At-Tawba
Madinan
(1) Zproštění od Boha a
posla Jeho pro ty z modloslužebníků, s nimiž jste
uzavřeli úmluvu:
(2) "Pohybujte se volně po zemi
po dobu čtyř měsíců a vězte, že nejste
schopni uniknout zásahu Božímu a že Bůh
zahanbí nevěřící!"
(3) Provolání od Boha a
posla Jeho k lidem v den velké pouti: Bůh a Jeho posel se
zříkají závazků vůči
modloslužebníkům; jestliže se však
kajícně obrátíte, bude to pro vás lepší,
jestliže se však odvrátíte zády, vězte,
že nejste schopni uniknout zásahu Božímu. A oznam
těm, kdož neuvěřili, zvěst radostnou o trestu
bolestném!
(4) Výjimku tvoří ti
modloslužebníci,s nimiž jste uzavřeli úmluvu a
kteří vám potom nikterak neškodili a nikomu proti
vám nepomáhali. Dodržujte tedy plně vůči nim
úmluvu až do vypršení lhůty její,
neboť Bůh věru miluje ty, kdož jsou bohabojní.
(5) A až uplynou posvátné
měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv
je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim
všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně
obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat
almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je
věru odpouštějící, slitovný.
(6) Požádá-li tě
některý z modloslužebníků o ochranu,mu ji poskytni
- aby mohl slyšet slovo Boží. Potom jej nech dospět do
místa pro něj bezpečného; a to je proto, že jsou lidé,
kteří nic nevědí.
(7) Jak by mohli mít
modloslužebníci kromě těch, s nimiž jste
uzavřeli úmluvu u Posvátné mešity,úmluvu s Bohem
a Jeho poslem? Pokud budou přímí v jednání s vámi,
buďte i vy vůči nim přímí, neboť
Bůh miluje bohabojné!
(8) Jak jinak? Kdyby nabyli nad vámi
převahy, nedodrželi by vůči vám ani
spojenectví, ani přísahu úmluvy! A snaží
se vás uchlácholit ústy svými, zatímco srdce
jejich jsou odmítavá a většina z nich jsou
hanebníci.
(9) A oni kupují za znamení
Boží věci nepatrné ceny a odvracejí jiné od cesty Jeho.
Jak hnusné je to, co provádějí!
(10) A nedodržují
vůči věřícímu ani spojenectví, ani
přísahu úmluvy a jsou to věru přestupníci!
(11) Jestliže se však
kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a
dávat almužnu, pak se stanou vašimi bratry v
náboženství. A My srozumitelně vykládáme
znamení pro lid, který je vědoucí.
(12) Jestliže však
poruší přísahy své poté, co uzavřeli
úmluvu, a zaútočí na náboženství
vaše, pak bojujte proti vůdcům nevěrectví; a pro
ně neplatí žádné přísahy - snad potom
přestanou!
(13) Což nebudete bojovat proti lidu,
jenž porušil přísahy své a usiloval o
vyhnání posla a první vás napadl? Bojíte se
jich snad? Však Bůh má větší právo na
to, abyste se Ho obávali, jste-li vskutku
věřící.
(14) Bojujte tedy proti nim a Bůh je
vašima rukama potrestá a zahanbí a dopomůže
vám k vítězství nad nimi a uzdraví hrudě
věřících
(15) a odstraní hněv ze
srdcí jejich. A Bůh přijme pokání, od koho chce,
vždyť On vševědoucí je i moudrý.
(16) Nebo se snad domníváte,
že budete opuštěni, dříve než Bůh
pozná ty z vás, kteří bojují na cestě
Jeho a kteří si nevzali za spojence nikoho kromě Boha, Jeho
posla a věřících? Bůh zajisté je dobře
zpraven o všem, co děláte.
(17) A nepřísluší
modloslužebníkům starat se o modlitebny Boží,
když sami o sobě dosvědčili, že jsou
nevěřící. To jsou ti, jichž skutky budou marné a v
ohni budou nesmrtelní!
(18) O modlitebny Boží se mohou
starat jedině ti, kdož věří v Boha a v den
poslední, modlitby dodržují, almužny
dávají a jen Boha se obávají. A možná, že
budou mezi těmi, kdož správnou cestou jsou vedení.
