بِسْمِ ٱللَّهِ ٱلرَّحْمَٰنِ ٱلرَّحِيمِ وَٱلصَّٰٓفَّٰتِ صَفًّۭا ﴿1﴾
Nykl
Při oněch, v řadách SEŘAZENÝCH.
Text size
Compare As-Saffat Quran translations
Compare up to three verified translation editions verse by verse, including editions in two different languages.
Czech editions (choose up to 3)
Changing languages or editions keeps the current surah and verse.
فَٱلزَّٰجِرَٰتِ زَجْرًۭا ﴿2﴾
Nykl
a odháněním odhánějících,
فَٱلتَّٰلِيَٰتِ ذِكْرًا ﴿3﴾
Nykl
a Napomenutí Čtoucích,
إِنَّ إِلَٰهَكُمْ لَوَٰحِدٌۭ ﴿4﴾
Nykl
přisahám: zajisté Bůh jest jeden,
رَّبُّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا وَرَبُّ ٱلْمَشَٰرِقِ ﴿5﴾
Nykl
Pán nebes i země a všeho, což mezi nimi jest a Pán východů.
إِنَّا زَيَّنَّا ٱلسَّمَآءَ ٱلدُّنْيَا بِزِينَةٍ ٱلْكَوَاكِبِ ﴿6﴾
Nykl
Zajisté pak ozdobili jsme nejspodnější nebe zdobou hvězd:
وَحِفْظًۭا مِّن كُلِّ شَيْطَٰنٍۢ مَّارِدٍۢ ﴿7﴾
Nykl
též na ochranu proti všem zlým duchům odbojným,
لَّا يَسَّمَّعُونَ إِلَى ٱلْمَلَإِ ٱلْأَعْلَىٰ وَيُقْذَفُونَ مِن كُلِّ جَانِبٍۢ ﴿8﴾
Nykl
(aby) nenaslouchali tomu, co děje se ve shromáždění nejvyšším, neb metáno jest na ně se všech stran,
دُحُورًۭا ۖ وَلَهُمْ عَذَابٌۭ وَاصِبٌ ﴿9﴾
Nykl
odháněni jsou a (schystán) jest jim trest trvalý:
إِلَّا مَنْ خَطِفَ ٱلْخَطْفَةَ فَأَتْبَعَهُۥ شِهَابٌۭ ثَاقِبٌۭ ﴿10﴾
Nykl
a který z nich pochytí úryvek z porady, pronásledován jest šlehem plamenným.
فَٱسْتَفْتِهِمْ أَهُمْ أَشَدُّ خَلْقًا أَم مَّنْ خَلَقْنَآ ۚ إِنَّا خَلَقْنَٰهُم مِّن طِينٍۢ لَّازِبٍۭ ﴿11﴾
Nykl
Vyptej se jich, kdo silnějšího jest stvoření; zda oni neb ti, jež stvořili jsme? Zajisté přec stvořili jsme je z hlíny tvárné!
بَلْ عَجِبْتَ وَيَسْخَرُونَ ﴿12﴾
Nykl
Ano, ty divíš se, a oni žert si tropí:
وَإِذَا ذُكِّرُوا۟ لَا يَذْكُرُونَ ﴿13﴾
Nykl
neb když napomínáni jsou, nejsou si toho pamětlivi:
وَإِذَا رَأَوْا۟ ءَايَةًۭ يَسْتَسْخِرُونَ ﴿14﴾
Nykl
a když vidí znamení, jen vysmívají se,
وَقَالُوٓا۟ إِنْ هَٰذَآ إِلَّا سِحْرٌۭ مُّبِينٌ ﴿15﴾
Nykl
řkouce: „Totoť jest pouze kouzlo zjevné:
أَءِذَا مِتْنَا وَكُنَّا تُرَابًۭا وَعِظَٰمًا أَءِنَّا لَمَبْعُوثُونَ ﴿16﴾
Nykl
Zdaž, když zemřeme, v prach a kosti byvše obráceni, opět že budeme vzkříšeni?
أَوَءَابَآؤُنَا ٱلْأَوَّلُونَ ﴿17﴾
Nykl
A taktéž otcové naši předešlí?“
قُلْ نَعَمْ وَأَنتُمْ دَٰخِرُونَ ﴿18﴾
Nykl
Rci: „Ano, a poníženi budete!“
فَإِنَّمَا هِىَ زَجْرَةٌۭ وَٰحِدَةٌۭ فَإِذَا هُمْ يَنظُرُونَ ﴿19﴾
Nykl
Pouze jednou zazní vřesknutí (trouby) a hle, prohlédnou!
