Al-Anfaal
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Dotazují se tě na
kořist. Rci: "Kořist náleží Bohu a poslu.
Bojte se Boha, dohodněte se mezi sebou a poslouchejte Boha a posla Jeho,
jste-li věřící!"
(2) Věřícími jsou
věru ti, jichž srdce se zachvívají, když Boha je
vzpomínáno, a jichž víra se znásobí,
když přednášena jsou jim Jeho znamení, a na
Pána svého spoléhají,
(3) modlitbu dodržují a z
toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají.
(4) Toto jsou praví
věřící, pro ně jsou připraveny hodnosti
vysoké u Pána jejich i odpuštění i
příděl štědrý.
(5) Vzpomeň, jak tě Pán
tvůj vyvedl z domu tvého s pravdou, zatímco některým
věřícím se to nelíbilo,
(6) takže se s tebou hádali
kvůli pravdě poté, co jim byla ukázána, tak jako by
byli vlečeni na smrt, sami se na to dívajíce.
(7) Tehdy vám Bůh
slíbil, že jeden ze dvou oddílů bude patřit
vám: a vy jste si přáli, aby na vás připadl
oddíl jiný než silou vládnoucí. Bůh
chtěl potvrdit pravdu slovy Svými a vyhubit do posledního
nevěřící,
(8) aby dokázal pravdivost pravdy a
zničil falešnost, i když se to nelíbilo
provinilým.
(9) A hle, obrátili jste se o pomoc
k Pánu Svému a On vyslyšel vás řka:
"Podpořím vás věru tisícem
andělů, jdoucích jeden za druhým!"
(10) A učinil to Bůh jen jako
zvěst radostnou pro vás, aby se uklidnila srdce vaše. A
vítězná pomoc jedině od Boha
přichází - a Bůh věru je všemohoucí,
moudrý.
(11) A hle, zahalil vás
dřímotou na znamení bezpečí od Něho a
seslal vám s nebe vodu, aby vás jí očistil a
odňal od vás špínu satanovu a aby posílil srdce
vaše a upevnil paty vaše.
(12) A hle, Pán tvůj vnukl
andělům: "Jsem s vámi, podpořte tedy ty, kdož
uvěřili! Já vrhnu do srdcí těch, kdož
nevěří, hrůzu a vy bijte je po šíjích
a bijte je po všech prstech!"
(13) A toto je za to, že vzpouzeli se
Bohu a poslu Jeho. A ten, kdo se vzpouzí Bohu a poslu Jeho . . . a
Bůh je strašný ve svém trestání.
(14) Toto je trest váš, ochutnejte
ho a vězte, že pro nevěřící
přichystán je trest ohně pekelného.
(15) Vy, kteří
věříte! Když se na pochodu střetnete s
nevěřícími, neobracejte se k nim zády!
(16) A kdokoliv se k nim v ten den
obrátí zády s výjimkou toho, kdo
obrátí se k jinému boji nebo se vzdálí, aby se
připojil k jinému oddílu, ten uvalí na sebe hněv
Boží a útulkem jeho se stane peklo - a jak hnusný je
to cíl konečný!
(17) Nejste to vy, kdo je zabili, ale
Bůh je zabil; a nevrhals ty, když jsi vrhal, nýbrž byl to
Bůh, kdo vrhal, aby vyzkoušel věřící
zkouškou dobrou, od Něho přicházející,
vždyť Bůh slyšící je,
vševědoucí!
(18) Toto je pro vás! A Bůh
věru zmaří každou lest
nevěřících!
(19) Jestliže jste si
přáli rozhodnutí, tedy vám již rozhodnutí
přišlo. Jestliže však přestanete, bude to pro
vás lepší; začnete-li však znovu, pak i my
začneme znovu, a nebudou vám nic platné vaše sbory, ať
jakkoliv jsou početné, vždyť Bůh je s
věřícími!
(20) Vy, kteří
věříte! Poslouchejte Boha a posla Jeho a neodvracejte se od
něho, zatímco mu nasloucháte!
(21) A nebuďte jako ti,
kteří říkali "Slyšeli jsme", ale
zatím vůbec neposlouchali.