(19) Domníváte se, že
ten, kdo poutníky napájí a o Posvátnou mešitu
se stará, je roven tomu, kdo uvěřil v Boha a v den
poslední a bojuje na cestě Boží? Ti nebudou si rovni
před Bohem a Bůh nepovede správnou cestou lid
nespravedlivý.
(20) Ti, kdož uvěřili a
vystěhovali se a bojovali na cestě Boží majetky i osobami
svými, ti dosáhnou u Boha hodnosti nejvyšší a
takoví budou úspěšní.
(21) Pán jejich jim oznamuje
zvěst radostnou o Svém milosrdenství i zalíbení, a o
zahradách, v nichž budou mít trvalé
potěšení
(22) a v nichž budou navěky
nesmrtelní, neboť u Boha je věru odměna
nesmírná.
(23) Vy, kteří
věříte! Neberte si za přátele otce své a bratry
své, jestliže je jim nevěrectví milejší než
víra. A ti z vás, kdož se s nimi přátelí,
jsou nespravedliví!"
(24) Rci: "Jsou-li vám
vaši otcové, vaši synové, vaši bratři, vaše
manželky, váš rod a jmění, které jste
získali, a obchod, jehož úpadku se obáváte, a
příbytky vaše, v nichž zalíbeni máte,
milejší než Bůh a Jeho posel a ti, kdož na
cestě Jeho bojují, tedy počkejte, až Bůh přijde
se Svým rozhodnutím! A Bůh nevede cestou správnou lid
hanebníků."
(25) Bůh vám dozajista pomohl
již na bojištích mnohých i v den bitvy u Hunajnu, kdy
jste se těšili ze svého velkého počtu. Ale nijak vám to
neprospěje, když se vám země, přes svou rozlehlost,
stala úzkou a když jste se potom obrátili zády.
(26) Potom Bůh seslal Svou
sakínu poslu Svému a věřícím a seslal také
vojska, jež byla pro vás neviditelná, a potrestal ty,
kdož nevěřili a taková je odměna nevěřících.
(27) Později pak Bůh přijme
pokání od těch, od nichž chce a Bůh je
odpouštějící, slitovný.
(28) Vy, kteří
věříte! Modloslužebníci jsou věru
nečistota! Nechť se tudíž nepřibližují k
Posvátné mešitě po tomto roce! A obáváte-li se
kvůli tomu nedostatku, pak vás Bůh obohatí ze
štědrosti Své, bude-li chtít, a Bůh věru je
vševědoucí i moudrý.
(29) Bojujte proti těm, kdož
nevěří v Boha a v den poslední a nezakazují to,
co zakázal Bůh a Jeho posel, a kteří
neuctívají náboženství pravdy, z těch, kterým
se dostalo Písma dokud nedají poplatek přímo
vlastní rukou, jsouce poníženi.
(30) A říkají židé:
"´Uzajr je syn Boží!" a říkají
křesťané: "Mesiáš je syn Boží!" A
taková je řeč, již ústy svými
pronášejí, a napodobují tak řeč oněch,
kdož před nimi byli nevěřící. Nechť Bůh
proti nim bojuje! Do jaké lži to upadli!
(31) A vzali si učence své a mnichy
své za pány vedle Boha a stejně tak i Mesiáše, syna
Mariina, ačkoliv jim bylo přikázáno uctívat
toliko Boha jediného. A není božstva kromě Něho,
jenž slávou Svou povznesen je nad ty, kdož jsou k Němu
přidružováni!
(32) Chtěli by zhasnout světlo
Boží ústy svými, avšak Bůh nechce nic
jiného než učinit světlo Své dokonalým, i když se to
protiví nevěřícím.
(33) On je ten, jenž vyslal posla
Svého se správným vedením a
náboženstvím pravdivým, aby zvítězilo nad
všemi náboženstvími jinými, i když se to
nelíbí modloslužebníkům.
(34) Vy, kteří
věříte! Věru mnoho z učených a z mnichů
pohlcuje majetky lidí způsobem podvodným a odvrací
lidi od cesty Boží! A těm, kdož shromaždují
zlato a stříbro a nevynakládají je na cestě
Boží, těm oznam zvěst radostnou o trestu bolestném
(35) v den, kdy tyto kovy budou
rozpáleny v ohni pekelném a budou jimi vypálena znamení na
čela, boky i záda jejich a bude zvoláno: "Toto je to,
co jste hromadili,okuste nyní toho, co jste tak hromadili!"
