Al-Hujuraat
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Vy, kteří
věříte! Nesnažte se předejít Boha a posla
jeho! Buďte bohabojní, vždyť Bůh věru je
slyšící, vševědoucí!
(2) Vy, kteří
věříte! Nezvedejte hlas svůj nad hlas prorokův a
neobracejte se k němu s řečí hlučnou, tak jak to
děláte mezi sebou, aby se skutky vaše nestaly marnými,
aniž o tom budete mít tušení.
(3) Věru ti, kdož
snižují hlasy své před poslem Božím jsou ti, jejichž
srdce Bůh podrobil zkoušce bohabojnosti a těm
náleží odměna nesmírná a
odpuštění.
(4) Avšak většina z
těch, kdož tě hlasitě vyvolávají z komnat
tvých, jsou lidé nerozumní.
(5) Kdyby trpělivě vyčkali,
dokud k nim nevyjdeš, bylo by to pro ně lepší; a Bůh
je odpouštějící, slitovný.
(6) Vy, kteří
věříte! Přijde-li k vám hanebník s
nějakou zvěstí, snažte se ji objasnit tak, abyste z
nevědomosti své nepoškodili lidi a abyste nemusili litovat toho, co
jste učinili.
(7) Vězte, že kdyby posel
Boží, který mezi vámi dlí, vás
uposlechl ve většině záležitostí, věru
byste škodu utrpěli! Avšak Bůh způsobil, že
milujete víru, a učinil ji krásnou v srdcích
vašich, zatímco vám zošklivil nevěrectví,
hanebnosti a neposlušnost. A to jsou ti, kdož řídí
se cestou správnou
(8) díky laskavosti a
dobrodiní Božímu. A Bůh je vševědoucí,
moudrý.
(9) Bojují-li mezi sebou dvě
skupiny věřících, usmiřte je! A
činí-li jedna skupina z těch dvou bezpráví
druhé, bojujte proti těm, kdo činí bezpráví,
dokud se před rozkazem Božím neskloní! A když se
skloní, usmiřte obě strany spravedlivě a buďte
nestranní, neboť Bůh věru miluje ty, kdož jsou
nestranní!
(10) Věřící jsou si
přece bratry; usmiřujte tedy oba bratry své a buďte
bohabojní - snad dostane se vám smilování!
(11) Vy, kteří
věříte! Nechť neposmívají se jedni lidé
druhým, možná že tito jsou lepší než
oni! A nechť jedny ženy se neposmívají druhým,
možná že tyto jsou lepší než ony!
Neurážejte se vzájemně a nenazývejte se
přezdívkami! A jak hnusný je název
"hanebník" poté, co byla přijata víra! A ti,
kdož se nebudou kát, jsou věru nespravedliví!
(12) Vy, kteří
věříte! Střezte se přílišného
podezřívání druhých, vždyť
některá podezření jsou hříchem!
Nevyzvídejte a nepomlouvejte se vzájemně! Což si
někdo z vás přeje jíst maso bratra svého mrtvého -
vždyť by vám to bylo odporné! Buďte bohabojní,
neboť Bůh věru je blahovolný ke kajícníku a
slitovný.
(13) Lidé, věru jsme vás
stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás
národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak
nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo
je nejbohabojnější - a Bůh je vševědoucí
a dobře zpravený.
(14) A říkají
kočovní Arabové: "Uvěřili jsme!" Rci:
"Neuvěřili jste! Spíše řekněte:
,Přistoupili jsme k islámu!?, neboť víra
ještě nevešla do srdcí vašich. Budete-li poslouchat
Boha a posla Jeho, On věru nedopustí, aby ztratilo se něco ze
skutků vašich, vždyť Bůh je
odpouštějící, slitovný!"
(15) Věřícími jsou
pouze ti, kdož uvěřili v Boha a posla Jeho a poté nepodlehli
pochybnostem, nýbrž bojovali majetky i osobami svými na
cestě Boží - a tito jsou věru upřímní.
(16) Rci: "Chcete snad poučovat
Boha o náboženství svém, když Bůh dobře
zná vše, co na nebesích je i na zemi? Bůh o každé
věci je vševědoucí."
(17) A domnívají se, že
tobě udělali milost, když přistoupili k islámu. Rci:
"Netvrďte mi, že vaše přistoupení k
islámu je nějakou milostí vůči mně! Naopak
Bůh vám učinil milost tím, že vás
přivedl k víře - jste-li pravdomluvní!"
(18) A Bůh vskutku zná
nepoznatelné na nebesích i na zemi a Bůh vše, co
děláte, jasně zří.