وَقَالُوا۟ يَٰوَيْلَنَا هَٰذَا يَوْمُ ٱلدِّينِ ﴿20﴾
Nykl
A řeknou: „Běda nám, totoť den jest odplaty:
هَٰذَا يَوْمُ ٱلْفَصْلِ ٱلَّذِى كُنتُم بِهِۦ تُكَذِّبُونَ ﴿21﴾
Nykl
totoť den jest rozsouzení, jejž vylhaným nazývali jste.“
۞ ٱحْشُرُوا۟ ٱلَّذِينَ ظَلَمُوا۟ وَأَزْوَٰجَهُمْ وَمَا كَانُوا۟ يَعْبُدُونَ ﴿22﴾
Nykl
(Řekne Bůh): „Shromážděte nepravostné i ženy jejich a to, co uctívali
مِن دُونِ ٱللَّهِ فَٱهْدُوهُمْ إِلَىٰ صِرَٰطِ ٱلْجَحِيمِ ﴿23﴾
Nykl
vedle Boha: a uveďte je na stezku k peklu:
وَقِفُوهُمْ ۖ إِنَّهُم مَّسْـُٔولُونَ ﴿24﴾
Nykl
pak zastavte je, neb vyslýcháni budou.
مَا لَكُمْ لَا تَنَاصَرُونَ ﴿25﴾
Nykl
Proč tedy nepomáháte si navzájem?“
بَلْ هُمُ ٱلْيَوْمَ مُسْتَسْلِمُونَ ﴿26﴾
Nykl
Naopak, v den onen poddají se (Bohu)
وَأَقْبَلَ بَعْضُهُمْ عَلَىٰ بَعْضٍۢ يَتَسَآءَلُونَ ﴿27﴾
Nykl
a přiblíživše se k sobě navzájem, budou činiti si vzájemné dotazy,
قَالُوٓا۟ إِنَّكُمْ كُنتُمْ تَأْتُونَنَا عَنِ ٱلْيَمِينِ ﴿28﴾
Nykl
řkouce (jedni): „Vyť zajisté přicházeli jste k nám se strany pravé,“
قَالُوا۟ بَل لَّمْ تَكُونُوا۟ مُؤْمِنِينَ ﴿29﴾
Nykl
však řeknou (druzí): „Nikoliv, vy nevěřili jste v nás,
وَمَا كَانَ لَنَا عَلَيْكُم مِّن سُلْطَٰنٍۭ ۖ بَلْ كُنتُمْ قَوْمًۭا طَٰغِينَ ﴿30﴾
Nykl
a my neměli jsme moci nad vámi: naopak, vy byli jste lidem svévolným —
فَحَقَّ عَلَيْنَا قَوْلُ رَبِّنَآ ۖ إِنَّا لَذَآئِقُونَ ﴿31﴾
Nykl
i splnil se nad námi rozsudek Pána našeho: myť zajisté okusíme (jej).
فَأَغْوَيْنَٰكُمْ إِنَّا كُنَّا غَٰوِينَ ﴿32﴾
Nykl
Zlákali jsme vás, neb i my byli jsme zlákáni.“
فَإِنَّهُمْ يَوْمَئِذٍۢ فِى ٱلْعَذَابِ مُشْتَرِكُونَ ﴿33﴾
Nykl
V den onen budou (tedy) v trestu spolčeni!
إِنَّا كَذَٰلِكَ نَفْعَلُ بِٱلْمُجْرِمِينَ ﴿34﴾
Nykl
Zajisté pak takto naložíme s provinilci,
إِنَّهُمْ كَانُوٓا۟ إِذَا قِيلَ لَهُمْ لَآ إِلَٰهَ إِلَّا ٱللَّهُ يَسْتَكْبِرُونَ ﴿35﴾
Nykl
neboť byli, když řečeno jim bylo: „Není boha, kromě Boha,“ pýchou naduti,
وَيَقُولُونَ أَئِنَّا لَتَارِكُوٓا۟ ءَالِهَتِنَا لِشَاعِرٍۢ مَّجْنُونٍۭ ﴿36﴾
Nykl
a říkali: „Zdaž opustíme bohy své pro básníře bláznivého?“
بَلْ جَآءَ بِٱلْحَقِّ وَصَدَّقَ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿37﴾
Nykl
Naopak, on s pravdou přišel a potvrdil posly předešlé:
إِنَّكُمْ لَذَآئِقُوا۟ ٱلْعَذَابِ ٱلْأَلِيمِ ﴿38﴾
Nykl
vy pak dojista okusíte trestu bolestného:
وَمَا تُجْزَوْنَ إِلَّا مَا كُنتُمْ تَعْمَلُونَ ﴿39﴾
Nykl
a nebudete odměněni jinak, než dle skutků svých —
إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلْمُخْلَصِينَ ﴿40﴾
Nykl
vyjma služebníků božích upřímných!