(36) Zajisté počet
měsíců u Boha je dvanáct měsíců,
stanovený v Knize Boží v den, kdy stvořil nebesa a
zemi. A z nich jsou čtyři měsíce posvátné, a to je
náboženství neměnitelné. Proto si v nich
nečiňte vzájemně zlé,nýbrž bojujte proti
nevěřícím jako jeden muž, tak jako oni
bojují proti vám jako jeden muž a vězte, že
Bůh stojí na straně bohabojných.
(37) Vsunutý měsíc je
nadměrné nevěrectví, jímž jsou uváděni
v bloudění ti, kdož neuvěřili. V jednom roce
prohlašují, že není posvátný, a v druhém
roce, že je posvátný, aby to souhlasilo s počtem
měsíců, jež Bůh učinil
posvátnými, takže dovolují to, co Bůh
zakázal. A tak jim byly okrášleny špatné skutky jejich
a Bůh nepovede lid nevěřící.
(38) Vy, kteří
věříte! Co je s vámi, že když je vám
řečeno: "Vytáhněte do boje na cestě
Boží!", jste jako přikováni k zemi? Což se
vám líbí více život na tomto než na onom
světě? Vždyť užívání života
pozemského je nepatrné oproti užívání v
životě budoucím!
(39) Jestliže nevytáhnete do
boje, Bůh vás potrestá trestem bolestným,
vystřídá vás národem jiným a nebudete
Mu moci v ničem uškodit, neboť Bůh je věru
mocný nad každou věcí.
(40) Jestliže vy mu nebudete
pomáhat, Bůh pomohl mu již dříve, když
vyhnali jej nevěřící a když byl jedním ze
dvou; a když byli oba skryti v jeskyni, pravil svému příteli:
"Nermuť se, vždyť Bůh je s námi!" A seslal
mu Bůh Svou sakínu a podpořil jej vojsky pro vás
neviditelnými a ponížil slova těch, kdož
nevěřili, zatímco slovo Boží je
nejvyšší - Bůh zajisté je mocný, moudrý.
(41) Jděte v boj lehcí i
těžcí a bojujte majetky i osobami svými na cestě
Boží! A to bude pro vás lepší, jste-li
vědoucí.
(42) Kdyby to byla záležitost
blízká nebo cesta krátká, byli by tě věru
následovali, avšak vzdálenost se jim zdála
dlouhá, a tak přísahali při Bohu: "Kdyby
nám to bylo možné, byli bychom vskutku vytáhli s
vámi!" A oni takto zahubili sami sebe a Bůh dobře
ví, že jsou lháři.
(43) Kéž ti Bůh odpustí (proroku)!
Proč jsi jim dovolil zůstat stranou, dříve než se ti
stalo jasným, kdo jsou pravdomluvní, a než jsi poznal, kdo
jsou lháři?
(44) Ti, kdož věří v
Boha a v den soudný, nežádají tě o
dovolení bojovat majetky a osobami svými; a Bůh dobře
zná bohabojné.
(45) Však žádají
tě o dovolení vyhnout se boji jenom ti, kdož
nevěří v Boha a v den soudný; jejich srdce jsou
naplněna pochybností a jsou v pochybnostech svých
zmítáni.
(46) Kdyby byli chtěli
vytáhnout do boje, věru by byli činili nějaké
přípravy, avšak Bohu se zhnusilo, aby vytáhli, a dal
jim zlenivěti a bylo jim řečeno: "Zůstaňte
sedět doma se sedícími!"
(47) Kdyby byli vytáhli s
vámi, byli by jen rozmnožili vaše potíže a byli by
zaseli mezi vámi nesvár, snažíce se vás svést
k neposlušnosti. A jsou mezi vámi někteří,
kdož horlivě jim naslouchají, avšak Bůh dobře
zná nespravedlivé.
(48) A již dříve
usilovali, aby vznikl rozkol, a převraceli věci pro tebe, až
vyšla pravda najevo a objevil se rozkaz Boží,
přestože se jim to nelíbilo.
