce žádné a ve společníky své věřit přestanou.

(14) A v den, kdy Hodina udeří, lidé rozděleni budou:

(15) co týká se těch, kdož věřili a dobré skutky konali, ti v zahradě budou obšťastněni,

(16) zatímco ti, kdož nevěřili a znamení Naše i setkání na onom světě za lež prohlašovali, ti k trestu budou předvedeni.

(17) Pronášejte slávu Bohu, když večer zastihne vás a když ráno procitáte

(18) #NÁZEV?

(19) On dává vzejít živému z mrtvého a mrtvému z živého a oživuje zemi po smrti její. A podobně i vy budete z hrobů vyvedeni.

(20) A patří k Jeho znamením, že stvořil vás z prachu, a hle, když lidstvem jste se stali, po zemi jste rozptýleni.

(21) A patří k Jeho znamením, že vám z vás samých manželky stvořil, abyste u nich klid nalezli. A vložil mezi vás lásku a dobro - a věru jsou v tom znamení pro lidi přemýšlivé.

(22) A patří k Jeho znamením stvoření nebes a země i rozličnost jazyků vašich i barev - a v tom je věru znamení pro lidstvo veškeré.

(23) A patří k Jeho znamením, že za noci spíte a za dne o část z Jeho přízně usilujete. I v tom je věru znamení pro lid slyšící.

(24) A patří k Jeho znamením, že vám ukazuje blesky pro strach i naději a sesílá z nebe vodu a oživuje jí zemi po smrti její. A v tom je věru znamení pro lid chápavý.

(25) A patří k Jeho znamením, že nebesa a země z rozkazu Jeho pevně stojí a že potom, až zvoláním vás zavolá ze země, vy ven vyjdete z ní.

(26) A Jemu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a všichni jsou Mu pokorně oddáni.

(27) A On je ten, jenž zahajuje život prvním stvořením a pak to opakovat bude - a to pro něj je velmi snadné. On příkladem nejvyšším je na nebesích a na zemi a On mocný je i moudrý.

(28) On uvádí vám podobenství o vás samých: máte snad mezi těmi, jimž pravice vaše vládne, společníky v tom, co jsme vám uštědřili, takže jste si v tom rovni? Bojíte se otroků svých tak, jak bojíte se navzájem? Takto činíme znamení Naše srozumitelnými pro lid rozumný.

(29) Však nikoliv! Ti, kdož nespravedliví jsou, vášně své jen bez rozmyslu následují. Kdo může vést ty, jimž Bůh dal zbloudit a kteří žádné pomocníky nemají?

(30) Obrať tvář svou k náboženství pravému jako haníf podle sklonu přirozeného lidem, v němž Bůh lidi stvořil. Stvoření Boží pak změnit nelze - a toto je náboženství neměnné, však většina lidí to neví.

(31) (Vzývejte Pána svého) obracejíce se k Němu kajícně! Buďte bohabojní, dodržujte modlitbu a nebuďte z modloslužebníků

(32) ani z těch, kdož náboženství své rozštěpili a stali se různými stranami. A každá strana se těší jen ze svých vlastních názorů.

(33) Když dotkne se lidí neštěstí, Pána svého vzývají a kajícně se k Němu obracejí. Když jim však potom dá ochutnat milosrdenství Svého, hle, část z nich Pánu svému společníky přidává,

(34) aby tak nevděční byli za to, co jsme jim uštědřili. Jen si užívejte, však záhy se dozvíte!

(35) Či jsme jim snad seslali plnou moc, jež by hovořila o tom, co k Němu přidružují?

(36) Když dáme lidem okusit milosrdenství Svého, tu radují se z něho, však když je postihne něco zlého za to, co ruce jejich předtím učinily, hle, hned si zoufají.

(37) Což neviděli, že Bůh rukou otevřenou uštědřuje či odměřuje obživu, komu chce? A v tom věru jsou znamení pro lid věřící.

(38) Dávej příbuznému podle práva jeho i chudákovi a tomu, kdo na cestě je Boží - a to pro ty je lepší, kdo po tváři Boží touží, a to jsou ti, kdož budou blažení.

