Az-Zukhruf

Makkan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Há mím.

(2) Při Písmu zjevném!

(3) Učinili jsme je věru Koránem arabským - snad budete rozumní!

(4) A uložen je u Nás v Knize původní, vznešený a moudrosti plný.

(5) Máme od vás odvrátit připomenutí proto, že lid jste prostopášný?

(6) A kolik jsme již proroků k národům dávným vyslali,

(7) však nepřišel k nim prorok žádný, aby se mu neposmívaly.

(8) A zahubili jsme národy silnější mocí, než jsou tito, a minul již předešlých příklad.

(9) Zeptáš-li se jich, kdo stvořil nebesa a zemi, věru odvětí: "Stvořil je dozajista mocný, vševědoucí!"

(10) On je ten, který pro vás zemi kolébkou učinil a na ní cesty pro vás připravil, že správným směrem půjdete snad,

(11) a který seslal z nebe vodu v množství odměřeném. Jí mrtvou krajinu křísíme, a takto budete i vy z hrobů vyvedeni;

(12) a On druhy všechny v párech stvořil a lodi a velbloudy pro vás prostředky k ježdění učinil,

(13) abyste se na jejich hřbetech usadili a pak si vzpomněli na dobrodiní Pána svého, když na nich pevně sedíte, a abyste říkali: "Sláva tomu, jenž nám toto vše podrobil, vždyť my sami dosáhnout toho schopni bychom nebyli!

(14) A my věru se k Pánu svému navrátíme."

(15) A nevěřící prohlašují služebníky Jeho za součást Jeho a věru člověk je nevděčník zjevný.

(16) Což vybral si ze stvoření svých zrovna dcery a vás přednostně obdařil syny?

(17) A když některému z nich je oznámeno narození toho, co k Milosrdnému připodobňují, tu pokryje se tvář jeho chmurou a sám je hněvu plný.

(18) Což chtějí Bohu přiřknout to, co mezi tretkami je vychováno a ve sporu se neumí ani jasně vyjádřit?

(19) A učinili z andělů, kteří jsou služebníky Milosrdného, ženské bytosti. Což byli svědky jejich stvoření? A zapsáno bude svědectví jejich a vyslýcháni budou.

(20) Říkají: "Kdyby Milosrdný chtěl, neuctívali bychom je." A nemají o tom ponětí žádné a vymýšlejí si lež jen pouhou.

(21) Či jsme jim snad dali předtím Písmo nějaké, o něž opírat se mohou?

(22) Však oni naopak říkají: "Nalezli jsme otce své v jistém učení a jdeme ve stopách jejich."

(23) A podobně jsme před tebou nevyslali do měst varovatele, aby tamní boháči neprohlásili: "Nalezli jsme otce své v jistém učení a jdeme ve stopách jejich!"

(24) I řekl jim: "A což když vám přinesu něco, co lepší je vedení než to, jež u otců svých jste nalezli?" Odpověděli: "My vskutku nevěříme v to, s čím posláni jste byli!"

(25) A pomstu svou jsme nad nimi vykonali, a pohleď, jaký byl konec těch, kdož za lež to prohlásili.

(26) A hle, pravil Abraham otci svému a lidu svému: "Zříkám se toho, co uctíváte,

(27) kromě toho, jenž stvořil mě, neboť On správnou cestou mě povede!"

(28) A učinil tento výrok slovem trvalým pro potomky své doufaje, že snad k Bohu se obrátí.

(29) Ba co více, dal jsem těmto i otcům jejich užívání života pozemského až do chvíle, kdy k nim přišla pravda a posel zjevný.

(30) A když k nim pravda přišla, zvolali: "Tohle je kouzlo jen a my v ně věru nevěříme!"

(31) A řekli dále: "Pročpak nebyl seslán tento Korán nějakému muži významnému z obou těchto měst?"

(32) Jsou snad oni těmi, kdož milosrdenství Pána tvého rozdělují? My rozdělujeme mezi ně živobytí jejich v pozemském životě a my povyšujeme jedny nad druhé v hodnostech, aby si jedni druhé brali do služeb. A milosrdenství Pána tvého je lepší než to, co oni hromadí.

(33) A nebýt toho, že by se lidé stali jediným národem nevěřících, věru bychom dali těm, kdož v Milosrdného nevěří, na domy jejich střechy stříbrné a k nim i žebříky stříbrné, aby po nich stoupali,

(34) a opatřili bychom domy jejich dveřmi a lůžky stříbrnými, na nichž by lehávali,

(35) a zlatými ozdobami. Všechno toto patří k požitkům života vezdejšího, zatímco život budoucí u Pána tvého připraven je bohabojným.

(36) A tomu, kdo vyhýbá se připomenutí milosrdného, tomu přidělíme satana, jenž bude druhem jeho věrným.

(37) A satani je budou z cesty Boží odvracet, zatímco lidé budou v domnění, že správně jsou vedeni.

(38) A když pak dostaví se člověk k Nám, řekne satanovi: "Kéž by mezi mnou a tebou byla vzdálenost jako mezi východem a západem! Jak špatný jsi byl druh!"

(39) Nic platno však vám to nebude v ten den, neb neospravedlní jste byli, a společníky budete v trestu pekelném.

(40) Jsi schopen učinit hluchého slyšícím anebo vést slepého či ty, kdož v bloudění jsou zjevném?

(41) A buď tě vezmeme od nich a pomstu nad nimi vykonáme,

(42) anebo ti ukážeme to, co jsme jim přislíbili - vždyť My nad nimi všemocní jsme.

(43) Přidržuj se tedy toho, co bylo ti vnuknuto, a tehdy zajisté půjdeš po cestě přímé.