(49) A jsou mezi nimi
někteří, kdož říkají: "Dovol mi
neúčastnit se a neuváděj mne v
pokušení!" Což však již neupadli do
pokušení? A věru peklo již obklopuje
nevěřící.
(50) Jestliže se ti dostane
něčeho dobrého, působí jim to bolest, ale když
tě postihne nějaké neštěstí,
říkají: "My jsme se o věci své jíž
dříve postarali!" a obracejí se zády,
radujíce se.
(51) Rci: "Budeme postiženi jenom
tím, co nám Bůh připsal a On naším je
Pánem a nechť na Boha se věřící
spoléhají!"
(52) A rci: "Co můžete pro
nás očekávat jiného, než jednu ze dvou odměn
překrásných, zatímco my pro vás
očekáváme jedině to, že Bůh vás zasáhne
trestem, jenž vás od Něho postihne rukama našima? Jen
čekejte, my s vámi budeme také čekat."
(53) Rci: "A ať
přispíváte dobrovolně, či s nechutí, nebude
to od vás přijato, neboť jste lid hanebníků."
(54) A nebrání tomu, aby byly
od nich přijaty jejich příspěvky, leč to, že
neuvěřili v Boha a posla Jeho, že konali modlitbu lenivě a
dávali příspěvky s nechutí.
(55) Nechť nebudí obdiv
tvůj jmění jejich ani děti jejich! Bůh si je
tím přeje pouze potrestat v životě pozemském a chce, aby
duše jejich odešly, zatímco jsou
nevěřící.
(56) A přísahají
při Bohu, že vskutku patří mezi vás,
zatímco mezi vás nepatří, nýbrž jsou to
lidé, kteří stojí stranou.
(57) Kdyby nalezli nějaké
útočiště či jeskyni nebo úkryt, prchli by tam
s největší rychlostí.
(58) A jsou mezi nimi
někteří, kdož tě pomlouvají kvůli
rozdělování almužny; když z ní něco
dostanou, jsou spokojeni, avšak když z ní nedostanou nic, hned
jsou rozzlobeni.
(59) Kéž jsou spokojeni s tím,
co jim Bůh a posel Jeho dali, a nechť řeknou: "Bůh
nám postačí a Bůh nám
uštědří ze Své laskavosti a taktéž i posel Jeho. A
my toužíme jen po Bohu!"
(60) Almužny jsou pouze pro chudé a
nuzné, pro ty, kdož je vybírají, pro ty, jichž srdce se
sjednotila, pro otroky a zadlužené, pro boj na cestě Boží
a pro toho, kdož po ní kráčí podle ustanovení
Božího, a Bůh je vševědoucí, moudrý.
(61) A jsou mezi nimi ti, kdož
urážejí proroka a říkají: "On je
jenom uchem!" Odpověz: "On je uchem dobra pro vás, on
věří v Boha a má víru ve věřící
a je milosrdenstvím pro ty z vás, kdož uvěřili;
však pro ty, kdož uráželi posla Božího, je
připraven trest bolestný."
(62) A přísahají
vám při Bohu, aby vás uspokojili, ale spíše
Bůh a Jeho posel jsou hodni toho, aby byli uspokojeni, jsou-li tamti
věřící.
(63) Což nevědí, že
pro toho, kdo protiví se Bohu a Jeho poslu, je určen oheň
pekelný, v němž bude nesmrtelný? A to je potupa
nesmírná!
(64) Pokrytci se obávají, aby
nebyla ohledně nich seslána súra, jež by jim
oznámila to, co v srdcích jejich je skryto. Rci: "Jen se
posmívejte, avšak Bůh vyjeví to, čeho se
obáváte!"
(65) Když se jich
tážeš, tu věru řeknou: "My jsme jen tak
tlachali a bavili se!" Rci: "Jak jste se mohli posmívat Bohu,
Jeho znamením a Jeho poslu?"
(66) Nevymlouvejte se! Stali jste se
nevěřícími poté, co dostalo se vám víry
pravé. Jestliže odpustíme jedné skupině z vás, jinou
zase naopak potrestáme za to, že byli
hříšníky.