أُو۟لَٰٓئِكَ لَهُمْ رِزْقٌۭ مَّعْلُومٌۭ ﴿41﴾
Nykl
Těm dostane se darů již řečených:
فَوَٰكِهُ ۖ وَهُم مُّكْرَمُونَ ﴿42﴾
Nykl
(chutného) ovoce; a budou poctěni
فِى جَنَّٰتِ ٱلنَّعِيمِ ﴿43﴾
Nykl
v zahradách (rajských) rozkošných,
عَلَىٰ سُرُرٍۢ مُّتَقَٰبِلِينَ ﴿44﴾
Nykl
na pohovkách proti sobě sedíce.
يُطَافُ عَلَيْهِم بِكَأْسٍۢ مِّن مَّعِينٍۭ ﴿45﴾
Nykl
Obcházeni budou s číší (pití) z pramene:
بَيْضَآءَ لَذَّةٍۢ لِّلشَّٰرِبِينَ ﴿46﴾
Nykl
(pití) čistého a příjemného pijícím:
لَا فِيهَا غَوْلٌۭ وَلَا هُمْ عَنْهَا يُنزَفُونَ ﴿47﴾
Nykl
v něm tíhy nebude, aniž se jím opojí.
وَعِندَهُمْ قَٰصِرَٰتُ ٱلطَّرْفِ عِينٌۭ ﴿48﴾
Nykl
Vedle nich (děvy) budou velkých očí, zrak (cudně) klopící,
كَأَنَّهُنَّ بَيْضٌۭ مَّكْنُونٌۭ ﴿49﴾
Nykl
(s líčky bílými) jak vejce chráněná.
فَأَقْبَلَ بَعْضُهُمْ عَلَىٰ بَعْضٍۢ يَتَسَآءَلُونَ ﴿50﴾
Nykl
I přiblíživše se k sobě navzájem, budou činiti si dotazy vzájemné.
قَالَ قَآئِلٌۭ مِّنْهُمْ إِنِّى كَانَ لِى قَرِينٌۭ ﴿51﴾
Nykl
„Řekne jeden z nich: „Jáť měl jsem druha (věrného),
يَقُولُ أَءِنَّكَ لَمِنَ ٱلْمُصَدِّقِينَ ﴿52﴾
Nykl
jenž říkával mi: ‚Jsi jedním z těch, kdož věří v to?
أَءِذَا مِتْنَا وَكُنَّا تُرَابًۭا وَعِظَٰمًا أَءِنَّا لَمَدِينُونَ ﴿53﴾
Nykl
Že až zemřeme, prach jsouce a kosti, budeme souzeni?‘“
قَالَ هَلْ أَنتُم مُّطَّلِعُونَ ﴿54﴾
Nykl
Řekne pak: „Zdaž chcete (tamto) pohlédnout?“
فَٱطَّلَعَ فَرَءَاهُ فِى سَوَآءِ ٱلْجَحِيمِ ﴿55﴾
Nykl
I (sám) pohlédne a uprostřed pekla spatří jej.
قَالَ تَٱللَّهِ إِن كِدتَّ لَتُرْدِينِ ﴿56﴾
Nykl
Tehdy řekne mu: „Při Bohu, málem byl bys zničil mne:
وَلَوْلَا نِعْمَةُ رَبِّى لَكُنتُ مِنَ ٱلْمُحْضَرِينَ ﴿57﴾
Nykl
a nebýti milosti Pána mého, byl bych jedním z jemu předvedených.
أَفَمَا نَحْنُ بِمَيِّتِينَ ﴿58﴾
Nykl
Tedy (vskutku) již po druhé nezemřeme,
إِلَّا مَوْتَتَنَا ٱلْأُولَىٰ وَمَا نَحْنُ بِمُعَذَّبِينَ ﴿59﴾
Nykl
vyjma zemření našeho prvého? A (vskutku tedy) nebudeme ztrestáni?
إِنَّ هَٰذَا لَهُوَ ٱلْفَوْزُ ٱلْعَظِيمُ ﴿60﴾
Nykl
Totoť zajisté velká jest blaženost!“
لِمِثْلِ هَٰذَا فَلْيَعْمَلِ ٱلْعَٰمِلُونَ ﴿61﴾
Nykl
Pro podobného cos nechť pracují pracující!
أَذَٰلِكَ خَيْرٌۭ نُّزُلًا أَمْ شَجَرَةُ ٱلزَّقُّومِ ﴿62﴾
Nykl
Zdaž není toto lepším příbytkem, než strom Az-zaqqúm?
