Al-Fajr

Makkan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Při úsvitu

(2) a při nocích deseti

(3) a při spárovaném a jedinečném

(4) a při noci, když ubíhá!

(5) Což není v tom pro člověka rozvážného přísaha?

(6) Neviděls, co učinil Pán tvůj ´Ádovcům

(7) Iramu,jenž proslul sloupy svými,

(8) jimž nic podobného nebylo stvořeno v žádné zemi,

(9) a kmeni Thamúd,jenž skály v údolí prorážel,

(10) a Faraónovi, který na kůly narážel,

(11) a těm, kdož v zemích vzpurní byli

(12) a pohoršení v nich pak šířili?

(13) Však Pán tvůj proti nim důtky trestající rozpoutal,

(14) neb Pán tvůj neustále na číhané stál.

(15) Co člověka se týče,když Pán jeho jej zkoušce podrobuje a štědrosti a dobrodiním jeho zahrnuje, pak on hovoří: "Pán můj mi poctu prokazuje.

(16) Když naopak jej zkouší tím, že příděl obživy mu odměřuje, pak on hovoří: "Pán můj mě ponižuje."

(17) Však pozor! Vždyť vy sirotky nectíte,

(18) ani k nakrmení nuzných se navzájem nevybízíte

(19) však dědictví slabých nenasytně pohlcujete

(20) a jen bohatství v lásce vášnivé máte.

(21) Však pozor! Až země bude rozdrcena ranou za ranou

(22) a přijde Pán tvůj i andělé, řada za řadou,

(23) a až v ten den bude peklo předvedeno,tehdy si člověk připomene - však co bude mu připomínání platno?

(24) I zvolá: "Kéž bych měl na život budoucí něco předem připraveno!"

(25) V ten den takovým trestem nebude nikdo potrestán

(26) a nikdo takovými okovy spoután!

(27) A ty, duše usmířená,

(28) vrať se k Pánu svému v zalíbení a spokojená!

(29) Vstup mezi služebníky mé

(30) a vejdi do zahrady mé!