Al-Ghaafir
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Há mím!
(2) Zjevení Písma pochází
od Boha mocného, vševědoucího,
(3) viny
odpouštějícího, pokání
přijímajícího a v trestu strašného i
shovívavosti plného. Není božstva kromě Něho a u
Něho je cíl cesty konečný.
(4) A hádají se o
znamení Boží jenom ti, kdož nevěří;
nechť tě tedy neoklame volné jejich chození po této zemi!
(5) Již před nimi
prohlašovali lidé Noema za lháře a po nich i spojenci. A
každý národ usiloval zmocnit se posla svého a vystupovali
proti němu lží, aby pomocí jí pravdu zničili.
Však uchvátil jsem je, a jaký byl trest Můj?!
(6) A takto se uskutečnilo slovo
Pána tvého nad těmi, kdož neuvěřili a ti budou
ohně pekelného obyvateli!
(7) Ti andělé, kteří
trůn nesou, a ti, kteří okolo stojí, chválou
Pána svého slaví, v Něj věří a za
odpuštění pro ty, kdož uvěřili, prosí:
"Pane náš, Ty objímáš v
milosrdenství i vědění Svém věc každou.
Odpusť těm, kdož pokání činili a Tvou cestu
následovali, a ušetři je trestu plamene pekelného
(8) a uveď je, Pane náš,
do zahrad Edenu, které jsi jim přislíbil, a také ty z otců,
manželek a potomstva jejich, kteří ctnostní byli;
vždyť Tys věru mocný i moudrý.
(9) A zbav je zlého! A koho
zbavíš v ten den zlého, tomu jsi milost Svou
uštědřil a to úspěch je
nesmírný."
(10) A bude zvoláno na ty, kdož
nevěřili: "Odpor Boží je věru
silnější než vaše nenávist vůči
vám samým, když jsouce k víře vyzváni,
přece jste neuvěřili!"
(11) A odvětí : "Pane
náš, dals nám dvakrát zemřít a
oživils nás také dvakrát a my viny své
uznáváme. Je prostředek nějaký, abychom se ven z
toho dostali?"
(12) "A toto je trest za to, že
když vyzýváno bylo k víře v Boha jediného, vy
jste neuvěřili, však když k Němu byli jiní
přidružováni, věřili jste. Rozsudek pak
náleží Bohu vznešenému, velikému!"
(13) On je ten, jenž ukazuje
vám Svá znamení a sesílá vám z nebe
obživu; však vzpomene si na to pouze ten, kdo pokání
činí.
(14) Modlete se tedy k Bohu, jen Jemu
zasvěcujíce víru upřímnou, i když se to
nevěřícím nelibí.
(15) On povýšen je
hodností, vládce trůnu - On posílá ducha
zjevení Svého tomu, komu chce ze služebníků
Svých, aby varoval přede dnem setkání,
(16) dnem, kdy mrtví se
vynoří a kdy o nich nebude skryto před Bohem nic. "Komu
dnes náleží moc královská?" "Bohu
jedinému, podmaniteli!
(17) Dnes bude odměněna duše
každá za to, co si vysloužila, a dnes nebude křivdy
žádné. A Bůh rychlý je v
účtování!"
(18) Varuj je přede dnem, jenž
blízko již stojí, kdy srdce budou v hrdlech
úzkostí a promluvit nebudou schopni. Nespravedliví nebudou
mít přítele vřelého ani přímluvce, jemuž
sluchu by bylo popřáno.
(19) Bůh dobře zná
proradnost očí i vše, co v hrudích je skryto.
(20) Bůh rozhoduje podle pravdy,
zatímco ti, které vedle Boha vzývají, nerozhodují
podle ničeho. A Bůh věru je slyšící i
jasnozřivý.
(21) Což necestovali po zemi, že
neviděli, jaký byl konec těch, kdož před nimi byli!
A přece byli silnější než oni mocí i stopami,
jež na zemi zanechali. Však uchvátil je Bůh za viny
jejich a neměli proti Bohu ochránce žádného.