(67) Pokrytci, muži i ženy,
patří jedni k druhým: přikazují
zavrženíhodné a zakazují vhodné a zavírají
ruce své. Zapomněli na Boha a také On na ně zapomněl, neboť
pokrytci jsou věru hanebníci.
(68) A Bůh přislíbil
pokrytcům mužům i ženám stejně jako
nevěřícím oheň pekelný, v němž
nesmrtelní budou dlít; to bude úděl jejich. A proklel
je Bůh a pro ně určen je trest trvalý.
(69) Jste jako ti, kdož před
vámi byli a větší moc a hojnější
majetek i děti měli a svého přídělu pozemského si
užívali. I vy si užíváte
přídělu pozemského, tak jak si ho užívali ti,
kdož před vámi byli, a vedete stejné plané řeči,
jaké vedli oni; a skutky jejich marné byly na tomto i na onom světě a
oni jsou těmi, kdož ztrátu utrpěli.
(70) Což se jim nedostalo
zprávy o těch, kdož před nimi žili? O lidu
Noemově, o Ádovcích a Thamúdovcích, o lidu
Abrahamově, o obyvatelích Madjanu a o Městech vyvrácených?
K nim všem přišli poslové s důkazy jasnými a
Bůh nebyl takový, aby jim ukřivdil, leč oni sami
sobě ukřivdili.
(71) Věřící
muži a věřící ženy jsou si
vzájemně přáteli a přikazují vhodné a
zakazují zavrženíhodné, dodržují modlitbu,
dávají almužnu a jsou poslušní vůči
Bohu a Jeho poslu. Nad těmi se Bůh věru slituje, neboť
Bůh mocný je i moudrý.
(72) Bůh přislíbil
věřícím mužům a
věřícím ženám zahrady, pod nimiž
řeky tekou, v nichž nesmrtelní budou dlít, a
přislíbil jim příbytky rozkošné v zahradách
Edenu. Však zalíbení Boží bude odměnou
největší, a to úspěch bude nesmírný.
(73) Proroku, bojuj usilovně proti
nevěřícím a pokrytcům a buď
přísný na ně! Útočištěm jejich
bude peklo, a jak hnusný je to cíl konečný!
(74) A přísahají
při Bohu, že to neřekli, avšak již pronesli slova
nevíry a stali se nevěřícími poté, co byli
již muslimy.A zamýšleli něco, čeho pak vůbec
nedosáhli, a mstili se jedině za to, že Bůh a posel Jeho
je obohatil z dobrodiní Svého. Však jestliže se
kajícně obrátí, bude to pro ně
lepší, jestliže se naopak zády odvrátí,
potrestá je Bůh trestem bolestným na tomto i na onom
světě. A nebudou mít na zemi ochránce ani
pomocníka žádného.
(75) A jsou mezi nimi
někteří, kdož uzavřeli s Bohem úmluvu:
"Dá-li nám On něco ze své štědrosti,
rozdáme to jako almužnu a budeme patřit mezi
bezúhonné."
(76) Když však jim Bůh dal ze
štědrosti Své, skrblili s tím, odvrátili se a
vzdálili se.
(77) A mělo to za následek,
že pokrytectví vstoupilo do jejich srdci až do dne, kdy
setkají se s Ním a budou potrestáni za to, že
porušili slib svůj daný Bohu, a za to, že prolhaní
byli.
(78) Což nevědí, že
Bůh zná tajemství jejich i skryté rozhovory jejich a že
Bůh zná dobře i nepoznatelné ?
(79) A těm, kdož
pomlouvají ty z věřících, kteří
dobrovolně dávají almužny, a ty z nich,
kteří dávají jen tolik, kolik nalezli s
největším úsilím, a vysmívají se
jim - těm Bůh se bude posmívat a pro ty je připraven
trest bolestný.
(80) Pros za odpuštění pro
ně, anebo nepros! A i kdybys prosil pro ně za
odpuštění sedmdesátkrát, neodpustí jim
Bůh! A to je za to, že neuvěřili v Boha a v posla Jeho a Bůh
přece nepovede po cestě správné lid hanebníků.