إِنَّا جَعَلْنَٰهَا فِتْنَةًۭ لِّلظَّٰلِمِينَ ﴿63﴾
Nykl
Učinili jsme jej předmětem rozkolů mezi nepravostnými:
إِنَّهَا شَجَرَةٌۭ تَخْرُجُ فِىٓ أَصْلِ ٱلْجَحِيمِ ﴿64﴾
Nykl
jest to strom, jenž vyrůstá ze dna pekla:
طَلْعُهَا كَأَنَّهُۥ رُءُوسُ ٱلشَّيَٰطِينِ ﴿65﴾
Nykl
plody jeho jsou jako hlavy duchů zlých:
فَإِنَّهُمْ لَءَاكِلُونَ مِنْهَا فَمَالِـُٔونَ مِنْهَا ٱلْبُطُونَ ﴿66﴾
Nykl
však oni pojídati budou z nich a plnit jimi břicha svá:
ثُمَّ إِنَّ لَهُمْ عَلَيْهَا لَشَوْبًۭا مِّنْ حَمِيمٍۢ ﴿67﴾
Nykl
poté pak píti na ně budou vodu vařící:
ثُمَّ إِنَّ مَرْجِعَهُمْ لَإِلَى ٱلْجَحِيمِ ﴿68﴾
Nykl
a nato navrátí se v pekla hloub:
إِنَّهُمْ أَلْفَوْا۟ ءَابَآءَهُمْ ضَآلِّينَ ﴿69﴾
Nykl
Viděli své otce bloudící
فَهُمْ عَلَىٰٓ ءَاثَٰرِهِمْ يُهْرَعُونَ ﴿70﴾
Nykl
a do šlépějí jejich vrhli se!
وَلَقَدْ ضَلَّ قَبْلَهُمْ أَكْثَرُ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿71﴾
Nykl
Před nimi již byla zbloudila většina (národů) předešlých,
وَلَقَدْ أَرْسَلْنَا فِيهِم مُّنذِرِينَ ﴿72﴾
Nykl
ač poslali jsme k nim varovatele:
فَٱنظُرْ كَيْفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلْمُنذَرِينَ ﴿73﴾
Nykl
a pohleď, jak (zlý) byl konec varovaných,
إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلْمُخْلَصِينَ ﴿74﴾
Nykl
vyjma služebníků božích upřímných!
وَلَقَدْ نَادَىٰنَا نُوحٌۭ فَلَنِعْمَ ٱلْمُجِيبُونَ ﴿75﴾
Nykl
Kdysi volal k nám Noe — a my nejlepší jsme z vyslyšujících —
وَنَجَّيْنَٰهُ وَأَهْلَهُۥ مِنَ ٱلْكَرْبِ ٱلْعَظِيمِ ﴿76﴾
Nykl
i zachránili jsme jej a rodinu jeho z velké úzkosti:
وَجَعَلْنَا ذُرِّيَّتَهُۥ هُمُ ٱلْبَاقِينَ ﴿77﴾
Nykl
a učinili jsme potomstvo jeho (jedinými) pozůstalými,
وَتَرَكْنَا عَلَيْهِ فِى ٱلْءَاخِرِينَ ﴿78﴾
Nykl
a zůstavili jsme proň v potomstvu
سَلَٰمٌ عَلَىٰ نُوحٍۢ فِى ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿79﴾
Nykl
pozdrav: „Pokoj budiž Noemovi ve světech veškerých!“
إِنَّا كَذَٰلِكَ نَجْزِى ٱلْمُحْسِنِينَ ﴿80﴾
Nykl
Takto zajisté odměňujeme (lid) dobřečinící;
إِنَّهُۥ مِنْ عِبَادِنَا ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿81﴾
Nykl
onť byl pak jedním ze služebníků našich věřících.
ثُمَّ أَغْرَقْنَا ٱلْءَاخَرِينَ ﴿82﴾
Nykl
Poté jsme utopili všechny ostatní.
۞ وَإِنَّ مِن شِيعَتِهِۦ لَإِبْرَٰهِيمَ ﴿83﴾
Nykl
Zajisté pak jeho víry byl (též) Abraham,
إِذْ جَآءَ رَبَّهُۥ بِقَلْبٍۢ سَلِيمٍ ﴿84﴾
Nykl
když přinesl Pánu svému srdce celistvé,
إِذْ قَالَ لِأَبِيهِ وَقَوْمِهِۦ مَاذَا تَعْبُدُونَ ﴿85﴾
Nykl
když, řekl otci a lidu svému: „Co vlastně uctíváte?
أَئِفْكًا ءَالِهَةًۭ دُونَ ٱللَّهِ تُرِيدُونَ ﴿86﴾
Nykl
Zdaž lživě božstva vedle Boha chcete mít?
فَمَا ظَنُّكُم بِرَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿87﴾
Nykl
A co mníte tedy o Pánu světů všech?“
فَنَظَرَ نَظْرَةًۭ فِى ٱلنُّجُومِ ﴿88﴾
Nykl
I vrhl pohled jeden ke hvězdám,
فَقَالَ إِنِّى سَقِيمٌۭ ﴿89﴾
Nykl
a řekl: „V pravdě jsem nemocen.“
فَتَوَلَّوْا۟ عَنْهُ مُدْبِرِينَ ﴿90﴾
Nykl
I odvrátili se od něho a odešli.
