Al-Jaathiya
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Há mím!
(2) Seslání Písma od
Boha mocného, moudrého pochází.
(3) Na nebesích i na zemi jsou
věru pro věřící znamení,
(4) a také ve stvoření
vašem i ve zvířatech, jež po zemi rozmnožil, jsou
znamení pro lid pevně přesvědčený,
(5) i ve
střídání noci a dne, i v tom, co Bůh z nebes
sesílá jako obživu a oživuje tím zemi poté, co
mrtvá byla, a rovněž ve větrů
vysílání jsou znamení pro lid rozumný.
(6) Toto jsou znamení
Boží, jež podle pravdy ti sdělujeme. A jakému tedy
uvěří zvěstování, zamítnou-li Boha a
Jeho znamení?
(7) Běda každému pomluvači
hříšnému,
(8) jenž naslouchá
znamením Božím, když jsou mu sdělována,
však potom v pýše své setrvává, jako by je ani
neslyšel! O trestu bolestném zvěst oznam jemu!
(9) A když naučí se
něčemu ze znamení Naších, tropí si z toho
jen posměšky. A takové očekává trest
potupný.
(10) Za nimi peklo číhá
a nebude jim platné nic z toho, co si vysloužili, ani to, co místo
Boha jako ochránce si vzali a pro ně určen je trest
nesmírný.
(11) Toto je správné vedení a
ti, kdož neuvěřili v Pána svého znamení, trestem
muk bolestných budou potrestáni.
(12) Bůh je ten, jenž podrobil
vám moře, aby po něm
(13) On podmanil vám vše, co na
nebesích je i na zemi, a všechno od Něho
pochází. A věru jsou v tom znamení pro lid
uvažující!
(14) Rci těm, kdož
uvěřili, ať promíjejí těm, kdož
nedoufají ve dny Boží, jež dostaví se, aby byli
lidé za to, co si vysloužili, odměněni.
(15) Kdo zbožné skutky koná,
sám pro sebe tak činí, však kdo zlé koná,
sám proti sobě samému tak činí; a posléze budete k
Pánu svému navráceni.
(16) A dali jsme kdysi již
dítkám Izraele Písmo, moudrost i proroctví a
uštědřili jsme jim jídel výtečných
hojnost a nad lidstvem veškerým jsme je vyznamenali.
(17) A dali jsme jim jasné důkazy z
rozkazu našeho pocházející. A rozešli se v
názorech svých teprve poté, když se jim
vědění dostalo, a to ze vzájemné nevraživosti. Pán
tvůj pak mezi nimi rozsoudí v den
zmrtvýchvstání to, v čem se rozcházeli.
(18) A potom jsme tě umístili
na cestě zákona z rozkazu Našeho
vycházející. Následuj ji a nenásleduj
sklonů těch, kdož nevědí o ničem!
(19) Vždyť tihle nikterak ti
proti Bohu neprospějí; nespravedliví jsou si navzájem
přáteli, však Bůh bohabojných je
přítelem.
(20) Toto Písmo lidem viditelné
důkazy dává a je vedením i milosrdenstvím pro
lid, jenž pevně je přesvědčen.
(21) Což domnívají se
ti, kdož zlého se dopouštějí, že učiníme
je rovnými s těmi, kdož věří a zbožné
skutky konají, v životě i ve smrti? Jak špatný je
to úsudek!
(22) Bůh stvořil nebesa i zemi
jako skutečnost, aby mohl odměnit duši každou za to, co si
vysloužila; a nebude jim ukřivděno.
(23) Co soudíš o tom, jenž
učinil si božstvem svým svou vášeň a
jemuž Bůh dal vědomě zbloudit a zapečetil sluch i
srdce jeho a zastřel zrak jeho rouškou? Kdo povede jej kromě
Boha správnou cestou? Což se nevzpamatují?
(24) Říkají:
"Neexistuje leč tento náš život pozemský,
zemřeme a žijeme a pouze čas nás zahubí!"
Však o tom, co říkají, žádných vědomostí
nemají a jenom se tak dohadují.
(25) A když jsou jim
sdělována Naše znamení jasná, nemají
jiného důkazu, než že říkají:
"Přiveďte tedy předky naše, jste-li
pravdomluvní!"
(26) Odpověz: "Bůh
život vám dává a pak i smrt; a posléze vás
shromáždí pro den zmrtvýchvstání, o
němž pochybnosti není, však většina z
lidí to neví.
(27) Bohu náleží
království nebes a země; a v den, kdy Hodina
udeří, v ten den ztrátu utrpí ti, kdož pravdu
popírali."
(28) A uvidíš národy
všechny klečet a každý národ ke své knize bude
povolán se slovy: "Dnes dostanete odměnu svou za to, co jste
konali.
(29) Tato Naše kniha
hovoří proti vám pravdivě a zaznamenávali jsme
do ní vše, co jste dělali."
(30) Pokud se týká těch,
kdož uvěřili a zbožné skutky konali, ty uvede Pán
jejich do milosrdenství Svého - a to úspěch je
zřetelný.
(31) A pokud se týká
těch, kdož nevěřili, těm bude řečeno:
"Což nebyla vám znamení Naše sdělena?
Však byli jste pyšní a byli jste lid hříšný!
(32) A když bylo vám
řečeno: "Slib Boží je skutečností a
věru o Hodině pochyby není!" pak jste odpovídali:
"Nevíme, co je to Hodina, máme jen domněnky své a
nejsme o ní nikterak přesvědčeni."
(33) A objeví se špatnost
jejich počínání a obklíčí je to,
čemu se posmívali.
(34) A bude jim řečeno:
"Dnes my na vás zapomeneme tak, jako jste vy zapomněli na
setkání s tímto svým dnem; a
útočištěm vaším bude oheň a nebudete
mít pomocníka žádného.
(35) A to je odměna za to, že
znamení Boží jste pro smích měli a že
vás život pozemský svedl!" A v ten den nebudou odtud
vyvedeni a nebudou ani k pokání vyzváni.
(36) A budiž chvála Bohu,
Pánu nebes i Pánu země, Pánu lidstva veškerého!
(37) Jemu náleží
velkolepost na nebesích i na zemi a On mocný je i moudrý!