Qaaf
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Qáf. Při Koránu
oslavovaném!
(2) Ba naopak, oni se diví, že
k nim přišel varovatel z jejich středu; a hovoří
nevěřící: "To je věc podivná!
(3) Jak to, že až zemřeme a
staneme se prachem . . . ? To bude ale návrat z daleka!"
(4) My dobře víme, které z
nich země pohltila, neboť máme knihu, jež záznamy
střeží.
(5) A naopak za lež pravdu
prohlašovali, když přišla k nim, a jsou teď v
zamotaném postavení.
(6) Což se nepodívali na nebe nad
sebou, jak jsme je zbudovali a ozdobili a že není na něm
žádných trhlin?
(7) A zemi jsme rozprostřeli a po
ní pevně stojící hory rozhodili a na ní
vyrůst jsme dali druhům všem překrásných
rostlin
(8) pro potěchu očí i
jako připomenutí pro každého služebníka
kajícného.
(9) A seslali jsme z nebe vodu
požehnanou, z níž dali jsme vyrůst zahradám i
zrní, jež dává úrodu
(10) a palmám ztepilým,
jež v řadách nesou trsy plodů,
(11) jako obživu
služebníkům Našim. A vodou oživujeme i mrtvou zem, a
takové bude i vaše vzkříšení.
(12) A již před nimi to vše
za lež prohlašoval lid Noemův, obyvatelé ar-Rassu i
Thamúdovci,
(13) ´Ádovci, Faraón i Lotovi
soukmenovci,
(14) lidé Houštin i národ
tubba´ů - ti všichni posly za lháře prohlásili,
však uskutečnila se hrozba nad nimi.
(15) Cožpak jsme byli prvním
stvořením zmoženi? A přece oni pochybují o novém
stvoření!
(16) My stvořili jsme
člověka a dobře víme, co duše jeho mu
našeptává. Vždyť blíže jsme mu
než jeho tepna krční,
(17) když přijímají
jeho slova dva andělé, zprava i zleva sedící.
(18) A člověk nevyřkne slovo
jediné, aniž je vedle něho připraven dohlížitel.
(19) A pak dostaví se smrti opilost
jako skutečnost a tohle je to, čemu ses vyhnout chtěl!
(20) A bude na pozoun zatroubeno - a to
bude den trestu slíbeného!
(21) A každá duše se
dostaví majíc s sebou průvodce a svědka jednoho.
(22) "Dosud lhostejný jsi byl k
tomuto dni, ale sňali jsme ti roušku tvou, takže zrak tvůj
se dnes zaostřil."
(23) A řekne jeho věrný
druh: "Tady je to, co jsem u sebe ze svědectví
připravil!"
(24) "Vy dva do pekla vhoďte
každého nevěřícího zarputilého,
(25) bránícího
dobrému, nepřátelského a pochybovačného,
(26) který vedle Boha jiná
božstva postavil! Vhoďte jej do trestu strašného!"
(27) A řekne jeho věrný
druh: "Pane náš, já jsem ho nesváděl, to on
sám v dalekém bloudění byl."
(28) I řekne Bůh:
"Nehádejte se tu přede mnou, vždyť jsem vás
již dříve o své hrozbě uvědomil!
(29) Slovo Mé je nezměnitelné a
já neukřivdím žádnému svému
služebníku
(30) v den, kdy pekla se
zeptáme:,Jsi již naplněno?? a ono odpoví: ,Je
ještě přírůstek nějaký?? "
(31) A přiblížen bude
bohabojným ráj nedaleký
(32) a bude řečeno: "Toto je
to, co vám bylo slíbeno. . . všem
kajícníkům zákonů dbalým,
(33) kteří v tajnosti se
Milosrdného obávají a přicházejí se srdcem
pokorným.
(34) Vstupte tam v míru, toto je den
nesmrtelnosti!"
(35) A čehokoliv se jim tam zachce,
budou mít, a u Nás je ještě přídavek v
hojnosti!
(36) A kolik jsme již zahubili
před nimi pokolení, jež mocnější než oni
byla silou! Hledejte tedy v zemích všech, zda naleznete
útočiště!
(37) V tom věru je
připomenutí pro toho, kdo ruce má či uši nastavuje
a je sám svědkem očitým.
(38) Stvořili jsme nebesa a zemi a to,
co je mezi nimi, v šesti dnech, aniž se nás dotkla
únava.
(39) Snášej trpělivě
jejich řeči a před slunce východem a západem
oslavuj chválu svého Pána
(40) a v noci též Jej oslavuj i na
konci každého padnutí na zem!
(41) A naslouchej dni, kdy hlasatel
zavolá z místa blízkého;
(42) ten den, kdy zaslechnou křik
skutečně, to bude den vzkříšení.
(43) My věru život i smrt
dáváme a u Nás je cíl konečný.
(44) V den, kdy se země
rozpoltí, vyvrhne je se spěchem a bude pro nás toto
shromáždění činem snadným;
(45) my nejlépe známe, co
hovoří, a ty nejsi ustanoven, abys je nutil násilím.
Připomínej tedy pomocí Koránu těm, kdo hrozby Mé
se obávají.