(22) Nejhoršími tvary před
Bohem jsou věru hluší a němí, kteří
neuvažují rozumně.
(23) Kdyby v nich byl Bůh rozpoznal
něco dobrého, věru by jim byl dal slyšet, ale i kdyby jim byl
dal slyšet, byli by se zády otočili a odvrátili se.
(24) Vy, kteří
věříte! Odpovídejte na výzvu Boha a posla Jeho,
když ten vás volá k tomu, co život vám
dává. A vězte, že Bůh stojí mezi člověkem
a srdcem jeho a že k Němu budete shromážděni!
(25) A bojte se pokušení,
jež nepostihuje výlučně jen ty, kdož z vás
jsou nespravedliví! A vězte, že Bůh je
strašný ve svém trestání!
(26) Vzpomeňte si, jak bylo vás
málo a byli jste poníženými v zemi a báli jste
se, že vás lidé odvlekou násilím! Tehdy vám
dal útočiště a podpořil vás pomocí
Svou a uštědřil vám pokrmy výtečné - snad
budete vděční!
(27) Vy, kteří
věříte! Nezrazujte Boha ani posla, vždyť byste
zradili vědomě důvěru, která je vám
dána.
(28) Vězte, že majetky vaše
i děti vaše jsou jen pokušením, zatímco u Boha je
odměna nesmírná.
(29) Vy, kteří
věříte! Budete-li bohabojní, On dá vám
spásné rozlišení a promine vám vaše špatné
činy a odpustí vám; vždyť Bůh je pln laskavosti
nesmírné.
(30) A hle, ti, kdož
neuvěřili; strojili proti tobě úklady, aby tě
zadrželi anebo zabili či vyhnali.A chystali úklady, avšak
i Bůh chystal úklady - a Bůh je nejlepší v
strojení úkladů.
(31) A když byla jim
přednášená znamení Naše, řekli:
"Tahle už jsme slyšeli, a kdybychom chtěli, mohli bychom
říkat podobné věci, vždyť to není nic jiného
než povídačky starých!"
(32) A řekli: "Bože
veliký, jestliže toto je ta pravda, jež od Tebe
přichází, pak na nás sešli déšť
kamení z nebe nebo nás postihni hned trestem
bolestným!"
(33) Bůh však není
takový, aby je ztrestal, když jsi mezi nimi - ani nechce být
Bůh vykonavatelem jich potrestání, dokud budou prosit o
slitování.
(34) Proč však by je Bůh
nepotrestal nyní, když odhánějí
věřící od Mešity posvátné, ač nejsou
ochránci jejími? Ochránci jejími jsou pouze bohabojní;
avšak většina z nevěřících to
neví.
(35) A modlitba
nevěřících u chrámu sestává pouze
z pískání a tleskání dlaněmi.
Ochutnejte tedy trest za to, že byli jste
nevěřící!
(36) Ti, kdož nevěří,
rozdávají své jmění, aby odvraceli jiné z cesty
Boží; a až je úplně rozdají, zbude jim jen
zármutek a potom budou poraženi. A ti, kdož
neuvěřili, budou v pekle shromážděni,
(37) aby Bůh mohl oddělit
špatného od dobrého, aby mohl postavit jednoho zlého proti druhému, aby je
všechny shromáždil a ujistil v pekle - a to budou ti,
kdož ztrátu utrpí.
(38) A těm, kdož jsou
nevěřící, řekni, že přestanou-li, bude
jim odpuštěno to, co se již stalo; jestliže však znovu
začnou, pak naplní se obvyklý osud předešlých.
(39) Bojujte tedy proti nim, aby už
nebylo pokušení k odpadlictví a aby všechno
náboženství bylo jen Boží.Jestliže
však přestanou, pak Bůh jasně vidí vše, co
dělají.
(40) A jestliže se
obrátí zády, vězte, že Bůh je
vaším ochráncem; jak výtečný to
ochránce a jak výtečný to pomocník!
(41) A vězte, že
zmocníte-li se jakékoliv kořisti, náleží z
ní jedna pětina Bohu a poslu, příbuzným,
sirotkům, nuzným a po cestě Boží jdoucímu,
věříte-li v Boha a v to, co jsme seslali služebníku
Svému v den spásy, v den, kdy střetla se obě vojska. A
Bůh je mocný nade všem věcmi.