(22) A toto je trest za to, že
když k nim přišli poslové jejich s jasnými důkazy,
neuvěřili. A uchvátil je Bůh a On věru silný
je i strašný v trestání.
(23) A vyslali jsme již
dříve Mojžíše se znameními svými a
se zjevnou pravomocí
(24) k Faraónovi,
Hámánovi a Qárúnovi, ti však řekli:
"To kouzelník je prolhaný!"
(25) A když k nim přišel s
pravdou od Nás seslanou, tu zvolali: "Zabte syny těch,
kdož s ním uvěřili, a nechte jen ženy jejich
naživu." Avšak úklady nevěřících
jsou odsouzeny k bloudění.
(26) I pravil Faraón: "Nechte
mne zabít Mojžíše! Ať si pak volá
Pána svého! Obávám se, že změní vaše
náboženství či způsobí v zemi pohoršení."
(27) Pravil Mojžíš:
"Utíkám se o pomoc k Pánu svému i Pánu
vašemu před každým pyšným, jenž
nevěří v den zúčtování!"
(28) I pravil nějaký muž
věřící z rodu Faraónova, jenž
skrýval víru svou: "Což chcete zabít
člověka jen proto, že říká: Pánem mým
je Bůh? Vždyť přišel k vám s jasnými
důkazy od Pána vašeho; je-li lhářem, tedy lež
jeho se proti němu obrátí, však hovoří-li
pravdu, budete postiženi částí toho, čím
vám hrozí. Vždyť Bůh nevede správnou cestou
toho, kdo přestupníkem je a lhářem.
(29) Lide můj! Dnes
náleží vám panství a máte
nadvládu v zemi této, však kdo nám pomůže proti
přísnosti Boží, jestliže na nás
padne?" Faraón však odvětil: "Já ukazuji
vám jen to, co sám vidím, a jedině já
vás vedu cestou správnou."
(30) Ten, jenž byl
věřící, zvolal: "Lide můj! Bojím se,
že na vás přijde den podobný dni spojenců
(31) a osud podobný tomu, jenž
postihl lid Noemův, ´Ádovce i Thamúdovce a ty, kdož
byli po nich. Bůh přece nechce, aby se dála křivda
služebníkům Jeho.
(32) Lide můj! Obávám se
pro vás dne vzájemného volání,
(33) dne, kdy se obrátíte
zády nemajíce proti Bohu ochránce žádného,
neboť ten, komu Bůh dal zbloudit, nemá žádného
vedoucího.
(34) A přišel k vám
již dříve Josef s jasnými důkazy, a
nepřestali jste pochybovat o tom, co vám přinesl. A když zahynul,
řekli jste: "Bůh po něm už nevyšle posla
žádného." A takto Bůh dává zbloudit tomu,
kdo přestupníkem je a pochybovačem.
(35) To jsou ti, kdož se
hádají ohledně znamení Božích, aniž
se jim k tomu dostalo oprávnění. Veliký je
vůči nim odpor u Boha i těch, kdož uvěřili. A
takto Bůh zapečeťuje srdce každého pyšného a
úporně vzdorujícího."
(36) Faraón pak pravil:
"Hámáne, postav pro mne věž, snad dosáhnu
provazů,
(37) provazů nebeských, a
vystoupím až k božstvu Mojžíšovu, neboť
jej za lháře považují." A takto byla pro
Faraóna okrášlena špatnost jeho skutků, byl sveden
z cesty a úklad jeho skončil jedině záhubou.
(38) Pravil pak ten, jenž
uvěřil: "Lide můj! Následujte mne a já povedu
vás cestou správnou!
(39) Lide můj! Tento pozemský
život není nic než dočasné
užívání, zatímco život budoucí
bude příbytkem stálým.
(40) Kdokoliv koná špatné, ten
odměněn bude něčím podobným, ale kdokoliv
koná dobré - ať muž je či žena - a je
věřící, ten do ráje vstoupí, kde obdařen
bude darem nepočítaným.
(41) Lide můj! Proč vás
vlastně vyzývám ke spáse, když vy mne zvete k
ohni pekelnému?