(81) Ti, kdo zůstali sedět doma,
se radují, že za zády posla Božího se
neúčastnili boje; nelíbí se jim bojovat majetky a
osobami svými na cestě Boží a říkají:
"Nevydávejte se do boje ve vedru!" Rci: "V ohni pekelném
bude mnohem horší vedro!" Kéž by to jen pochopili!
(82) Budou se nyní smát jen
krátce, ale dlouho budou plakat (na
onom světě) v odplatu za to, co si
vysloužili!
(83) A jestliže tě Bůh
navrátí k některé skupině z nich a budou-li tě
žádat o dovolení vytáhnout do boje, řekni jim:
"Už nikdy se mnou nepůjdete do boje a už nikdy se mnou
nebudete bojovat proti nepříteli! Zalíbilo se vám
sedět doma hned napoprvé, zůstaňte tedy nyní sedět s
těmi, kdož doma zůstali!"
(84) A nikdy se již nemodli nad
žádným z nich, když zemře, a nikdy se nezastav u
jeho hrobu! Vždyť oni nevěřili v Boha ani posla Jeho a
zemřeli jako hanebníci.
(85) Nechť nebudí obdiv
tvůj jmění jejich ani dětí jejich! Bůh si je
tím přeje pouze potrestat v životě pozemském a chce, aby
duše jejich odešly, zatímco jsou
nevěřící.
(86) A když byla seslána
súra nařizující "Věřte v Boha a
bojujte spolu s Jeho poslem!", žádali tě
blahobytní mezi nimi o dovolení neúčastnit se a
řekli: "Nech nás, abychom zůstali s těmi, kdož
sedí doma!"
(87) Zalíbilo se jim, že byli s
těmi, kdož zůstali vzadu, a byla zapečetěna srdce
jejich, takže nic nepochopili.
(88) Avšak posel a ti, kdož s
ním uvěřili, přesto bojovali majetky i osobami
svými a pro ně jsou připraveny nejlepší věci
a oni budou blažení.
(89) Bůh pro ně přichystal
zahrady, pod nimiž řeky tekou; v nich budou nesmrtelní, a to
úspěch je nesmírný.
(90) Ti, kdož se z
kočovných Arabů vymlouvají, přišli k
tobě, abys jim dovolil neúčastnit se boje; a zůstali
sedět doma i ti, kdo prohlašovali Boha a posla Jeho za
lháře. A postihne ty z nich, kdož byli
nevěřící, trest bolestný.
(91) A není hany na slabých,
ani na nemocných, ani na těch, kdož nenaleznou prostředky
na výdaje, jsou-li upřímně oddáni Bohu a Jeho
poslu. A není důvodu proti těm, kdož dobro konají
a Bůh je odpouštějící, slitovný -
(92) ani proti těm, kteří
k tobě přijdou, abys jim opatřil jízdní
zvíře, a když ty jim řekneš: "Nenalézám
žádné zvíře, na něž bych vás
posadil", odvrátí se s očima, z nichž kanou slzy
ze zármutku, že nenalezli nic, čím by
přispěli.
(93) Avšak je důvod proti
těm, kdož tě žádají o dovolení
neúčastnit se, ačkoliv jsou bohatí. Zalíbilo se
jim, že byli s těmi, kdož zůstali vzadu, a Bůh
již zapečetil srdce jejich, aniž o tom vědí.
(94) A budou se vám vymlouvat,
až se k nim navrátíte. Rci: "Nevymlouvejte se,
nevěříme vám! Bůh nám již sdělil
o vás zprávu a Bůh a posel Jeho uvidí činy
vaše a potom budete navráceni k Tomu, jenž zná
nepoznatelné i všeobecně známé a On vám
oznámí, co jste vlastně dělali."
(95) A budou vám
přísahat při Bohu, až se k nim navrátíte,
abyste se od nich vzdálili. Odvraťte se tedy od nich, neboť
jsou to špinavci a jejich příbytkem bude peklo v odměnu
za to, co si vysloužili.
(96) A budou vás
zapřísahat, abyste v nich opět nalezli zalíbení;
jestliže vy v nich snad opět naleznete zalíbení,
Bůh věru nenalezne zalíbení v lidu
hanebníků.
(97) Kočovní Arabové jsou
nejhorší v nevěře a v pokrytectví a nejvíce
nakloněni přehlížet omezení, jež Bůh
seslal poslu Svému. A Bůh je vševědoucí, moudrý.