(39) To, co jako lichvu berete, aby to přineslo rozmnožení vzaté z majetku jiných, to nepřinese u Boha úrok žádný. Však to, co jako almužnu dáváte, toužíce po tváři Boží - tak činí ti, jimž odměna bude zdvojnásobena.

(40) Bůh je ten, jenž vás stvořil, potom vám obživu uštědřil, pak zemřít vám dá a nakonec vás opět k životu přivede. Je mezi těmi, které Mu přidružujete, někdo, kdo mohl by něco podobného učinit? Sláva Mu a On vznešenější je než to, co je k Němu přidružováno.

(41) A objevila se na pevnině i na moři spoušť za to, co ruce lidí způsobily, aby tak Bůh jim dal okusit část z toho, co si vysloužili - snad se obrátí.

(42) Rci: "Cestujte po zemi a pohleďte, jaký byl konec těch před vámi, neboť většina z nich byli také modloslužebníci!"

(43) Obrať tedy tvář svou k náboženství neměnnému, dříve než přijde od Boha den, jejž nelze odvrátit. V ten den budou lidi na dvě skupiny rozděleni:

(44) ten, kdo nevěřil obtížen bude nevírou svou, zatímco ti, kdož zbožné skutky konali, sami pro sebe si připravili ulehčení,

(45) aby tak Bůh ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, z laskavosti své mohl odměnit. A On nemiluje nevěřící.

(46) A patří k Jeho znamením, že vysílá větry jako zvěstovatele radostné zprávy, a aby vám tím dal ochutnat milosrdenství Svého a aby lodi pluly po moři z rozkazu Jeho a abyste mohli usilovat o část z dobrodiní Jeho - snad budete vděční.

(47) A již před tebou jsme vyslali posly k lidu jejich a přišli k nim s jasnými znameními. A pomstili jsme se těm, kdož hřešili, a povinností Naší je, abychom pomohli věřícím.

(48) Bůh je ten, kdo vysílá větry, jež zvedají do výše mračna; pak rozptyluje je po obloze, jak chce, a rozděluje je na menší kusy a posléze vidíš, i jak mezi nimi vychází déšť. A když jím zasáhne ze služebníků Svých ty, jež chce, hle, zaradují se,

(49) ačkoliv předtím, než seslán byl jim, naplněni byli zoufalstvím.

(50) Pohlédni tedy na stopy milosrdenství Božího, pohlédni, jak zemi oživuje po smrti její. A On věru je ten, jenž mrtvé k životu přivádí, vždyť On věcí všech je mocen.

(51) I kdybychom vyslali vítr vysušující a lidé by spatřili rostlinstvo zežloutlé, přece by nepřestali být ani potom nevěřícími.

(52) Ty věru nedokážeš, aby mrtví slyšeli ani aby hluší uslyšeli volání, když zády se odvracejí.

(53) A ty nejsi ani ten, jenž slepé z jejich bloudění vyvádí, ty pouze dokážeš, aby slyšeli ti, kdož věří ve znamení Naše, a to jsou ti, kteří do vůle Naší jsou odevzdáni.

(54) Bůh je ten, jenž stvořil vás slabými, po slabosti pak sílu dal a posléze opět ze síly slabost a sivost učinil.On tvoří, co chce, a On vševědoucí je i všemohoucí.

(55) V den, kdy Hodina udeří, hříšníci přísahat budou, že v hrobech zůstali jen hodinu jedinou. Takto se sami klamali!

(56) Ti, jimž dostalo se vědění i víry, však řeknou: "Věru jste tak zůstali, jak psáno je v knize Boží, až do dne vzkříšení. A toto zde je den vzkříšení, však vy jste to neznali."

(57) V ten den nebude těm, kdož nespravedliví byli, nic platna výmluva jejich a nebudou vyslyšeni.

(58) A věru jsme uvedli lidem v Koránu tomto různé druhy příkladů; když však přijdeš s nějakým znamením, řeknou nevěřící: (". . . ". Rci:) "Vy nečiníte nic jiného, než že za falešné prohlašujete!"

(59) A takto Bůh zapečeťuje srdce těch, kdož nic nevědí.

(60) Buď však neochvějný, vždyť slib Boží pravdou jest. A nechť ti, kdož nejsou pevně přesvědčeni, tě ve víře tvé nezviklají!