فَرَاغَ إِلَىٰٓ ءَالِهَتِهِمْ فَقَالَ أَلَا تَأْكُلُونَ ﴿91﴾
Nykl
Poodešel pak k božstvům jejich, řka: „Což nejíte?
مَا لَكُمْ لَا تَنطِقُونَ ﴿92﴾
Nykl
Proč nepromluvíte?“
فَرَاغَ عَلَيْهِمْ ضَرْبًۢا بِٱلْيَمِينِ ﴿93﴾
Nykl
Poodešel pak k nim a udeřil je pravicí.
فَأَقْبَلُوٓا۟ إِلَيْهِ يَزِفُّونَ ﴿94﴾
Nykl
I přiběhli k němu úprkem.
قَالَ أَتَعْبُدُونَ مَا تَنْحِتُونَ ﴿95﴾
Nykl
Řekl: „Zdaž uctívati budete, co sami tesáte?
وَٱللَّهُ خَلَقَكُمْ وَمَا تَعْمَلُونَ ﴿96﴾
Nykl
A přec Bůh vás stvořil, i to, co děláte!
قَالُوا۟ ٱبْنُوا۟ لَهُۥ بُنْيَٰنًۭا فَأَلْقُوهُ فِى ٱلْجَحِيمِ ﴿97﴾
Nykl
Řekli: „Postavte proň hranici a v plamen žhoucí vrzte jej.“
فَأَرَادُوا۟ بِهِۦ كَيْدًۭا فَجَعَلْنَٰهُمُ ٱلْأَسْفَلِينَ ﴿98﴾
Nykl
Tak léčku chtěli nastrojiti mu, však ponížili jsme je.
وَقَالَ إِنِّى ذَاهِبٌ إِلَىٰ رَبِّى سَيَهْدِينِ ﴿99﴾
Nykl
Řekl Abraham: „Já utíkám se k Pánu svému, jenž (správně) povede mne:
رَبِّ هَبْ لِى مِنَ ٱلصَّٰلِحِينَ ﴿100﴾
Nykl
Pane můj, dej mi (syna), jednoho ze spravedlivých.“
فَبَشَّرْنَٰهُ بِغُلَٰمٍ حَلِيمٍۢ ﴿101﴾
Nykl
I zvěstovali jsme mu mládence povahy laskavé:
فَلَمَّا بَلَغَ مَعَهُ ٱلسَّعْىَ قَالَ يَٰبُنَىَّ إِنِّىٓ أَرَىٰ فِى ٱلْمَنَامِ أَنِّىٓ أَذْبَحُكَ فَٱنظُرْ مَاذَا تَرَىٰ ۚ قَالَ يَٰٓأَبَتِ ٱفْعَلْ مَا تُؤْمَرُ ۖ سَتَجِدُنِىٓ إِن شَآءَ ٱللَّهُ مِنَ ٱلصَّٰبِرِينَ ﴿102﴾
Nykl
a když dospěl věku, v němž pracovati mohl s ním, řekl: „Synáčku můj, zajisté viděl jsem ve snu, že mám tě obětovati: hle, co mníš?“ Řekl (syn): „Otče můj, učiň to, což nakázáno bylo ti: shledáš, bude-li chtíti Bůh, že jsem z trpělivých.“
فَلَمَّآ أَسْلَمَا وَتَلَّهُۥ لِلْجَبِينِ ﴿103﴾
Nykl
A když oba odevzdali se do vůle boží, a položil jej čelem dolů,
وَنَٰدَيْنَٰهُ أَن يَٰٓإِبْرَٰهِيمُ ﴿104﴾
Nykl
zavolali jsme naň: „Ó Abrahame!
قَدْ صَدَّقْتَ ٱلرُّءْيَآ ۚ إِنَّا كَذَٰلِكَ نَجْزِى ٱلْمُحْسِنِينَ ﴿105﴾
Nykl
Tys uvěřil svému vidění: zajisté takto odměňujeme (lid) dobře činící.
إِنَّ هَٰذَا لَهُوَ ٱلْبَلَٰٓؤُا۟ ٱلْمُبِينُ ﴿106﴾
Nykl
V pravdě byla to (jen) zkouška zjevná.“
وَفَدَيْنَٰهُ بِذِبْحٍ عَظِيمٍۢ ﴿107﴾
Nykl
I vykoupili jsme (syna jeho) obětí velkou,
وَتَرَكْنَا عَلَيْهِ فِى ٱلْءَاخِرِينَ ﴿108﴾
Nykl
a zůstavili jsme proň v potomstvu
سَلَٰمٌ عَلَىٰٓ إِبْرَٰهِيمَ ﴿109﴾
Nykl
(pozdrav): „Pokoj budiž Abrahamovi!“
كَذَٰلِكَ نَجْزِى ٱلْمُحْسِنِينَ ﴿110﴾
Nykl
Tak odměnujeme (lid) dobře činící,
إِنَّهُۥ مِنْ عِبَادِنَا ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿111﴾
Nykl
neb byltě ze služebníků našich věřících.