(42) Vyzýváte mne, abych
nevěřil v Boha a k Němu přidružoval to, o čem
nemám žádné vědomosti, zatímco já
vás vyzývám k mocnému, odpouštějícímu.
(43) Není pochyby, že to, k
čemu mne zvete, nemá být vzýváno ani na tomto,
ani na onom světě a že návrat náš se
jedině k Bohu uskuteční, zatímco
přestupníci se stanou pekla obyvateli.
(44) A jednou si vzpomenete na to, co
vám říkám; já pak předávám
svou věc Bohu, neboť Bůh jasně sleduje
služebníky Své!"
(45) Bůh jej ochránil od zlého,
které mu úkladně chystali, zatímco rod Faraónův
obklopil trestem nejhorším,
(46) ohněm, jemuž budou vystaveni
za jitra i za večera. A v den, kdy udeří Hodina, bude
zvoláno: "Uveďte rod Faraónův do trestu
nejpřísnějšího!"
(47) A hle, budou se navzájem
hádat v ohni a řeknou slabí těm, kdož
pyšní byli: "My jsme vás následovali,
můžete nás zbavit části ohně tohoto?"
(48) A řeknou ti, kdož
pyšní byli: "My v ohni jsme nyní všichni a
věru Bůh již mezi služebníky Svými
rozsoudil."
(49) A ti, kdož budou v ohni,
řeknou strážcům pekla: "Poproste Pána svého,
aby alespoň jeden den z trestu našeho nám slevil!"
(50) A zeptají se
strážci: "Cožpak k vám nepřišli
vaši poslové s jasnými důkazy?" Odpovědí:
"Ano." A řeknou strážci: "Tak si proste
sami!" A prosba nevěřících není leč
bloudění.
(51) My zajisté pomůžeme
poslům svým i těm, kdož uvěřili, v
životě pozemském i v den, kdy vstanou svědkové,
(52) v den, kdy nebudou nic platny
nespravedlivým výmluvy jejich, nýbrž padne na ně
prokletí a údělem jich bude příbytek
nejhorší.
(53) A již kdysi jsme dali
Mojžíšovi správné vedení a učinili jsme
dítka Izraele dědici Písma,
(54) aby bylo vedením a
připomenutím pro lidi nadané rozumem.
(55) Buď tedy trpělivý,
neboť slib Boží je pravdivý! A pros za odpuštění
hříchů svých a oslavuj chválou Pána svého
za večera i za jitra!
(56) Ti, kdož se hádají
kvůli znamením Božím, aniž se jim k tomu dostalo
oprávnění, v srdcích svých pouze
domýšlivost mají a cíle svého nedosáhnou.
Obrať se o pomoc k Bohu, vždyť On věru slyšící
je i jasnozřivý!
(57) Stvoření nebes a země
zajisté je velkolepější než stvoření
lidí, avšak většina lidí nemá o tom
ponětí.
(58) Slepý s vidoucím si
nejsou rovni a nejsou si rovni ti, kdož věří a
zbožné skutky konají, s těmi, kdož zlo
páchají - a jak málo jste pamětliví!
(59) Hodina se vskutku dostaví, o
tom pochyby není, avšak většina lidí tomu
nevěří.
(60) I pravil Pán váš:
"Vzývejte Mne a Já vás vyslyším! Ti, kdo
se pyšně povyšují nad uctívání, ti
věru vejdou do pekla, kde budou poníženi."
(61) Bůh je ten, jenž pro
vás učinil noc, abyste v ní odpočívali, a den,
abyste v něm jasně viděli. A věru je Bůh
vůči lidem pln dobrodiní, avšak mnozí nejsou za to
vděční.
(62) Takový je Bůh,
váš Pán, stvořitel věci každé; není
božstva kromě Něho! Jak se jen můžete odvracet od
Něho?
(63) Takto se od Něho odvraceli
již ti, kdož znamení Boží popírali.