(42) A hle, byli jste na
bližším svahu a oni byli na
vzdálenějším svahu a jezdci byli níže pod
vámi; a kdybyste si byli umluvili schůzku, věru byste se byli
hádali o místo a čas této schůzky,avšak vše
se událo tak, aby Bůh rozhodl věc, jež měla
být splněna, a aby zahynul ten, kdo zahynul, v souladu s
jasným důkazem, a aby zůstal naživu ten, kdo zůstal
naživu, v souladu s jasným důkazem. A Bůh je věru
slyšící, vševědoucí!
(43) A hle, Bůh ti je ukázal ve
snu tvém v menším počtu, neboť kdyby ti je byl
ukázal početnější, byli byste ztratili odvahu a
byli byste se hádali o této věci, avšak Bůh vás
uklidnil, neboť On dobře zná, co hrudi vaše
skrývají.
(44) A hle, On ukázal vám je
ve chvíli střetnutí tak, že jevili se zrakům
vašim méně početnými, a zmenšil i počet
váš ve zracích jejich, aby Bůh mohl rozhodnout
věc, jež měla být splněna. A k Bohu se
navrátí všechny věci.
(45) Vy, kteří
věříte! Kdykoliv střetnete se s nějakým
oddílem, vytrvejte pevně a vzývejte často Boha - snad
dosáhnete úspěchu!
(46) Poslouchejte Boha a posla Jeho a nehádejte
se, abyste neztratili odvahu a neodvrátil se od vás vítr
příznivý! Buďte trpěliví, neboť
Bůh stojí na straně trpělivých!
(47) Nebuďte jako ti, kdož
vyrazili ze svých obydlí domýšlivě a
stavějíce se na odiv lidem, aby odvraceli jiné od cesty
Boží - však Bůh objímá ve
vědění svém vše, co dělají.
(48) A hle, satan jim zkrášlil
skutky jejich a řekl: "Dnes není mezi lidmi nikoho, kdo by
vás porazil, a já jsem spojencem vaším!"
Když však obě vojska se octla na dohled, tu dal se na
ústup a zvolal: "Já nejsem za vás
odpovědný, neboť já věru vidím to, co vy
nevidíte. Bojím se Boha, neboť Bůh strašný
je ve svém trestání!"
(49) A hle, řekli pokrytci a ti,
jichž srdce jsou nemocná: "Tyto lidi oklamalo
náboženství jejich!" Ale ten, kdo se spoléhá na
Boha - vždyť Bůh mocný je i moudrý.
(50) Kéž bys mohl vidět, až
andělé odvolají ty, kdož byli
nevěřící, a budou je bít po
tvářích a po zádech volajíce: "Okuste
nyní trestu spalujícího
(51) za to, co ruce vaše
dříve prováděly! Bůh však
neukřivdí služebníkům Svým."
(52) Osud jejich bude jako osud rodu
Faraónova a těch, kdož byli před nimi:
neuvěřili ve znamení Boží a Bůh je
uchvátil za hříchy jejich, vždyť Bůh je
silný a strašný ve svém trestání.
(53) A to je proto, že Bůh
není takový, aby měnil Své dobrodiní,jímž
omilostnil lid nějaký, pokud oni nezmění to, co je v
duších jejich - a Bůh věru je slyšící,
vševědoucí.
(54) A dopadne to s nimi jako s rodem
Faraónovým a těch, kdož byli před nimi:
znamení Pána svého za lež prohlásili a My jsme je
zahubili; a utopili jsme rod Faraónův, neboť všichni byli
nespravedliví.
(55) Nejhoršími tvory před
Bohem jsou ti, kdo byli zatvrzele nevěřící a
stále ještě nevěří,
(56) a ti, s nimiž jsi uzavřel
smlouvu a kteří potom pokaždé tuto smlouvu porušili
nejsouce bohabojní.
(57) Jestliže se s nimi
střetneš ve válce, zastraš pak jimi ty, kdož
přijdou po nich - snad se vzpamatují!
(58) Obáváš-li se zrady
od lidí, hoď jim nazpátek úmluvu stejným
způsobem, neboť Bůh věru nemiluje zrádce.