وَبَشَّرْنَٰهُ بِإِسْحَٰقَ نَبِيًّۭا مِّنَ ٱلصَّٰلِحِينَ ﴿112﴾
Nykl
I zvěstovali jsme mu Isáka, proroka ze spravedlivých.
وَبَٰرَكْنَا عَلَيْهِ وَعَلَىٰٓ إِسْحَٰقَ ۚ وَمِن ذُرِّيَّتِهِمَا مُحْسِنٌۭ وَظَالِمٌۭ لِّنَفْسِهِۦ مُبِينٌۭ ﴿113﴾
Nykl
A požehnali jsme mu a Isákovi: mezi potomstvem jich pak někteří dobře činí, jiní zas zjevně prohřešují se proti sobě samým.
وَلَقَدْ مَنَنَّا عَلَىٰ مُوسَىٰ وَهَٰرُونَ ﴿114﴾
Nykl
A kdysi dobrodiním zahrnuli jsme Mojžíše a Árona,
وَنَجَّيْنَٰهُمَا وَقَوْمَهُمَا مِنَ ٱلْكَرْبِ ٱلْعَظِيمِ ﴿115﴾
Nykl
a zachránili jsme je oba i lid jejich z trýzně převelké:
وَنَصَرْنَٰهُمْ فَكَانُوا۟ هُمُ ٱلْغَٰلِبِينَ ﴿116﴾
Nykl
a pomohli jsme jim i byli vítězni:
وَءَاتَيْنَٰهُمَا ٱلْكِتَٰبَ ٱلْمُسْتَبِينَ ﴿117﴾
Nykl
a dali jsme jim Písmo přejasné:
وَهَدَيْنَٰهُمَا ٱلصِّرَٰطَ ٱلْمُسْتَقِيمَ ﴿118﴾
Nykl
a vedli jsme je ke stezce přímé:
وَتَرَكْنَا عَلَيْهِمَا فِى ٱلْءَاخِرِينَ ﴿119﴾
Nykl
a zůstavili jsme jim v potomstvu
سَلَٰمٌ عَلَىٰ مُوسَىٰ وَهَٰرُونَ ﴿120﴾
Nykl
(pozdrav): „Pokoj budu Mojžíšovi a Áronovi!“
إِنَّا كَذَٰلِكَ نَجْزِى ٱلْمُحْسِنِينَ ﴿121﴾
Nykl
Takto pak odměnujeme (lid) dobře činící,
إِنَّهُمَا مِنْ عِبَادِنَا ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿122﴾
Nykl
neb oba byli ze služebníků našich věřících.
وَإِنَّ إِلْيَاسَ لَمِنَ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿123﴾
Nykl
Též Eliáš byl jedním z našich poslaných,
إِذْ قَالَ لِقَوْمِهِۦٓ أَلَا تَتَّقُونَ ﴿124﴾
Nykl
když řekl lidu svému: „Což nebudete báti se?
أَتَدْعُونَ بَعْلًۭا وَتَذَرُونَ أَحْسَنَ ٱلْخَٰلِقِينَ ﴿125﴾
Nykl
Zdaž uctívati budete Ba'la a zanecháte nejlepšího ze stvořitelů?
ٱللَّهَ رَبَّكُمْ وَرَبَّ ءَابَآئِكُمُ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿126﴾
Nykl
Boha, Pána svého a Pána otců vašich předešlých?“
فَكَذَّبُوهُ فَإِنَّهُمْ لَمُحْضَرُونَ ﴿127﴾
Nykl
Však lhářem nazvali jej a (před nás) jistě předvedeni budou,
إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلْمُخْلَصِينَ ﴿128﴾
Nykl
vyjma služebníků božích upřímných.
وَتَرَكْنَا عَلَيْهِ فِى ٱلْءَاخِرِينَ ﴿129﴾
Nykl
A zůstavili jsme proň v potomstvu
سَلَٰمٌ عَلَىٰٓ إِلْ يَاسِينَ ﴿130﴾
Nykl
(pozdrav): „Pokoj budiž Eliášovi!“
إِنَّا كَذَٰلِكَ نَجْزِى ٱلْمُحْسِنِينَ ﴿131﴾
Nykl
Tak v pravdě odměňujeme (lid) dobře činící,
إِنَّهُۥ مِنْ عِبَادِنَا ٱلْمُؤْمِنِينَ ﴿132﴾
Nykl
neb on byl ze služebníků našich věřících.