(98) A jsou mezi kočovnými
Araby ti, kteří pokládají příspěvky
své za pokutu a vyčkávají, až postihne vás obrat
ke špatnému. Je ať postihne obrat ke špatnému! A Bůh je
slyšící, vševědoucí.
(99) A jsou mezi kočovnými
Araby někteří, kdož věří v Boha a v den
poslední a pokládají příspěvky své za
přiblížení se k Bohu a k modlitbám posla.
Což toto není vskutku cesta, aby se přiblížili? A
Bůh je uvede do milosrdenství Svého, neboť Bůh věru
je odpouštějící, slitovný.
(100) A Bůh nalezl
zalíbení v prvních předchůdcích z
přesídlenců a pomocníků a v těch, kdož
je následovali ve zbožných skutcích a také oni
nalezli zalíbeni v Bohu; On pak připravil pro ně zahrady, pod
nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní navěky
přebývat budou a to úspěch bude nesmírný.
(101) Mezi kočovnými Araby,
kteří jsou ve vašem okolí, i mezi obyvateli
Medíny jsou pokrytci, zatvrzelí v pokrytectví svém. Ty je
neznáš, avšak My je dobře známe a
potrestáme je dvakrát a pak budou vráceni k trestu
nesmírnému.
(102) Avšak jiní uznali
hříchy své a smísili tak skutky dobré s jinými,
jež jsou špatné; a možná že jim Bůh
odpustí, vždyť Bůh je věru
odpouštějící, slitovný.
(103) Ber ze jmění jejich
almužnu, kterou je očišťuješ a
ospravedlňuješ! Modli se za ně, neboť modlitba tvá
bude pro ně uklidněním a Bůh je
slyšící, vševědoucí.
(104) Což nevědí, že
Bůh je ten, jenž přijímá pokání
služebníků Svých a přijímá i
almužnu? Bůh věru je blahovolný k pokání a
slitovný.
(105) Rci: "Jednejte, a Bůh
uvidí činy vaše stejně jako Jeho posel a
věřící! A pak budete navráceni k Tomu, jenž
zná nepoznatelné i všeobecně známé, a On vám
oznámí, co jste vlastně dělali."
(106) Jiným pak byl dán odklad
až do rozhodnutí Božího: buď je potrestá,
anebo přijme jejich pokání a Bůh
vševědoucí je i moudrý.
(107) A ti, kdo si zřídili
mešitu ze vzdoru a z nevěry a pro rozkol mezi věřícími
a jako nástrahu,jsou ti, kdo vedli válku proti Bohu a Jeho poslu
již dříve; a oni věru přísahají:
"My chtěli jsme jen to nejlepší!" Však Bůh
je svědkem, že jsou vskutku lháři.
(108) Nikdy v ní nekonej modlitbu !
Mešita založená od prvního dne na bohabojnosti je k
tomu, aby ses v ní modlil, věru vhodnější, a jsou
v ní muži, kteří milují
očišťování a také Bůh miluje ty, kdož se
očišťují.
(109) Je ten, jenž založil stavbu
svou na bázni Boží a pro Jeho zalíbení,
lepší než ten, kdo založil stavbu svou na okraji
podemletého břehu a zřítí se s ní do ohně
pekelného? Bůh věru nepovede cestou správnou lid
nespravedlivý.
(110) A stavba jejich, kterou si postavili,
nepřestane být příčinou pochybností v
srdcích jejich, dokud se jejich srdce nerozpadnou na kusy. A Bůh
vševědoucí je i moudrý.
(111) A Bůh věru koupil od
věřících jejich osoby i jejich majetky s tím,
že jim budou dány zahrady. A oni bojují na cestě
Boží - zabíjejí a jsou zabíjeni. A to je slib
Jeho pravdivý, daný v Tóře, v Evangeliu, i v
Koránu. A kdo věrněji dodržuje slib svůj než
Bůh? Radujte se tedy z obchodu svého s Ním uzavřeného a to
úspěch je nesmírný.
(112) Kající se,
uctívající, chválící,
oslavující, sklánějící se,
poklekající, přikazující vhodné a
zakazující zavrženíhodné,
dodržující ustanovení Boží . . . Oznam
věřícím zvěst radostnou!