(64) Bůh je ten, jenž pro
vás zemi příbytkem stálým učinil a nebesa
nad vámi budovou; on vyrovnal vás a podobu krásnou
vám dal a pokrmy výtečné vám uštědřil.
Takový je Bůh, váš Pán! Požehnán
buď Bůh, Pán lidstva veškerého.
(65) On živý je a není
božstva kromě Něho! Modlete se k Němu
zasvěcujíce Mu upřímnou víru svou! Chvála
Bohu, Pánu lidstva veškerého!
(66) Rci: "Bylo mi
zakázáno, abych uctíval ty, jež vzýváte
vedle Boha, když se mi dostalo jasných důkazů od
Pána mého. A bylo mi poručeno, abych se odevzdal do vůle
Pána lidstva veškerého."
(67) On je ten, který vás
stvořil z prachu, potom z kapky semene, pak z kapky přilnavé, potom
vás vyvedl jako kojence, abyste později dosáhli
dospělosti a abyste se posléze stali starci a někteří z
vás budou povoláni k Němu dříve a abyste
dospěli ke lhůtě stanovené, snad rozumní budete.
(68) On je ten, kdo oživuje i
usmrcuje, a když o něčem rozhodne, tu řekne pouze:
"Staniž se!" a stane se.
(69) Což jsi neviděl, kam se
dostali ti, kdož se hádali ohledně Božích
znamení?
(70) Ti, kdož prohlašovali
Písmo i to, s čím posly Své jsme vyslali, za lež, ti
záhy poznají,
(71) až s okovy na
šíjích a v řetězech budou vláčeni
(72) do vody vroucí a pak v pekle
budou páleni!
(73) A potom budou dotázáni:
"Kde jsou tedy ti, které jste přidružovali
(74) k Bohu?" I odvětí:
"Ztratili se nám. Ale my vlastně jsme dříve
nevzývali nic." A takto Bůh dává zbloudit
nevěřícím.
(75) "Tohle je trest za to, že jste
se na zemi neoprávněně radovali, i za to, že jste byli
zpupní.
(76) Vejděte do bran pekelných,
kde zůstanete nesmrtelní! Jak hnusné bude hrdopyšných
přebývání!"
(77) Buď trpělivý,
neboť slib Boží je pravdivý! A ať ti již
ukážeme část z toho, co jsme jim slíbili, anebo
tě k Sobě povoláme dříve - k Nám budou
všichni navráceni.
(78) Již před tebou jsme posly
vysílali; o některých z nich jsme ti vyprávěli a
o jiných jsme ti nevyprávěli. A nebylo dáno poslu
žádnému, aby přinesl znamení, leč s
dovolením Božím. A až se dostaví rozkaz
Boží, bude rozsouzeno podle pravdy a tehdy budou ztraceni ti,
kdož za nicotné to měli.
(79) Bůh je ten, jenž pro
vás stvořil velbloudy, abyste na nich jezdili a jimi se též
živili
(80) a mnohý užitek jiný
z nich měli a abyste pomocí jich splnění
úmyslů hrudí svých dosáhli. A na nich
stejně jako na lodích jste neseni.
(81) Tak ukazuje vám Bůh
Svá znamení. A která ze znamení Božích
chcete popírat?
(82) Což po zemi necestovali, že
neviděli, jaký byl konec těch, kdož před nimi byli a
kteří byli početnější a
mocnější silou i stopami, jež na zemi zanechali! A nebylo
jim k ničemu to, čeho nabyli.
(83) Když k nim poslové jejich
přišli s jasnými důkazy, holedbali se
nevěřící tím, co bylo u nich z
vědění, však obklopilo je to, čemu se posmívali.
(84) A když spatřili
přísnost Naši, zvolali: "Uvěřili jsme v Boha i
v jedinost Jeho a přestali jsme věřit v to, co jsme k Němu
dříve přidružovali."
(85) Však neprospěla jim
pozdní víra jejich poté, co přísnost Naši
spatřili, v souladu se zvyklostí Boží, kterou on
vůči služebníkům Svým vždy
dodrží. A tehdy nevěřící ztrátu
utrpí!