وَإِنَّ لُوطًۭا لَّمِنَ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿133﴾
Nykl
Též Lot byl jedním z našich poslaných,
إِذْ نَجَّيْنَٰهُ وَأَهْلَهُۥٓ أَجْمَعِينَ ﴿134﴾
Nykl
když zachránili jsme jej a rodinu jeho veškerou,
إِلَّا عَجُوزًۭا فِى ٱلْغَٰبِرِينَ ﴿135﴾
Nykl
vyjma stařeny, jež omeškala se.
ثُمَّ دَمَّرْنَا ٱلْءَاخَرِينَ ﴿136﴾
Nykl
Pak zhubili jsme (všechny) ostatní.
وَإِنَّكُمْ لَتَمُرُّونَ عَلَيْهِم مُّصْبِحِينَ ﴿137﴾
Nykl
V pravdě kol obydlí jich za jitra chodíte
وَبِٱلَّيْلِ ۗ أَفَلَا تَعْقِلُونَ ﴿138﴾
Nykl
i za večera: což nepochopíte?
وَإِنَّ يُونُسَ لَمِنَ ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿139﴾
Nykl
Též Jonáš byl jedním z našich poslaných,
إِذْ أَبَقَ إِلَى ٱلْفُلْكِ ٱلْمَشْحُونِ ﴿140﴾
Nykl
když uchýlil se na loď přeplněnou
فَسَاهَمَ فَكَانَ مِنَ ٱلْمُدْحَضِينَ ﴿141﴾
Nykl
a vrhl los a byl jím odsouzen:
فَٱلْتَقَمَهُ ٱلْحُوتُ وَهُوَ مُلِيمٌۭ ﴿142﴾
Nykl
a ryba shltla jej, neb vinu měl.
فَلَوْلَآ أَنَّهُۥ كَانَ مِنَ ٱلْمُسَبِّحِينَ ﴿143﴾
Nykl
A kdyby nebyl býval z těch, kdož chvály pějí nám,
لَلَبِثَ فِى بَطْنِهِۦٓ إِلَىٰ يَوْمِ يُبْعَثُونَ ﴿144﴾
Nykl
byl by dlel v břiše jejím až do dne vzkříšení.
۞ فَنَبَذْنَٰهُ بِٱلْعَرَآءِ وَهُوَ سَقِيمٌۭ ﴿145﴾
Nykl
Vyvrhli jsme jej pak na pustý břeh, chorého:
وَأَنۢبَتْنَا عَلَيْهِ شَجَرَةًۭ مِّن يَقْطِينٍۢ ﴿146﴾
Nykl
a dali jsme vzrůsti nad ním keři tykvovému.
وَأَرْسَلْنَٰهُ إِلَىٰ مِا۟ئَةِ أَلْفٍ أَوْ يَزِيدُونَ ﴿147﴾
Nykl
Pak poslali jsme jej ke stu tisícům, neb více snad:
فَـَٔامَنُوا۟ فَمَتَّعْنَٰهُمْ إِلَىٰ حِينٍۢ ﴿148﴾
Nykl
i uvěřili: a popřáli jsme (radosti života) jim dočasně.
فَٱسْتَفْتِهِمْ أَلِرَبِّكَ ٱلْبَنَاتُ وَلَهُمُ ٱلْبَنُونَ ﴿149﴾
Nykl
Vyptej se jich, zda má Pán tvůj dcery, neb zda syny má?
أَمْ خَلَقْنَا ٱلْمَلَٰٓئِكَةَ إِنَٰثًۭا وَهُمْ شَٰهِدُونَ ﴿150﴾
Nykl
A stvořili-li jsme anděly ženami? A svědky toho byli-li?
أَلَآ إِنَّهُم مِّنْ إِفْكِهِمْ لَيَقُولُونَ ﴿151﴾
Nykl
Což neříkají jen ze své lživosti,
وَلَدَ ٱللَّهُ وَإِنَّهُمْ لَكَٰذِبُونَ ﴿152﴾
Nykl
že Bůh děti zplodil? Zajisté lháři jsou!
أَصْطَفَى ٱلْبَنَاتِ عَلَى ٱلْبَنِينَ ﴿153﴾
Nykl
Byl by dal přednost dcerám před syny?
مَا لَكُمْ كَيْفَ تَحْكُمُونَ ﴿154﴾
Nykl
Jak přijde to, že takto soudíte?
أَفَلَا تَذَكَّرُونَ ﴿155﴾
Nykl
Což si toho nerozvážíte?
أَمْ لَكُمْ سُلْطَٰنٌۭ مُّبِينٌۭ ﴿156﴾
Nykl
Neb máte k tomu zjevné zmocnění?
فَأْتُوا۟ بِكِتَٰبِكُمْ إِن كُنتُمْ صَٰدِقِينَ ﴿157﴾
Nykl
Přineste tedy Knihu svou, jste-li pravdomluvnými!