(44) A je to věru připomenutí pro tebe i lid tvůj, a budete ohledně toho dotazováni.

(45) Zeptej se těch poslů, které jsme před tebou vyslali, zda ustanovili jsme vedle Milosrdného nějaká božstva jiná, aby je uctívali!

(46) A vyslali jsme již dříve Mojžíše s Našimi znameními k Faraónovi a velmožům jeho, aby řekl: "Já poslem Pána lidstva jsem!"

(47) A když k nim přišel s Našimi znameními, hle, oni se jim smáli jen,

(48) ačkoliv jsme jim ukázali znamení, z nichž každé bylo větší než předchozí. A trestem jsme je postihli doufajíce, že k Bohu se obrátí.

(49) Oni však řekli: "Kouzelníku, modli se za nás k Pánu svému, aby učinil to, co slíbil ti, neboť my zajisté jsme správně vedení."

(50) A když jsme je trestu zbavili, hle, oni přísahu porušili

(51) a Faraón zvolal k lidu svému: "Lide můj, což nepatří mi vláda nad Egyptem i nad těmito řekami, jež u nohou tekou mi? Což to snad nevidíte?

(52) Což nejsem lepší než tenhle opovržený, jenž sotva vyjádřit se umí?

(53) Pročpak mu náramky zlaté shozeny nebyly či proč s ním andělé jako průvodci nepřišli?"

(54) A svedl svůj lid k lehkomyslnosti a uposlechli jej, neboť to lidé hanební byli.

(55) A když Nás rozhněvali, pomstili jsme se jim a všechny jsme je utopili

(56) a předchůdci i výstražným příkladem pro budoucí jsme je učinili.

(57) A když je syn Mariin jako příklad uváděn, hle, tvoji soukmenovci se o něm hlasitě hádají

(58) a říkají: "Jsou božstva naše lepší, či lepší je on?" A uvádějí ten příklad jen proto, aby hádat se mohli, vždyť věru oni jsou lid hádky milující.

(59) On není leč služebníkem Naším, jemuž jsme přízeň svou uštědřili, a příkladem pro dítka Izraele jsme jej učinili.

(60) A kdybychom chtěli, udělali bychom z vás anděly, kteří by na zemi nástupci vašimi byli.

(61) A to je věru znamením Hodiny; nepochybujte o ní, nýbrž následujte mne, neboť toto stezka přímá je.

(62) A nechť vás satan z ní nesvede, vždyť on je vám nepřítelem zjevným.

(63) A když přišel Ježíš s jasnými důkazy, pravil: "Přišel jsem k vám s moudrostí, a abych vám objasnil něco z toho, o čem jste různého názoru; bojte se tedy Boha a poslouchejte mne!"

(64) Bůh je věru Pánem mým i Pánem vaším; uctívejte Ho tedy, neboť toto stezka přímá je!

(65) A byly strany mezi nimi názorů různých o něm; a běda těm, kdož křivdili, před trestem dne bolestného.

(66) Což mohou očekávat něco jiného než Hodinu, jež přijde k nim, aniž to tušit budou, znenadání?

(67) V ten den stanou se přátelé vzájemně nepřáteli, kromě těch, kdož byli bohabojní.

(68) "Služebníci Moji, dnes obavy nemějte a nebuďte zarmouceni!

(69) Těch, kdož uvěřili v Naše znamení a do vůle Boží byli odevzdáni.

(70) Vejděte do ráje, vy i manželky vaše, v radování!"

(71) A budou mezi nimi kolovat zlaté nádoby i poháry a budou mít všeho, po čem duše touží a co očím lahodí; a tam budete nesmrtelní.

(72) Toto je ta zahrada, již dali jsme vám v dědictví za to, co konali jste dobrého.

(73) A bude v ní pro vás ovoce hojnost a pojídat budete z něho.

(74) Však hříšníci prodlévají v trestu pekelném nesmrtelní

(75) a nedočkají se přerušení, však budou tam v beznaději.

(76) My jim neukřivdili, leč oni sami sobě ukřivdili.

(77) A budou volat: "Máliku, nechť Pán tvůj s námi skončí!" A odpoví jim: "Zde zůstanete vskutku!"

(78) A věru jsme k vám s pravdou přišli, však mnozí z vás si pravdu ošklivili.

(79) Že zosnovali nějakou lest? Však my také proti nim zosnujeme léčku!

(80) Či se domnívají, že neslyšíme tajemství jejich i skryté rozhovory? Věru že ano a vyslanci Naši to u nich zapisují!

(81) Rci: "Kdyby měl Milosrdný syna, já uctíval bych jej jako první.

(82) Oč slavnější je Pán nebes a země, Pán trůnu, než to, co mu lživě připisují!"

(83) Nech je být, ať si tlachají a hrají až do chvíle, kdy se setkají se svým dnem, jenž byl jim přislíben.

(84) On je ten, kdo je Bohem na nebesích i Bohem na zemi, a On moudrý je i vševědoucí.

(85) Požehnán budiž ten, jemuž patří království na nebi a na zemi i vše, co je mezi nimi. On vládne věděním o Hodině a k Němu budete navráceni.

(86) A nevládnou ti, jež místo Něho vzýváte, přímluvou žádnou, kromě těch, kdož pravdu vyznali, a ti dobře znají.

(87) Zeptáš-li se jich, kdo je stvořil, věru odvětí: "Bůh!" Jak se tedy mohli od Něho odvrátit?

(88) . . . A slova jeho: "Pane můj, toto je lid, který nevěří!"

(89) Odvrať se tedy od nich a rci: "Mír s vámi!" A záhy se dozvědí!