(59) Nechť se
nedomnívají ti, kdož nevěří, že
nás předhoní - nepodaří se jim uniknout
našemu zásahu!
(60) Připravte tedy proti nim
všechno, co schopni jste postavit ze síly a oddílů
jezdeckých, abyste zastrašili nepřátele
Boží i nepřátele své a jiné mimo ně, které
ještě neznáte, ale které Bůh dobře zná. A
cokoliv vydáte na cestě Boží, bude vám plně
nahrazeno a nebude vám ukřivděno.
(61) A budou-li ochotni k míru,
buď k němu ochoten i ty a spoléhej na Boha, vždyť On
slyšící je i vševědoucí.
(62) Chtějí-li tě
však oklamat, tedy Bůh ti zajisté postačí - On, jenž
tě podpořil vítěznou pomocí Svou i pomocí
věřících
(63) a sjednotil srdce jejich. A i kdybys
vydal vše, co je na zemi, nesjednotil bys srdce jejich, avšak
Bůh je sjednotil, vždyť On mocný je i moudrý.
(64) Proroku, nechť ti
stačí Bůh a ti, kdož následují tě z věřících!
(65) Proroku, povzbuzuj
věřící k boji! Bude-li mezi vámi dvacet
vytrvalých mužů, porazí dvě stě, bude-li jich
mezi vámi sto, porazí tisíc
nevěřících, neboť to jsou lidé
nechápaví.
(66) Nyní vám Bůh
ulehčil, neboť dobře ví, že mezi vámi je
slabost. Bude-li mezi vámi sto vytrvalých, porazí dvě
stě, a bude-li jich mezi vámi tisíc, porazí dva
tisíce z dovolení Božího, vždyť Bůh je
na straně vytrvalých.
(67) Nebylo dáno proroku
žádnému, aby měl zajatce, pokud dokonale neporazil
nepřátele na zemi. Vy toužíte po tom, co
nabízí vám život pozemský, zatímco
Bůh vám chce dát život budoucí - a Bůh
mocný je i moudrý.
(68) A kdyby nebylo příkazu
již dříve od Boha daného, byl by se vás dotkl trest
nesmírný za to, co jste si vzali.
(69) Jezte z toho, co jste ukořistili,
jen dovolené a výtečné a bojte se Boha, vždyť Bůh je
odpouštějící, slitovný.
(70) Proroku! Rci těm ze zajatců,
kteří jsou v rukou vašich: "Rozezná-li Bůh
něco dobrého v srdcích vašich, daruje vám
lepší než to, co bylo vám vzato, a odpustí
vám, neboť Bůh je odpouštějící,
slitovný."
(71) A hodlají-li tě zradit
nyní, vždyť již předtím zradili Boha,
avšak On vám umožnil se jich zmocnit, neboť Bůh
vševědoucí je i moudrý.
(72) Vskutku ti, kdož
uvěřili, přesídlili a vedli boj majetky i osobami
svými na stezce Boží, a ti, kdož jim útulek
poskytli a pomohli jim - ti všichni jsou si navzájem
přáteli. Avšak s těmi, kdož uvěřili, a
přesto nepřesídlili, nepěstujte přátelství
v ničem, dokud nepřesídlí.Jestliže vás
požádají o pomoc ve věci
náboženství, jste povinni jim pomoci proti všem
kromě těch lidí, s nimiž máte smlouvu. A Bůh
jasně vidí vše, co děláte.
(73) Ti, kdož neuvěřili,
jsou si navzájem přáteli. Jestliže
neučiníte podobně, pak zavládne na zemi
pokušení i zkaženost veliká.
(74) Věru ti, kdož
uvěřili, přesídlili a vedli boj na cestě
Boží, a ti, kdož jim útulek poskytli a pomohli jim, ti
všichni jsou pravými věřícími a jim dostane
se odpuštění i přídělu štědrého.
(75) A ti, kdož později
uvěřili, přesídlili a bojovali spolu s vámi, ti
také patří k vám; avšak ti, kdož pokrevně
spřízněni jsou, jsou si vzájemně
nejbližší podle příkazu Božího a
Bůh ví o věcech všech.