وَجَعَلُوا۟ بَيْنَهُۥ وَبَيْنَ ٱلْجِنَّةِ نَسَبًۭا ۚ وَلَقَدْ عَلِمَتِ ٱلْجِنَّةُ إِنَّهُمْ لَمُحْضَرُونَ ﴿158﴾
Nykl
A učinili Boha spříbuzněným s Džinny: nicméně dobře vědí Džinnové, že sami budou (Bohu) předvedeni.
سُبْحَٰنَ ٱللَّهِ عَمَّا يَصِفُونَ ﴿159﴾
Nykl
Chválen budiž Bůh (daleko) nad to, co o něm vykládají,
إِلَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلْمُخْلَصِينَ ﴿160﴾
Nykl
kromě služebníků božích upřímných.
فَإِنَّكُمْ وَمَا تَعْبُدُونَ ﴿161﴾
Nykl
Však zajisté vy a to, co uctíváte,
مَآ أَنتُمْ عَلَيْهِ بِفَٰتِنِينَ ﴿162﴾
Nykl
nebudete s to, abyste se proti němu vzbouřili,
إِلَّا مَنْ هُوَ صَالِ ٱلْجَحِيمِ ﴿163﴾
Nykl
vyjma toho, jenž hřát bude se v žárném plameni.
وَمَا مِنَّآ إِلَّا لَهُۥ مَقَامٌۭ مَّعْلُومٌۭ ﴿164﴾
Nykl
Není nikoho mezi námi, jenž neměl by místo určené;
وَإِنَّا لَنَحْنُ ٱلصَّآفُّونَ ﴿165﴾
Nykl
zajisté my pak SEŘAZUJEM' SE;
وَإِنَّا لَنَحْنُ ٱلْمُسَبِّحُونَ ﴿166﴾
Nykl
zajisté my pak chvály pějeme.“
وَإِن كَانُوا۟ لَيَقُولُونَ ﴿167﴾
Nykl
A přece ještě oni říkají:
لَوْ أَنَّ عِندَنَا ذِكْرًۭا مِّنَ ٱلْأَوَّلِينَ ﴿168﴾
Nykl
„Kdybychom byli měli Napomenutí od předků svých,
لَكُنَّا عِبَادَ ٱللَّهِ ٱلْمُخْلَصِينَ ﴿169﴾
Nykl
byli bychom služebníky Boha upřímnými.“
فَكَفَرُوا۟ بِهِۦ ۖ فَسَوْفَ يَعْلَمُونَ ﴿170﴾
Nykl
A přece v ně nevěří! Však (dobře) zvědí!
وَلَقَدْ سَبَقَتْ كَلِمَتُنَا لِعِبَادِنَا ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿171﴾
Nykl
Již dříve dali jsme slovo své služebníkům námi poslaným,
إِنَّهُمْ لَهُمُ ٱلْمَنصُورُونَ ﴿172﴾
Nykl
že pomoc svoji dáme jim,
وَإِنَّ جُندَنَا لَهُمُ ٱلْغَٰلِبُونَ ﴿173﴾
Nykl
a že voje naše pro ně zvítězí.
فَتَوَلَّ عَنْهُمْ حَتَّىٰ حِينٍۢ ﴿174﴾
Nykl
Odvrať se tedy od nich dočasně
وَأَبْصِرْهُمْ فَسَوْفَ يُبْصِرُونَ ﴿175﴾
Nykl
a pozoruj je: též oni spozorují!
أَفَبِعَذَابِنَا يَسْتَعْجِلُونَ ﴿176﴾
Nykl
Chtějí snad uspíšiti (na se) trest náš?
فَإِذَا نَزَلَ بِسَاحَتِهِمْ فَسَآءَ صَبَاحُ ٱلْمُنذَرِينَ ﴿177﴾
Nykl
Když spadne na ně v jejich ohradách, špatné to bude jitro pro varované!
وَتَوَلَّ عَنْهُمْ حَتَّىٰ حِينٍۢ ﴿178﴾
Nykl
Odvrať se tedy od nich dočasně,
وَأَبْصِرْ فَسَوْفَ يُبْصِرُونَ ﴿179﴾
Nykl
a pozoruj: též oni spozorují!
سُبْحَٰنَ رَبِّكَ رَبِّ ٱلْعِزَّةِ عَمَّا يَصِفُونَ ﴿180﴾
Nykl
Chválen budiž Pán tvůj, Pán moci (vší), nade vše, co o něm vykládají,
وَسَلَٰمٌ عَلَى ٱلْمُرْسَلِينَ ﴿181﴾
Nykl
a pokoj budiž jeho poslaným:
وَٱلْحَمْدُ لِلَّهِ رَبِّ ٱلْعَٰلَمِينَ ﴿182﴾
Nykl
a chvála Bohu, Pánu světů veškerých!