(113) Nepřísluší
prorokovi ani věřícím, aby prosili za
odpuštění pro modloslužebníky, byť i to byli
blízcí příbuzní, poté, co bylo jim jasně
ukázáno, že stanou se obyvateli ohně.
(114) A byla prosba Abrahamova za
odpuštění pro otce jeho pouze splněním slibu,
který mu byl dal. Když však mu bylo objasněno, že
otec jeho je nepřítel Boží, zřekl se Abraham
odpovědnosti za něj. A byl Abraham věru soucitný i
blahovolný.
(115) A Bůh věru není
takový, aby dal zbloudit lidem poté, co uvedl je na správnou
cestu, a dříve než jim objasnil to, čeho se mají
obávat. A Bůh věru je o každé věci
vševědoucí.
(116) Bohu náleží
království na nebesích i na zemi, On život i smrt
dává; a nemáte vedle Boha ochránce ani
pomocníka žádného.
(117) A Bůh již věru odpustil
prorokovi, vystěhovalcům i pomocníkům,kteří
jej následovali v hodině nesnází, poté, co srdce
jedné části z nich se málem odklonila;a potom přijal
pokání jejich a byl vůči nim shovívavý,
slitovný.
(118) A prominul rovněž těm
třem, kteří zůstali vzadu, když se jim země
přes svou rozlehlost zdála příliš úzkou a i
duše jejich pojala úzkost, takže sami nahlédli, že
není jiného útočiště před Bohem než u
Něho samého. A potom se k nim blahovolně obrátil, aby se mohli
kát, vždyť Bůh přijímá
pokání a je slitovný.
(119) Vy, kteří
věříte! Bojte se Boha a buďte s pravdomluvnými!
(120) Neslušelo se obyvatelům
Medíny ani těm z kočovných Arabů,
kteří jsou v jejich okolí, že zůstali za
zády posla Božího a že dali přednost lásce
k sobě před láskou k Němu. A to proto, že je
nepostihla ani žízeň, ani únava, ani hlad na cestě
Boží; neučinili jediný krok, který by
rozhněval nevěřící, a neutrpěli z rukou
nepřítele nic, aniž jim to bylo připsáno jako
zbožný skutek - vždyť Bůh nedopustí, aby
ztratila se odměna těch, kdož dobré činí.
(121) A neučiní jediný
výdaj, ať malý či velký, a
nepřekročí žádné údolí,aniž jim
to bylo připsáno k dobru, aby je mohl Bůh odměnit podle toho
nejlepšího, co konali.
(122) Věřící
nechť se nevypravují všichni najednou; proč by se z
každé skupiny nemohl vypravit jeden oddíl, aby se lidé z něho
poučili o náboženství a aby po návratu mohli
varovat svůj lid - snad budou se mít na pozoru!
(123) Vy, kteří
věříte! Bojujte proti těm z
nevěřících, kteří jsou poblíže!
Nechť ve vás naleznou tvrdost a vězte, že Bůh je na
straně bohabojných!
(124) A sotva je seslána
nějaká súra, řeknou někteří z nich:
"Komu z vás přidala tato súra na
víře?" Co se týká těch, kdož
uvěřili, jejich víra se posílila a zaradovali se z
ní,
(125) zatímco těm, jichž
srdce jsou chorobná,přidala jen špínu k
špíně jejich a ti zemřou jako
nevěřící.
(126) Což nevidí, že v
každém roce jsou jednou či dvakrát vystaveni
pokušení? A přece se potom nekají a nevzpamatují
se.
(127) A sotva je seslána
nějaká súra, tu dívají se jeden na druhého a
říkají: "Vidí nás někdo?" a pak
odcházejí. Nechť Bůh odvrátí srdce
jejich, neboť jsou to lidé, kteří nic nepochopí.
(128) A nyní přišel k
vám již posel z vašich řad vzešlý a
tíží jej, že špatného se dopouštíte,
neboť mu záleží na vašem dobru. A vůči
věřícím je shovívavý, slitovný.
(129) A jestliže se oni
odvrátí, rci: "Bůh mi zcela stačí a
není božstva kromě Něho a na Něj se spoléhám;
On Pánem je trůnu nesmírného!"